831

Sýrovitý, käsig.

Sýrovník, u, m., der Käsekuchen. Vz
Syrník.

Syrovo. Koupil ovoce na s-vo (syrové).
Vz Suchý. Us. Brt., Šd. — S. = studeno a
vlhko, jak bývá v zimě v netopené světnici,
nasskalt. Mor. Kd. Cf. Syrovina, Syrový.

Syrovost, i, f., surovosť = nepřiprave-
nost, nevařenosť, nelahodnosť, die Rohheit,
Rohigkeit, Schärfe, Strenge; hrubost, ne-
zdvořilosť, Rohheit, f. — S. žaludka = ne-
záživnosť, die Unverdaulichkeit. V., Br., Bern.

Syrový, surový, -ve, -vo. S. = jaký od
přirození, nepřipravený, unzubereitet, un-
zugerichtet, roh, natürlich, frisch, nass, grün.
S. zlato, stříbro (neražené), dříví (svěží, ne-
suché), Us., železo, D., ocel, měď, Techn.,
plátno, L., hedvábí. Podlaha ze syrových
(nevyschlých) prken se routí. Sych. S. puch
mne zaráží. Kom. S. látka, kůže, plod, plo-
dina. Nz. Obchod se s-vými látkami. Us. S.
lůj, parafin, zboží, tuk, ocet dřevěný. Šp.
Kniha syrových látek, das Materialienbuch
(u kupců); s. olovo (rudné, das Werkblei).
Nz. Přikryl se lnem s-vým. BO. Provazy
s-vé (nevyschlé). BO. — S., surový = ne-
vařený, nepečený, roh, ungekocht. S. jídlo,
V., maso, D., těsto, chléb, koláč. — S. ==
nezažitý, nezáživný, roh, unverdaut, unver-
daulich. V. S. žaludek. Bern. — S. = ne-
lahodný, hrubý, roh, rauh, scharf, unschlach-
tig, hart, streng, unfreundlich. V., Krab., D ,
Puch. S. člověk, jednání, mravy, povaha.
Us. Syrově s někým zacházeti. Us. — S. =
nespěšný, nejapný, träg, unbehilflich. S. a
lenivý život vésti. Zákon sv. Ben. S-ě k ně-
čemu se míti. Ros. — S. = tupý, hloupý,
einfältig. S. rozum. Ros. — S. = churavý,
jako nevařený, kränklich. Když člověk celou
noc nespí, je jako s. Us. Dch. Vyhlíží jako
syrový (bledý). Us. Dhn. — S., ého, m.,
osob. jm.

Sýrový, Käse-. S. kyselina, die Käse-
säure. Presl. Chym. II. 297.

Syrský, syrisch. S. moře. Vz Syrie. S.
jazyk, literatura. Vz S. N. S. řeč. Hus II. 349.

Syrt-is, y n. idy, syrta, y, f., die Syrte,
z řec. óvQtic;, písková mělčina v moři, jako
u severových. Afriky.

Syrůček, čka, m., osob. jm. Šd.

Syrup, syrop, u, m., V., Kom., v obec.
ml. syrob, der Syrup. S. = sladká tekutina,
hustá a vazká, hnědá, skládající se podstatou
z nekrystaleného cukru. Vz S. N. S. = kal
cukrový. Rk. S. bílý pro prsa, cukrový,
jalovcový, malinový, ovocný, řepový, ze-
mákový, violkový. Kk., Kh. Vz S. N., Rstp.
1713. S. burákový, Runkelrüben, Šp., z vlasu
ženského, netikový, syrupus capillorum Ve-
neria, Frauenhaar-, heřmánkový, s. chamo-
millae, Chamillen-, rebarborový, z reveně
a čekanky, s. cichorei cum rheo, Rhabarber-,
skořicový, s. cinnamomi, Zimmt-, makový,
svatojanský, s. diacodii, Mohnkopf-, Johannis-
saft, s. s jodidem železnatým, s. ferri jodati,
Jodeisen-, fenyklový, s. foeniculi, Fenchel-,
kermesinový, s. kermesinus, Alkermes-, s.
mannový, s. mannatus, Manna-, mátový, s.
menthae, Pfeifermünz-, morušový, s. moro-
rum, Maulbeer-, z vlčího máku. s. papaveris

