Předchozí (834)  Strana:835  Další (836) |
|
|||
835
|
|||
|
|||
Šacný, z němec. = vážený, schätzbar;
švarný, hübsch. Ros. Šacování, n., z něm., cenění, Schätzung,
f.; posuzování ceny, die Schätzung: vážení, die Schätzung; prohledávání, die Visitirung; platu brání, Gelderpressung. Š. jest křivdy učiněnie na zbožižku pod plášťkem spra- vedlivého pomstěnie; A tak zapoviedá Bóh krádež, lúpež, násilné bránie, š-nie, dluhu - zdrženie atd. Hus I. 208., 207. Šacovaný; -án, a, o, z něm., geschätzt. V.
Šacovaíel, e, m , z něm. = cenitel, der
Schätzer. Šacovati, z něm. schätzen = ceniti, po-
suzovati, odhádati, proceniti, schätzen, ab- schätzen, anschlagen; cenu určiti, taxiren, die Taxe bestimmen; vážiti si, schätzen, werth halten: prokládati komu kapsy, visi- tiren, die Taschen durchsuchen; plat z ně- čeho bráti, mit einer Schätzung belegen, brandschätzen. Jg. — abs. Třeba dříve š. a pak prodávati. Us. Hý. co, koho: škodu, Br., loupež, V., mas.o (cenu ustanoviti). V. Š. koho (prohlédati), Us.; lidi, města (plat od nich bráti). V. S. vězně, das Lösegeld für einen Gefangenen festsetzen. Mé lidi zjímal a šacoval. Půh. 1412. Němci sedláky šacovali. Dač. I. 185. Jeho lidi jímal, mučil i šacoval. Pč. 15. A tu mé rychtáře i jiné , chudé lidi š-vala a brala z nich, co chtěla; A je šacuje a berni z nich pobral; Šacuje mé lidi a skrze to opuščuje mi mú dědinu. Půh. I. 333., II. 199., 375. — se komu. Města Normberk a Pamberk jim (čechům) se šacovali, aby jich nehubili (Čechové). Dač. I. 20. — proč. Šacován jsem pro jeho otce od jeho nepřátel. Půh. I. 191. — co za co: prsten za 900 hřiven š. V. — co jak. Tehdy jsú konšelé šacovali purkrecht ten, jenž požár byl, ve 14 hřivnách; To aby bylo všetcko podlé spravedlnosti ša- cováno a váženo. NB. Tč. 160., 206. Nad perly a zlato ho (ducha pokojného) šacuje. Žer. 328. Jal mě i s mými tovařiši a tu mě šacoval po své vóli; A šacuje je bez viny; Tu jest jedny šacoval ua hotový peníz a s druhými činil, jak se mu zdálo; Musil jsem se jim š. v 50 kopách gr.; To zboží bylo ohledáno, na nejvýše šacováno; Ša- coval jej podlé své vuole. Půh. I. 171., 283., II. 27., 50., 141., 609. (Tč.). Koflík v 80 kopách s-ti. Pr. Aby podlé svědomí svého se šacoval a ze sta kop grošů kopu na správu města dal. Gl. 333. — kde: ně- koho v kapse. Us. Vězeň byl na zámku šacován. Vz nahoře. 1564. Gl. 333. —- sobě koho = vážiti si. V. — co komu: kapsy. Us. Jal mi mého chudého člověka a šacoval mi jej. Půh. I. 156. (157., II. 184.). - koho z čeho: z peněz (plat bráti). V. Šacovník, a, m., z něm. = šacovatel. Žd.
Šacovný = vážený, drahocenný, schätz-
bar, z něm. Us. Šactví, n. — šatstvo, die Kleider. Š-ví
postel; Pobral mi koně, oděnie, šatství to, což bylo v domě. Půh. I. 132., 158. (Tč.). Šacuňk, u, šacuněk, ňku, m., z něm. die
Schätzung = cenění, procenění, cena, die |
Abschätzung, Taxirung, Taxe • plat z ně-
čeho, die Zahlung, Abgabe. V. I vstúpil Hevar na ten š. a prijal purkrecht; Á pan Orsák našeho psanie nedbav vzal jest š. z Jakuba 12 zl. a k tomu od vězení 14 zl. dáti musil; Zaplatil Jakubovi ten š. i škody, o kteréž jej pan Orsák jest pripravil. NB. Tč. 163., 271. Drží mi ves Dobrotice v š-u v landfridě; Toho bohda š-ku míním land- fridem prázden býti; Š nésti někomu za někoho; Těch 100 kop š-nka mi pobral. Půh, I. 229., II. 50., 80. Š. uložiti, vybírati. V. Šacuňky lidi vyssávati. Kom. J. 683. Š. z města, die Brandschatznng. D. Vz Šaco- vání. Šacunkový, Schätzungs-. Poniž sě vra-
cejí listy š-vé v landfridé; Páni lantfridem odsúdili š-vé listy; O š-vé peníze landfrid bude čten. Půh. 229., 362., II. 224. (Tč.). Šád, šíd, a, m. = starec, kmet, der Greis.
Chodí jako starý š. Ros. Cf. Šadíbrada, Šadý. Šadář, e, m. = starý hospodář. Ros.
Šadařiti, il, ení = hospodařiti, wirtschaf-
ten. Ros. Šadářský = hospodářský), šafářský,Wirth-
schafts-. Ros. Šade = všade. Us. S. ps. ô. 21
Šadek, dka, m., mě. ve Varšavsku. Vz
S. N. Šádek, dka, m., český paedagog. Vz
S. N. Šadíbrada, y, f., geropogon, rostl. Rstp.
950. Šadosť, i, f. = starosť, das Altsein, das
Alter. Ros. Šadov, a, m., mě. v Kovensku. Vz S. N.
Šadý = šedivý, starý, alt, Ros., gran-
daevus. Lex. vet. Cf. Šad. Šafalín = šefelín.
Šafář, e, m., z něm. Schaffer = hospodář,
dvořák, nádvorník, rataj, der Schaffner, Meier, Vogt; správce, der Verwalter. Jg. Na Slov. šafár. Vykvitla zo šafara růža. Sl. ps. č. 162. Aby kázal svému š-ři zaplatiti mi 10 kop gr. Půh. II. 114. Šafář pod do- hlídkou správce atd. spravuje dvůr. Us. Šafařík, a, m., osob. jm. Vz S. N. Pavel
Jos. Š., slovutný slovan. jazykozpytec nar. 13/5 1795., zemř. 26/6 1861. Vz S. N. Šafářiti, il, en, ení, Schaffner sein. V,
Šafářka, y, f., die Schaffnerin. Tanovská
š-ka chodí jak zemanka, v červenej leknici (sukni), v modrej kasanici (zástěře); Stroj š-ko zázvorem, žence jež dó za dvorem. Sš. P. 422., 558. (Tc.). Šafárna, y, f., die Schaffnerwohnung. Rk.
Šafařovati, vz Šafařiti.
Šafářský, Schaffner-. Us.
Šafářství, n., die Schafferei. Aqu. Š-ví
svátosti= přialuhování svátostí, in den Akten der Brüderunität die Austheilung (Verwal- tung) der Sakramente. Svěřuje se nám š. svátosti tím slovem Kristovým: aby dával v čas míra pšenice čeledi jeho. Gl. 333. |
||
|
|||
Předchozí (834)  Strana:835  Další (836) |