826

Symptomatologie, e, f. — nauka o úka-
zech, příznacích nemoci. S. N.
Syn, a, synek, nka, syneček, synáček,

čka, m. Syn, vok. sg. obyč. synu; nomin.
a, vok. pl. synové. Synъ, skr. sunus, goth.
sunus, lit. sunus, strsl. synъ, něm. Sohn, m.
Schl. Kořen su roditi, tedy = narozený. Hš.
S. jest trpné příčestí minulého času muž.
rodu, pošlé od kořene su nebo su, roditi.
Znamená tedy prvotně čili dle původu svého
narozeného vůbec anebo kterékoli mládě
muž. r. čili samce. Gb. Hl. 54. Mój synu;
Ó moj milý synu! Kat. 804., 829. Synové
dcery = dítky; milovati někoho jako vlast-
ního syna; kurvy, z kurvy syn; s. za vlast-
ního přijatý, zalíbený; syn následuje otce
svého. V. Synové jednoho otce, jedné matky;
syn vlastní, nevlastní; postranní, z levého
boku, nemanželský; synek (v zemi rodilý;;
synek sedlský, pražský, městský, Us., do-
mácí, D; syn nepotatilý. Sych. V synyech
božích. Ž. wit. 88. 7. Kriste, synu z panny.
Er, P. 522. Obyčajne nebývá lepší s. od
otca; Taký buď s. tvůj k tobě, jaký tys
ku otci; Otec sa z lásky tresce, k zisku
synovému. Us. Tč. S. přijatý a osvojený,
der Adoptivsohn; s. pravý, rodný; s. při-
rozený, přírodný. Sš. J. 22., 150., L. 57.
Panenka Maria po světě chodila, božího sy-
náčka v životě nosila; Byla jedna chudá
vdova, svojich osem synů měla; Jak prah
překročila, syna porodila; Ženil bych sc.
ale nesmím, chudobné mateře su (sem) syn;
Dyby mi pán Bůh dal rakovú panenku, aby
ona sama syna porodila a zase pannú byla.
Sš. P. 30., 89., 150, 578., 702. A to dietě,
které jest po mém synu zuostalo, to já při-
jímám na všecek diel, jako syna svého vlast-
nieho; Pro ten účinek ten s. proti svému
otci se provinil a ztratil všecko právo svého
dědictví; Žaloval jest otec na syna, že ho
ubil suchými ranami a syn se k tomu zná;
By otec popraven byl, syn dobrý zůstane
a poctivosti neztratí. NB. Tč. 12.* 71., 277.
I také jiným synům, což jich má, přede
pány své zboží vydal, aby s ním činili, což
chtie. Půh. II. 259. Jaký otec, taký syn.
B0. Jakýž otec, tací synové; Jest otec, že
nás za syny vyvolil (v syny skrze Ježíše);
Moci býti synem božím vétšie jest moci než
moci býti papežem nebo králem; Poslúchati
nemá ve zlém s. otce; Synové tohoto světa
opatrnější synóv světla jsú; Otec neb mátě
viec miluje syna než syn otcě nebo máteř.
Hus I. 246., 315., 316., 373., 377., II. 298.,
372. (Tč.). Syne Daviduov; Dnes syn smrti
jsi. GR. Počni, synu ďáblový (ďáblův). Pass.
45. (Hý.). Za syna někoho zvoliti. Kom.
Vojen synoma zemi rozdělil. Dal. S. příjma
od otce díl k živnosti tím se nevybývá;
Otec syna, když jeho vůle není, nemůž od-
děliti. Pr. Spravedlnosť pro městské synky
(v městě jistém odsoudil kdys úřad cizince
k šibenici nedávno vystavěné; ale měšťanstvo
tomu silně bylo na odpor předstírajíc, že
nikoli pro cizí holotu, alebrž pro městské
synky spravedlnost sobě vystavěli). Č. Otec
jablka Hryze a synu laskominy. Mus. Otec
stýskal a syn výskal; Řídcí, synové otcům
podobni se nacházejí. Jg. Řídko se přiho-

