835

Šacný, z němec. = vážený, schätzbar;
švarný, hübsch. Ros.

Šacování, n., z něm., cenění, Schätzung,
f.; posuzování ceny, die Schätzung: vážení,
die Schätzung; prohledávání, die Visitirung;
platu brání, Gelderpressung. Š. jest křivdy
učiněnie na zbožižku pod plášťkem spra-
vedlivého pomstěnie; A tak zapoviedá Bóh
krádež, lúpež, násilné bránie, š-nie, dluhu
- zdrženie atd. Hus I. 208., 207.

Šacovaný; -án, a, o, z něm., geschätzt. V.

Šacovaíel, e, m , z něm. = cenitel, der
Schätzer.

Šacovati, z něm. schätzen = ceniti, po-
suzovati, odhádati, proceniti, schätzen, ab-
schätzen, anschlagen; cenu určiti, taxiren,
die Taxe bestimmen; vážiti si, schätzen,
werth halten: prokládati komu kapsy, visi-
tiren, die Taschen durchsuchen; plat z ně-
čeho bráti, mit einer Schätzung belegen,
brandschätzen. Jg. — abs. Třeba dříve š. a
pak prodávati. Us. Hý. co, koho: škodu,
Br., loupež, V., mas.o (cenu ustanoviti). V.
Š. koho (prohlédati), Us.; lidi, města (plat
od nich bráti). V. S. vězně, das Lösegeld
für einen Gefangenen festsetzen. Mé lidi
zjímal a šacoval. Půh. 1412. Němci sedláky
šacovali. Dač. I. 185. Jeho lidi jímal, mučil
i šacoval. Pč. 15. A tu mé rychtáře i jiné
, chudé lidi š-vala a brala z nich, co chtěla;
A je šacuje a berni z nich pobral; Šacuje
mé lidi a skrze to opuščuje mi mú dědinu.
Půh. I. 333., II. 199., 375. — se komu.
Města Normberk a Pamberk jim (čechům)
se šacovali, aby jich nehubili (Čechové).
Dač. I. 20. — proč. Šacován jsem pro jeho
otce od jeho nepřátel. Půh. I. 191. — co
za co: prsten za 900 hřiven š. V. — co
jak. Tehdy jsú konšelé šacovali purkrecht
ten, jenž požár byl, ve 14 hřivnách; To
aby bylo všetcko podlé spravedlnosti ša-
cováno a váženo. NB. Tč. 160., 206. Nad
perly a zlato ho (ducha pokojného) šacuje.
Žer. 328. Jal mě i s mými tovařiši a tu mě
šacoval po své vóli; A šacuje je bez viny;
Tu jest jedny šacoval ua hotový peníz a
s druhými činil, jak se mu zdálo; Musil
jsem se jim š. v 50 kopách gr.; To zboží
bylo ohledáno, na nejvýše šacováno; Ša-
coval jej podlé své vuole. Půh. I. 171.,
283., II. 27., 50., 141., 609. (Tč.). Koflík
v 80 kopách s-ti. Pr. Aby podlé svědomí
svého se šacoval a ze sta kop grošů kopu
na správu města dal. Gl. 333. — kde: ně-
koho v kapse. Us. Vězeň byl na zámku
šacován. Vz nahoře. 1564. Gl. 333. —- sobě
koho = vážiti si. V. — co komu: kapsy.
Us. Jal mi mého chudého člověka a šacoval
mi jej. Půh. I. 156. (157., II. 184.). - koho
z čeho: z peněz (plat bráti). V.

Šacovník, a, m., z něm. = šacovatel. Žd.

Šacovný = vážený, drahocenný, schätz-
bar, z něm. Us.

Šactví, n. — šatstvo, die Kleider. Š-ví
postel; Pobral mi koně, oděnie, šatství
to, což bylo v domě. Půh. I. 132., 158. (Tč.).

Šacuňk, u, šacuněk, ňku, m., z něm. die
Schätzung = cenění, procenění, cena, die

Abschätzung, Taxirung, Taxe • plat z ně-
čeho, die Zahlung, Abgabe. V. I vstúpil
Hevar na ten š. a prijal purkrecht; Á pan
Orsák našeho psanie nedbav vzal jest š.
z Jakuba 12 zl. a k tomu od vězení 14 zl.
dáti musil; Zaplatil Jakubovi ten š. i škody,
o kteréž jej pan Orsák jest pripravil. NB.
Tč. 163., 271. Drží mi ves Dobrotice v š-u
v landfridě; Toho bohda š-ku míním land-
fridem prázden býti; Š nésti někomu za
někoho; Těch 100 kop š-nka mi pobral.
Půh, I. 229., II. 50., 80. Š. uložiti, vybírati.
V. Šacuňky lidi vyssávati. Kom. J. 683. Š.
z města, die Brandschatznng. D. Vz Šaco-
vání.

Šacunkový, Schätzungs-. Poniž sě vra-
cejí listy š-vé v landfridé; Páni lantfridem
odsúdili š-vé listy; O š-vé peníze landfrid
bude čten. Půh. 229., 362., II. 224. (Tč.).

Šád, šíd, a, m. = starec, kmet, der Greis.
Chodí jako starý š. Ros. Cf. Šadíbrada,
Šadý.

Šadář, e, m. = starý hospodář. Ros.

Šadařiti, il, ení = hospodařiti, wirtschaf-
ten. Ros.

Šadářský = hospodářský), šafářský,Wirth-
schafts-. Ros.

Šade = všade. Us. S. ps. ô. 21

Šadek, dka, m., mě. ve Varšavsku. Vz
S. N.

Šádek, dka, m., český paedagog. Vz
S. N.

Šadíbrada, y, f., geropogon, rostl. Rstp.
950.

Šadosť, i, f. = starosť, das Altsein, das
Alter. Ros.

Šadov, a, m., mě. v Kovensku. Vz S. N.

Šadý = šedivý, starý, alt, Ros., gran-
daevus. Lex. vet. Cf. Šad.

Šafalín = šefelín.

Šafář, e, m., z něm. Schaffer = hospodář,
dvořák, nádvorník, rataj, der Schaffner,
Meier, Vogt; správce, der Verwalter. Jg.
Na Slov. šafár. Vykvitla zo šafara růža. Sl.
ps. č. 162. Aby kázal svému š-ři zaplatiti
mi 10 kop gr. Půh. II. 114. Šafář pod do-
hlídkou správce atd. spravuje dvůr. Us.

Šafařík, a, m., osob. jm. Vz S. N. Pavel
Jos. Š., slovutný slovan. jazykozpytec nar.
¹³/₅ 1795., zemř. ²⁶/₆ 1861. Vz S. N.

Šafářiti, il, en, ení, Schaffner sein. V,

Šafářka, y, f., die Schaffnerin. Tanovská
š-ka chodí jak zemanka, v červenej leknici
(sukni), v modrej kasanici (zástěře); Stroj
š-ko zázvorem, žence jež dó za dvorem.
Sš. P. 422., 558. (Tc.).

Šafárna, y, f., die Schaffnerwohnung. Rk.

Šafařovati, vz Šafařiti.

Šafářský, Schaffner-. Us.

Šafářství, n., die Schafferei. Aqu. Š-ví
svátosti= přialuhování svátostí, in den Akten
der Brüderunität die Austheilung (Verwal-
tung) der Sakramente. Svěřuje se nám š.
svátosti tím slovem Kristovým: aby dával
v čas míra pšenice čeledi jeho. Gl. 333.