836

Šafářův, -ova, -ovo, dem Schaffner ge-
hörig. Ten šafářů synek píská na lupínek,
ta jeho frajerka nedaleko dvírek; Vezno
(vezmu) sobě hinó (jinou) šafářovo dcero
ze dvora. Sš. P. 358., 612.
Šafel, flu, m., z něm. Schaffei, Wanne.
8. na vodu. Na Ostrav. Tč.

Šafelín = šefelín.
Šafhúza, y, f., Schaffhausen, město ve
Švýcarsku. Vz S. N.

Šafkung, a, m., osob. jm. Tk. IL 33G.
Šafov, a, m., Schaffa, městys ve Zno-
jemsku. PL.

Šafování, n., die Verwaltung. Har. —
Š. = zjednání si, das Schaffen, Herstellen.
Š. prádla. Us. Hý.

Šafovati, z něm. schaffen = spravovati,
říditi, zaříditi, zjednati, schaffen, verwalten.
-— kde: ve statku. Kom. — čím: dědic-
tvím, Kom., statkem. V. — s kým. NB.
Tč. 272. — si co: prádlo atd. Us. Hý.

Šafrán, na Moravě též se/rán (Hý.), u,
m., z arab., crocus sativus, der Safran. Vz
Mz. 376. Š. jarní, vernus, podzimní nebo
sevní, sativus, krámský; planý (na Slov.
divý, žlutidlo; světlice na Mor.), carthamus
tinctorius, Jg., francouzský, indijský, ne-
přebíraný, přebíraný, španělský, lékařský,
Jg., rakouský. Nz. lk. Vz Čl. 134., Kk. 129.,
130., FB. 46., Čl. Kv. 204., Slb. 207., Rstp.
1489., 1540., 1541., KP. III. 265., Kh. Ně-
kolik nitek š-nu do polívky dáti. Us. Dch.
Vedl jest žalobu na druhého, kterakby od
něho 11 lotu š-nu kúpil a žeby jemu ten
š. platě kopu předal. NB. Tč. 15. Kupoval
v cizině mák a zahazoval doma šafrán. Šml.
Všecko váží š-nem (nepředá se). U Rychn.
Msk. Š. jest květ a má barvu zlatú a zna-
mená lásku; Š-án zimnici krotí: tak pravá
láska žádosti tělestné i světské uhašuje a
pravé milovánie zapaluje. Hus III. 54. (Tč;).
Je toho jako za krejcar šafránu (málo). Č.
Čnělky či pestíky šafránu poskytují žluté
barvy, léku i koření. Schd. II. 271. — Š. =
prášek kovní, der Safran. Š. železný, an-
timonový. Kh.

Šafránce, ňce, m., osob. jm. Tk. IV. 742.

Šafránek, nka, m., Schafranek, samota
u Lomnice. PL. — Š., osob. jm.

Safranice, e, f. = zahrada nebo záhon,
kde šafrán roste, das Safranfeld, V.; polní
šafrán, carthamus tinctorius, wilder Safran.
Bern. — Š., šafranička, die Safranhändlerin.
Bern.

Šafránický, šafranikářský, Safran-
händler-. S. obchod. Bern.

Šafranictví, šafranikářství, n., der

Safranhandel, -bau. Bern.

Šafraník, a, šafranikář, e, m., der
Safranhändler, -bauer. Bern.

Šafranikářiti, il, en, ení, šafranikovati,
mit Safran handeln. Bern.

Safranistý == šafraněný, mit Safran an-
gemacht, voll Safran. Bern.

Safraniti, il, ěn, ění, šafranívati, mit
Safran würzen. — co: polívku. Us.

Šafránka, y, f., Schafranka, samota a)
u Smíchova, b) u Ovence.

Šafrannosť, i, f., die Safranfarbe. Ms. bib.

Šafranný, šafránový, safrangelb, cro-
ceus. Š-ná barva (vz Šafrannosť), D., oblek,
olej, Us., zahrádka. NB. Tč. 220.

Šafránořízý = šafránorouchý. Ft.

Šafránorouchý, *<>o/.Ó7tenXoc:, im Safran-
gewande. Ft.

Šafranov, a, m., Schafraneŕ Hof, statek
u Středokluk.

Safranovcovitý. Š. rostliny, memecyleae.
Vz Rstp. 527.

Šafránovec, vce, m., memecylon, der
Safranbaum. Rstp. 527.

Šafranovice, e, f., eine aus Safran ge-
machte Sache. Bern.

Šafranovitý, safranähnlich. Rostliny š.,
croceae. Rostl. I. 268. b.

Šafránový, vz Šafranný.

Šagrén, u, m., franc. chagrin, ital. zigrino,
z tureckého: sagri = der Pferderücken, druh
cápovité, drsnaté kůže, Chagrin, n., eine
Art narbichten Leders. [Pravý š. vyrábí se
z koniny n. z osloviny během tím, že se
za čerstva na straně srstní posypou semenem
merlíkovým (chelidonium album) a dobře se
šlapou, čímž malé vypukliny na povrchu
vznikají, jež pak kůži drsnatou činí.] Hý.

Šagrénovaný, zrnovaný, chagrinirt. Šp.

Šagrénový, Chagrin-. Hřbet z kůže š-vé.
Us. Hý.

Šah, a, m., perský vládce. Us. Šd. Vz
Šach.

Šahá. Kš, jak šahá! Šo, i šahá! (Těmito
zvuky odhánějí se slepice). Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Šáhnouti, správně: sáhnouti. Brs. 2. vd.
241. Vz Š.

1. Šach = šah.

2. Šach (šách), u, m. —figurka, šachovní
kámen, der Schachstein. Šachy kostěné, ka-
menné. Když v šachy hrají, již zdvihna š.,
dlúho myslí, kde by jej bezpečně posadil.
Št. N. 266. Proč každý š. tak má seděti a
tak má jezditi; O králi š-u; Š-a krále byl
udělal nmdřec onen jako člověka v rúše
krásném na stolici a v koruně. . . .; A tak
ten š. byl udělán nejkráše a zřiedlen byl
mimo všecky jiné; Králová mezi šachy byla
jest též podobnosti jako král učiněna; Kak
šaši sedí; Král s královú na prostřed sedíta
mezi šachy; Kak šaši jezdie. Kšch. 3., 10.,
20., 43., 50. (Hý.). — Š. = slovo vystříhající
v šachách krále n. královnu, že jim třeba místo
měniti, Schach. Dáti, oznámiti králi šach. —
Š. = šachy, hra v šachy, das Schachspiel.
V. V šachy hráti. D., Hus I. 447., BN. Hra
v šachy jest pracná. Kom. Budem kniežaty
jako v šachy hráti. Dal. k. 34. 7. (58.). Po-
čínají se kniežky o šašiech. Kšch. 1. 2. Hra
v šachy: v 1. řadě stojí 8 písků n. sedlákův,
v 2. řadě uprostřed král a vedlé něho krá-
lovna, vedlé nich jsou 2 běhouni, vedlé
běhounů 2 koníci a vedlé těchto na obou
koncích šiku 2 věže. Šach mat = král mrtev.