rhoeados, Klatschrosen-, z bobul líčidla, s.
phytollacae, Kermesbeeren-, ribesový, s. ri-
bium, Johannisbeer-, Ribesel-, malinový, s.
rubi idaei, Himbeer-, bezový, s. sambuci,
Hollunder-, z cibule mořské, s. Scillae, Meer-
zwiebel-, jednoduchý, s. simplex, einfacher
S., violkový, s. violarum, Veilchen-, s. s octem,
s. aceti, Essig-, citronový, s. acetositatis,
Citronen-, ibišový, s. althaeae, Eibisch-, man-
dlový, s. amygdalinus, Mandel-, oranžový,
s. aurartii, Pomeranzensyrup. Nz. lk. S. od-
padný, který zbývá ku př. po vyhranění
prvního výrobku při fabrikaci surového
cukru, der Ablaufsyrup. Pta. Hustý jako s.
Us. Šp.

Syropový, Syrup-. S. hustost'.

Syrvodka, syrvotka, vz Syrovátka.

Syrý (zastr. surý) = syrový, roh. — S-,
vlhký, feucht. Krev v syru zemiu teče. Rkk.
23. Syrá země. Dch., Bdl., KB. Cf. Syrový.
Zachovalo se také v místních jménech Syrov,
Syrovice. Bdl. — S. (zastr.), nevařený, roh.
Ros. — S. = surový, nespěsný; tupý, hloupý,
unbehilflich, träg, einfältig. Bylo mu suro
(v mysli drsnato). Ros.

Syryště, vz Syřiště.

Sysel, sla, syslík, a, syslíček, čka, m.,
sorex, savec myšovitý, die Spitzmaus. Vz
S. N. S., plch. V. S. čeřitý, undulatus, skro-
pený, guttatus, porošený, Parrys, štíhlý,
Richardsonii, tupohubý, Franklinii, žíhaný,
Hodii. Ssav. S. obecný či slovanský, sper-
mophilus citillus, štěkavý, s. ludovicianus.
Vz Frč. 388. S. si díru dělá. Kom. S. svým
chramostěním se prozradí. Reš. Sysel dosti
chytré zvíře, prozradí se přece y díře; Sedí
co s. nad děrou (vz Mrzutý). Č. Sedí jako
s. v díře. Sk. Spláknem ťa jak sysla. Mt.
Pije jak sysel. Vz Opilý. Což je moja duše
s. (říká ten, kdo piti nechce, pobízí-li se,
aby pil). Us. Brt. Hledí (vyhlídá, kouká) co
sysel z díry (nesměle); Sedí nadrchaný co
umoklá káně, co s. nad děrou (Mus.); Aby
visel jako s. (vzato od chytání s-ů do ok);
Kolik Hlav, tolik smyslů; kolik děr, tolik
syslů; Spíše s-a z díry, nežli jeho z domu
vypudíš (nesnadno); Vytopil duši z těla co
s-a z díry (opil se); Pospíchá (ožralec), aby
vylil duši, jako s-a z díry (Rým.); Klouzl
tam co s. do díry (Sych). Prov. Jg. Sysel
s laskú do díry, mislivcůj pes za nimi; s.
se naňho obořil, sochorem mu pohrozil. Sš.
P. 695. — S., osob. jm.

Sysíčko, a, n. O ty s. milé, první ty po-
selkyně Vesny. Sš. Sm. bs. 192.

Syslář, e, m. = kdo sysly chytá, Spitz-
mäusefánger, m. Us.

Syslařiti, il, ení, Spitzmäuse fangen.

Syslářka, y, f., die Spitzmäusefängerin.

Syslářský, Spitzmäuaefänger-. Jg.

Syslařství, n., das Fangen der Spitz-
mäuse. Jg.

Syslovatý, syslovitý, spitzmausartig. D.

Syslový, Spitzmaus-. S. maso, kůže, chlup,
Ros., díra. Us.