dilo, aby po vzácném otci také vzácni sy-
nové byli. Mudr. Lépe bohatý psa než chudý
syna cvičí. Devět synů oslava a jeden po-
trava; Syn otce moudřejší — radosť, bratr
bratra — závisť; Lépe s mužem od prahu
k prahu, nežli od syna k synu (žebrati).
Pk. Komu dal Bůh syny, uč je a kárej za
viny. Č. Dobrých lidí synové bývají zlí
škůdcové; Snadněji jedna matka deset synův
uživí než deset synů jednu matku. Lb. čím
milejší syn, tím větší metlu viň. Jg., Rb. —
Strany přísloví vz ještě: Dítě, Jablko,
Otec, Rodiče. — Někdy se syn vynechává.
Jan Vinařčin z Lobše (= syn Vinařčin). — S.
boží, Gott Sohn. V. — Synové boží = spra-
vedliví, die Kinder Gottes. Kom. — Syn synů
(synův) = vnuk. Mor. Brt. Kom.

Synáček, čka, m., vz Syn. — S., osob.
jméno.

Synaeres-a, y, f., řec. ówaÍQtoic; = sra-
žení, srážka dvou samohlásek ve dvojhlásku.
Rk.

Synagoga, y, f., z řec. öway^yi] = sbor-
níce, schodiště, též sbor, sbořiště, modlitebna,
die Synagoge. Sš. Mt. 11. S-gy byly veřej-
nými shromáždišti pro židy k modlení-se,
ku předčítání zákona neb ku poslouchání
takového čítání a vůbec k vykonávání ná-
boženských úkonů, toliko oběti nesměly ve
sbornících Bohu se vzdávati. Sš. Mt. 62.
ZN. 73. Bratří nedobře překládají: škola. Sš.
Zj. 366. Vz S. N. Nediv sě tomu, že již tuto
cierkev židovskú, jenž slove s-ga, cicrkví
svatů neb chotí jmenuje. Hus III. 93.

Synák, a, m. = synek, der Sohn. Kolíbaj
ho, mój milý, však je s. spanilý. Dbš. 4. —
Erb. Sl. čít. 70. — S. = učenník, der Lehr-
bursche. Slov. Plk.

Synčany, dle Dolany, ves u Chrasti. Vz
S. N.

Synčok, a, m. = zlatý, drahý, der Liebe,
Theuere. Slov. Dbš. 43.

Syndikat (syndikát), u, m., úřad syndi-
kův, das Syndikat.

Syndik-us, syndik, a, m., z řec. ôvvdf/.oc,
městský zástupce, der Stadtanwalt, Syndikus.

Syneček, čka, m., vz Syn. — S. = hoch,
mládenec, junák, milec, der Junge, Bursche,
Geliebte. Na Mor. Brt. Spíše sa rozlúči Du-
najek s pírečkem, než sa já rozlúčim se
svojím s kern Vz Nikdy. Sš. P. A byly cě
(— tě) jedna macička, měla překrásného sy-
nečka; Dal se mně s. do těžké nemoci; Na
s-čka zavolala, křivdu jemu žalovala; Ach
nadešel mne v noci sen, že můj s. jedě sem;
Habe ten s. chodíval za pannó; Ach ta naše
dědina, jakby guló (koulí) hodil, néni tu
s-čka, co by se mně hodil; Pomyslela jsem
já sobě do pole šerého, abych tam mohla
spatřiti s-ka mjilýho; Kolik je klasečků
v ječmenném snopečku, tolik falešností při
každém s-čku; Sama sem neráda, že vojna
nastala, měla sem synečka, zůstala sem sama;
zůstala sem sama, jak na vodě sláma, jak
ten měsiček mezi hvězdičkama; Ja už sem
já ty střevíčky sedrala, co sem já od s-čka
dostala; Sem s. jako vták, pomiluja nechám
tak; Meč (mlč) má milá, nenaříké, ty po-
těšena budeš, až ti přijde tvůj syneček, ach
ty mu požaluješ; Přisedla k němu, šeptala