829

Sypká, y, f. = sypek peřiny. Mor. Kmp.

Sýpka, sýpečka, y, f. = obilnice, der
Schüttboden, Kornboden, Speicher. S od
syp (sypati). S. = špýchar, obrodná, obroč-
nice, Pt., žitník, žitnice. Jg. Obecné sýpky
stavěti. V. Obilí do sýpek nositi. Kom. S.
kontribuční. J. tr. — S. — komín, jímž se
sype na spodní patro uhlí, ruda, kamení,
der Schutt, Sturzschutt, die Rolle, Sturz-,
Füllrolle, der Rollschacht. Hř. S-ka uhelná
(uhelný komín), der Kohlenschutt, rumová
(sýpka na rum, na jalovinu), der Halden-,
Bergschutt. Hř. — S. = půda na slad,
ječmen a chmel, der Lagerraum für Malz
usw. Suk. — S. = svatomarfinské hody,
o nichž sousedé obilí sesýpali. U Opavska.
Klš. — S. = sypání, die Schüttung. S. pa-
stýřovi; s. přes korec. D.

Sypko, vz Sypký. — S., adv. = sypce,
locker, zerreiblich. Na s. vše stavěti. Jel.

Sypkosť, i, f., die Lockerheit, Mürbig-
keit, S. písku, krupice, prsti; zdi. Us., D.

Sypký; sypek, pka, o. S. = co sypati lze,
co se rádo sype, sutý, kyprý, mělný, rollig,
Schutt-, lax, sandig, mürbe. S. kořen, V.,
písek, D., země, půda, sůl, prášek, buchty
(křehké). Us. I věc třetí na sypké osnově
postavena jest. Sš. Sk. 265. S. lavina, die
Schuttlavine. Nz. S. horniny, lose Gesteine.
Dch. Na sypké věci staví. Jel. Země zoraná
jest sypčejší (na Slov. sypkejší). Koll. —
S. = moučný, mehlig. Zemáky sypké jak
mouka; s. kobzole, Mor., slez. Tč., Šd.

Sýpně. Odvésti něco sýpně = in natura.
Us. u Hořic. Hk.

Sypník, u, m. = sypátko? Ms. Alch. 120. a.

Sypný = mnoho sypající, viel schüttend.
S. oves. — S., do něhož se něco sype, Roll-,
Sturz-. S. komín v horn., vz Sýpka. Bc.

Sypovna, y, f., pitentum, zastr. Veleš.

Sypták, a, m., mlýn u Bystřice nad Ho-
stýnem. PL. — S., osob. jm. Mor. Šd.

Syptavý, sibilans, zischend. S. duch. BO.
Vz Siptavý.

Sypučina, y, f. = sypký písek, der Flug-
sand. Č. vč. II. 201.

Sýr, a, m., vz a (strany gt.); sýrek, rku,
sýrec, rce, syreček, čku, m., šp. nom. sýra:
to je dobrý sýra (šp. m.: sýr jako chleba
m. chléb). S. — tuhé a slizské částice mléka
spojující jeho olejné a vodné částky, kte-
réžto částice teplem a kyselostí od nich
oddělují, der Käse; též jídlo z oněch částic
s olejnými částkami více méně spojených,
tvořené v bochánky (syrečky), Käse. Jg. S.
kravský, ovčí, kozí, mladý, starý, s kmínem,
naložený, kořenný, mazavý, Us., uleželý,
v cihlách, cihlový, horský, Š. a Ž., hubený,
tučný n. mastný n. smetanový, polotučný,
přetučný. Šp. Sýr sladký, kyselý, perný,
emmenthalský (švýcarský), limburský (bel-
gický), chesterský (anglický), hollandský
(V.), parmesanský (vlaský), S. N., březňan-
ský, gorgonzolský, gruyerský, cheshirský,
rokfortský, Kh., rožnovský (na Mor.). Za
nejlepší sýr mají francouzský fromage de
Bris, (franc). Vz KP. III. 303. O dělání
sýra vz Šf k. 647., KP. III. 302. Vz Syreček.
Bochníček, hruda, cihla sýra; sklad, hrnec
na sýr. Šp. Červi se dávají do sýra. Šp.