System, u, m., z řec. ßvotra = soustava,
pravidelné sestavení něčeho, das System. S.
tonový, vz Mlt. S. fysiokratický (podpora
rolnictví), merkantilní (Merkantilsystem. pod-
pora obchodu). Šd.



	831

	Sýrovitý, käsig. Sýrovník, u, m., der Käsekuchen. Vz Syrník. Syrovo. Koupil ovoce na s-vo (syrové). Vz Suchý. Us. Brt., Šd. — S. = studeno a vlhko, jak bývá v zimě v netopené světnici, nasskalt. Mor. Kd. Cf. Syrovina, Syrový. Syrovost, i, f., surovosť = nepřiprave- nost, nevařenosť, nelahodnosť, die Rohheit, Rohigkeit, Schärfe, Strenge; hrubost, ne- zdvořilosť, Rohheit, f. — S. žaludka = ne- záživnosť, die Unverdaulichkeit. V., Br., Bern. Syrový, surový, -ve, -vo. S. = jaký od přirození, nepřipravený, unzubereitet, un- zugerichtet, roh, natürlich, frisch, nass, grün. S. zlato, stříbro (neražené), dříví (svěží, ne- suché), Us., železo, D., ocel, měď, Techn., plátno, L., hedvábí. Podlaha ze syrových (nevyschlých) prken se routí. Sych. S. puch mne zaráží. Kom. S. látka, kůže, plod, plo- dina. Nz. Obchod se s-vými látkami. Us. S. lůj, parafin, zboží, tuk, ocet dřevěný. Šp. Kniha syrových látek, das Materialienbuch (u kupců); s. olovo (rudné, das Werkblei). Nz. Přikryl se lnem s-vým. BO. Provazy s-vé (nevyschlé). BO. — S., surový = ne- vařený, nepečený, roh, ungekocht. S. jídlo, V., maso, D., těsto, chléb, koláč. — S. == nezažitý, nezáživný, roh, unverdaut, unver- daulich. V. S. žaludek. Bern. — S. = ne- lahodný, hrubý, roh, rauh, scharf, unschlach- tig, hart, streng, unfreundlich. V., Krab., D , Puch. S. člověk, jednání, mravy, povaha. Us. Syrově s někým zacházeti. Us. — S. = nespěšný, nejapný, träg, unbehilflich. S. a lenivý život vésti. Zákon sv. Ben. S-ě k ně- čemu se míti. Ros. — S. = tupý, hloupý, einfältig. S. rozum. Ros. — S. = churavý, jako nevařený, kränklich. Když člověk celou noc nespí, je jako s. Us. Dch. Vyhlíží jako syrový (bledý). Us. Dhn. — S., ého, m., osob. jm. Sýrový, Käse-. S. kyselina, die Käse- säure. Presl. Chym. II. 297. Syrský, syrisch. S. moře. Vz Syrie. S. jazyk, literatura. Vz S. N. S. řeč. Hus II. 349. Syrt-is, y n. idy, syrta, y, f., die Syrte, z řec. óvQtic;, písková mělčina v moři, jako u severových. Afriky. Syrůček, čka, m., osob. jm. Šd. Syrup, syrop, u, m., V., Kom., v obec. ml. syrob, der Syrup. S. = sladká tekutina, hustá a vazká, hnědá, skládající se podstatou z nekrystaleného cukru. Vz S. N. S. = kal cukrový. Rk. S. bílý pro prsa, cukrový, jalovcový, malinový, ovocný, řepový, ze- mákový, violkový. Kk., Kh. Vz S. N., Rstp. 1713. S. burákový, Runkelrüben, Šp., z vlasu ženského, netikový, syrupus capillorum Ve- neria, Frauenhaar-, heřmánkový, s. chamo- millae, Chamillen-, rebarborový, z reveně a čekanky, s. cichorei cum rheo, Rhabarber-, skořicový, s. cinnamomi, Zimmt-, makový, svatojanský, s. diacodii, Mohnkopf-, Johannis- saft, s. s jodidem železnatým, s. ferri