Předchozí (835)  Strana:836  Další (837) |
|
|||
836
|
|||
|
|||
Šafářův, -ova, -ovo, dem Schaffner ge-
hörig. Ten šafářů synek píská na lupínek, ta jeho frajerka nedaleko dvírek; Vezno (vezmu) sobě hinó (jinou) šafářovo dcero ze dvora. Sš. P. 358., 612. Šafel, flu, m., z něm. Schaffei, Wanne. 8. na vodu. Na Ostrav. Tč. Šafelín = šefelín.
Šafhúza, y, f., Schaffhausen, město ve Švýcarsku. Vz S. N. Šafkung, a, m., osob. jm. Tk. IL 33G.
Šafov, a, m., Schaffa, městys ve Zno- jemsku. PL. Šafování, n., die Verwaltung. Har. —
Š. = zjednání si, das Schaffen, Herstellen. Š. prádla. Us. Hý. Šafovati, z něm. schaffen = spravovati,
říditi, zaříditi, zjednati, schaffen, verwalten. -— kde: ve statku. Kom. — čím: dědic- tvím, Kom., statkem. V. — s kým. NB. Tč. 272. — si co: prádlo atd. Us. Hý. Šafrán, na Moravě též se/rán (Hý.), u,
m., z arab., crocus sativus, der Safran. Vz Mz. 376. Š. jarní, vernus, podzimní nebo sevní, sativus, krámský; planý (na Slov. divý, žlutidlo; světlice na Mor.), carthamus tinctorius, Jg., francouzský, indijský, ne- přebíraný, přebíraný, španělský, lékařský, Jg., rakouský. Nz. lk. Vz Čl. 134., Kk. 129., 130., FB. 46., Čl. Kv. 204., Slb. 207., Rstp. 1489., 1540., 1541., KP. III. 265., Kh. Ně- kolik nitek š-nu do polívky dáti. Us. Dch. Vedl jest žalobu na druhého, kterakby od něho 11 lotu š-nu kúpil a žeby jemu ten š. platě kopu předal. NB. Tč. 15. Kupoval v cizině mák a zahazoval doma šafrán. Šml. Všecko váží š-nem (nepředá se). U Rychn. Msk. Š. jest květ a má barvu zlatú a zna- mená lásku; Š-án zimnici krotí: tak pravá láska žádosti tělestné i světské uhašuje a pravé milovánie zapaluje. Hus III. 54. (Tč;). Je toho jako za krejcar šafránu (málo). Č. Čnělky či pestíky šafránu poskytují žluté barvy, léku i koření. Schd. II. 271. — Š. = prášek kovní, der Safran. Š. železný, an- timonový. Kh. Šafránce, ňce, m., osob. jm. Tk. IV. 742.
Šafránek, nka, m., Schafranek, samota
u Lomnice. PL. — Š., osob. jm. Safranice, e, f. = zahrada nebo záhon,
kde šafrán roste, das Safranfeld, V.; polní šafrán, carthamus tinctorius, wilder Safran. Bern. — Š., šafranička, die Safranhändlerin. Bern. Šafránický, šafranikářský, Safran-
händler-. S. obchod. Bern. Šafranictví, šafranikářství, n., der
Safranhandel, -bau. Bern.
Šafraník, a, šafranikář, e, m., der
Safranhändler, -bauer. Bern. Šafranikářiti, il, en, ení, šafranikovati,
mit Safran handeln. Bern. Safranistý == šafraněný, mit Safran an-
gemacht, voll Safran. Bern. Safraniti, il, ěn, ění, šafranívati, mit
Safran würzen. — co: polívku. Us. |
Šafránka, y, f., Schafranka, samota a)
u Smíchova, b) u Ovence. Šafrannosť, i, f., die Safranfarbe. Ms. bib.
Šafranný, šafránový, safrangelb, cro-
ceus. Š-ná barva (vz Šafrannosť), D., oblek, olej, Us., zahrádka. NB. Tč. 220. Šafránořízý = šafránorouchý. Ft.
Šafránorouchý, *<>o/.Ó7tenXoc:, im Safran-
gewande. Ft. Šafranov, a, m., Schafraneŕ Hof, statek
u Středokluk. Safranovcovitý. Š. rostliny, memecyleae.
Vz Rstp. 527. Šafránovec, vce, m., memecylon, der
Safranbaum. Rstp. 527. Šafranovice, e, f., eine aus Safran ge-
machte Sache. Bern. Šafranovitý, safranähnlich. Rostliny š.,
croceae. Rostl. I. 268. b. Šafránový, vz Šafranný.
Šagrén, u, m., franc. chagrin, ital. zigrino,
z tureckého: sagri = der Pferderücken, druh cápovité, drsnaté kůže, Chagrin, n., eine Art narbichten Leders. [Pravý š. vyrábí se z koniny n. z osloviny během tím, že se za čerstva na straně srstní posypou semenem merlíkovým (chelidonium album) a dobře se šlapou, čímž malé vypukliny na povrchu vznikají, jež pak kůži drsnatou činí.] Hý. Šagrénovaný, zrnovaný, chagrinirt. Šp.
Šagrénový, Chagrin-. Hřbet z kůže š-vé.
Us. Hý. Šah, a, m., perský vládce. Us. Šd. Vz
Šach. Šahá. Kš, jak šahá! Šo, i šahá! (Těmito
zvuky odhánějí se slepice). Na mor. Zlín- sku. Brt. Šáhnouti, správně: sáhnouti. Brs. 2. vd.
241. Vz Š. 1. Šach = šah.
2. Šach (šách), u, m. —figurka, šachovní
kámen, der Schachstein. Šachy kostěné, ka- menné. Když v šachy hrají, již zdvihna š., dlúho myslí, kde by jej bezpečně posadil. Št. N. 266. Proč každý š. tak má seděti a tak má jezditi; O králi š-u; Š-a krále byl udělal nmdřec onen jako člověka v rúše krásném na stolici a v koruně. . . .; A tak ten š. byl udělán nejkráše a zřiedlen byl mimo všecky jiné; Králová mezi šachy byla jest též podobnosti jako král učiněna; Kak šaši sedí; Král s královú na prostřed sedíta mezi šachy; Kak šaši jezdie. Kšch. 3., 10., 20., 43., 50. (Hý.). — Š. = slovo vystříhající v šachách krále n. královnu, že jim třeba místo měniti, Schach. Dáti, oznámiti králi šach. — Š. = šachy, hra v šachy, das Schachspiel. V. V šachy hráti. D., Hus I. 447., BN. Hra v šachy jest pracná. Kom. Budem kniežaty jako v šachy hráti. Dal. k. 34. 7. (58.). Po- čínají se kniežky o šašiech. Kšch. 1. 2. Hra v šachy: v 1. řadě stojí 8 písků n. sedlákův, v 2. řadě uprostřed král a vedlé něho krá- lovna, vedlé nich jsou 2 běhouni, vedlé běhounů 2 koníci a vedlé těchto na obou koncích šiku 2 věže. Šach mat = král mrtev. |
||
|
|||
Předchozí (835)  Strana:836  Další (837) |