Z ovčího mléka je s., potom máslo a žinčica
zóstává; Žinčice hustá, v kterej je moc sýra,
uškodí žaludkovi a stolicu zavírá. Slov. Tč.
Když valach vyváží sýr pánovi a má dosť
žinčice, je spokojen a nežádá více; Jak
se klagu něco vleje do teplého mlíka, mlíko
se srazí za půl hodiny a je z něho sýr. Na
Ostrav Tč. Koupiti u kupce, u hokynáře,
u sýraře cihlu sýra. Us. Dch. Sýr nám
nad marcipán chutnal. Vrat. 128. Vařechou
drobty s-a na dně usedlé loviť (raky chytat).
Na mor. Valašsku. Vz Rak. Nl. Podjaborek
sedla chleb se syrem jedla; U mojej ma-
mičky sýra, chleba dosci, u tvojej, šohajku,
neni co pojesci; Třeba vojačka ušanovač,
chleba, syra mu nahotovaé. Sš. P. 101., 785.,
594. Lepší dobrá výmluva než kyselý sýr.
U Žirov. Vlk. Kdo si v krmích vybírá, často
potom nemá sýra. Pk. Kdo rád sýr jí, ten
je směšný (rád se směje). Kda. Ten chléb
se může k tomu sýru hoditi. Vz Podobný.
Lb. Ten se chléb k tomu sýru sejde. Ros.
Dobře se ta poklička trefí k tomu hrnci a
sýr k chlebu. V. — S. oční (hnůj oční), die
Augenbutter. U Jižné. Vrů. — S. zemský
n. svinský chléb, cyclamen europaeum, das
Saubrot, rostlina. Rieggers Arch. II. 267.

Syra, y, f., něm. Sira, ves u Zbirova.

Sýra, vz Sýr.

Syrač, e, m., situla, ryba zastr. Aqu.

Sýrák, vz Sejrák.

Syrakovský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp.
I. 3. 8. 53., 11. 148.

Syrakusy, gt. -kus, pl., f., mě. v Sicílii.
— Syrakusan, a, m., pl. -né. — Sykakusský,
syrakuský. Vz více v S N.

Syřání, n. = syření, gelabte Milch. D.

Sýrař, e, m., der Käser, Käsehändler. Jg.,
Dch. Slov.: bryndziar, brynzar. Šd., Tk. II. 405.

Sýraŕiti, il, ení, Käsehandel treiben.

Sýrařka, y, f., die Käsemacherin, -händ-
lerin.

Sýrařský, Käsemacher-, Käsehändler-.

Sýrařství, n., die Käserei, der Käse-
handel. Jg., Dch.

Syrcový = syrečkový, von Käschen. Bern.

Syrec, vz Sýr.

Syreček, syřeček, syrček, ečku, m. =
sýr v bochníčkách kulatých n. podlouhlých,
maldříček, maldřik, das Käselaibchen, Käse-
lein, Quargel, der Quarkkäse. V. S. s koprem.
Er. P. 39. S. ovčí. Dch. Nejídá cizích sy-
rečků (o nevtipném). Č. Vz Sýr. — S. =
co podobu syrečku má, das Laibchen. Ať
přijímá týdně s. (lék). Sal. 34. 36. — Sy-
rečky = malé hrušky. Us. — Syrečky =
jablka, der Scheibling. Us. - S-ky, pána
Boha koláčky, ratáčky v obecné mluvě =
slez, malva, die Käsepappel. Kk. 227., Čl.
Kv. 317., Slb. 644., Rstp. 519. — S-ky =
pokroutky. V Buděj. Vck. Vz Syřička.

Syrečník, u, m., casearia. Rostl. I. 227. b.

Sýrek, vz Sýr.

Syreň, f., sumen, zastr. Rozk.

Syrena, y, f., nástroj k poznání povahy
tonu, die Syrene. Vz KP. II. 280, Sirena.

Sýření, n., das Laben, die Labung. Jg.
— S. — mléko sražené, z něhož se dělá sýr,
geronnene Milch, die Matten. Br. — S.
čím se mléko syří, syřiště, das Käselab. Jád.