jodati, Jodeisen-, fenyklový, s. foeniculi, Fenchel-, kermesinový, s. kermesinus, Alkermes-, s. mannový, s. mannatus, Manna-, mátový, s. menthae, Pfeifermünz-, morušový, s. moro- rum, Maulbeer-, z vlčího máku. s. papaveris	rhoeados, Klatschrosen-, z bobul líčidla, s. phytollacae, Kermesbeeren-, ribesový, s. ri- bium, Johannisbeer-, Ribesel-, malinový, s. rubi idaei, Himbeer-, bezový, s. sambuci, Hollunder-, z cibule mořské, s. Scillae, Meer- zwiebel-, jednoduchý, s. simplex, einfacher S., violkový, s. violarum, Veilchen-, s. s octem, s. aceti, Essig-, citronový, s. acetositatis, Citronen-, ibišový, s. althaeae, Eibisch-, man- dlový, s. amygdalinus, Mandel-, oranžový, s. aurartii, Pomeranzensyrup. Nz. lk. S. od- padný, který zbývá ku př. po vyhranění prvního výrobku při fabrikaci surového cukru, der Ablaufsyrup. Pta. Hustý jako s. Us. Šp. Syropový, Syrup-. S. hustost'. Syrvodka, syrvotka, vz Syrovátka. Syrý (zastr. surý) = syrový, roh. — S-, vlhký, feucht. Krev v syru zemiu teče. Rkk. 23. Syrá země. Dch., Bdl., KB. Cf. Syrový. Zachovalo se také v místních jménech Syrov, Syrovice. Bdl. — S. (zastr.), nevařený, roh. Ros. — S. = surový, nespěsný; tupý, hloupý, unbehilflich, träg, einfältig. Bylo mu suro (v mysli drsnato). Ros. Syryště, vz Syřiště. Sysel, sla, syslík, a, syslíček, čka, m., sorex, savec myšovitý, die Spitzmaus. Vz S. N. S., plch. V. S. čeřitý, undulatus, skro- pený, guttatus, porošený, Parrys, štíhlý, Richardsonii, tupohubý, Franklinii, žíhaný, Hodii. Ssav. S. obecný či slovanský, sper- mophilus citillus, štěkavý, s. ludovicianus. Vz Frč. 388. S. si díru dělá. Kom. S. svým chramostěním se prozradí. Reš. Sysel dosti chytré zvíře, prozradí se přece y díře; Sedí co s. nad děrou (vz Mrzutý). Č. Sedí jako s. v díře. Sk. Spláknem ťa jak sysla. Mt. Pije jak sysel. Vz Opilý. Což je moja duše s. (říká ten, kdo piti nechce, pobízí-li se, aby pil). Us. Brt. Hledí (vyhlídá, kouká) co sysel z díry (nesměle); Sedí nadrchaný co umoklá káně, co s. nad děrou (Mus.); Aby visel jako s. (vzato od chytání s-ů do ok); Kolik Hlav, tolik smyslů; kolik děr, tolik syslů; Spíše s-a z díry, nežli jeho z domu vypudíš (nesnadno); Vytopil duši z těla co s-a z díry (opil se); Pospíchá (ožralec), aby vylil duši, jako s-a z díry (Rým.); Klouzl tam co s. do díry (Sych). Prov. Jg. Sysel s laskú do díry, mislivcůj pes za nimi; s. se naňho obořil, sochorem mu pohrozil. Sš. P. 695. — S., osob. jm. Sysíčko, a, n. O ty s. milé, první ty po- selkyně Vesny. Sš. Sm. bs. 192. Syslář, e, m. = kdo sysly chytá, Spitz- mäusefánger, m. Us. Syslařiti, il, ení, Spitzmäuse fangen. Syslářka, y, f., die Spitzmäusefängerin. Syslářský, Spitzmäuaefänger-. Jg. Syslařství, n., das Fangen der Spitz- mäuse. Jg. Syslovatý, syslovitý, spitzmausartig. D. Syslový, Spitzmaus-. S. maso, kůže, chlup, Ros., díra. Us. System, u, m., z řec. ßvotra = soustava, pravidelné sestavení něčeho, das System. S. tonový, vz Mlt. S. fysiokratický (podpora rolnictví), merkantilní (Merkantilsystem. pod- pora obchodu). Šd.