837

Vz více v S. N. V Rzk. a v Kšch. jsou tyto
názvy pro šachy: král, králík (Rzk.), rexus,
der König; králová (Kšch.), králevna (Rzk.),
rexa, die Königin; rytieř (Rzk.), rytier krá-
lův (Kšch.), militus, der Ritter, Springel, das
Rössel, jsouť 2; pop (Rzk., Kšch.), arippus,
der Läufer, taktéž 2; roch (Rzk., Kšch.), ro-
chus, der Thurm [Pozn. Boch z persk. nikh,
ruch = vez, pták, dromedár, a přešlo do
všech jazyků: franc, roc, ital. il roccho, špan.
roque, něm. Boch. Odvozování od hrocha je
tudy nemístným. Kšch. 25.], podobně 2; pe-
šec (Rzk., Kšch.), pedes, der Bauer, je jich 8.
[Pozn. Pešek, méně správně: písek; sr. pol.
pieszek. Kšch. 38, a Pěší == péchi. -j--- II.
541. a. Hý.] Dle svého zaměstnání byli i jed-
notliví pěškové vyobrazováni, vz o tom
Kšch. 38. (rolník, kovář n. truhlář, písař,
kupec, apatékář či lékárník, hospodář či
hospodský, vrátný a hráč). Kterak šaši sedie?
vz Kšch. 43 n., a: kak šaši jezdie? vz Kšch.
50. n. Názvy tuto položené jsou správnější
oněch ve S. N. uvedených. (Hý.). Sr.: I uči-
nil byl ten kaldejský mudřec (Kserses) ša-
chovnici a šachy v obrázky: krále, královú,
kmeti zemské, jimž my popi říkáme, rytieře
královy, zemské úředníky, ješto u nás ro-
chové slovú, a pěšky, ježto osmer lid obecný
v zemi znamenají. Kšch. 8. (Hý.). Vz Kšch.
Knížky o hře šachové. Vydal Ferd. Menčík.

V Praze 1880. (Úvod. Proč hra v šachy jest
vymyšlena? Kdo hru vymyslil. O šašiech.
O šachovnici. O králi šachu. O králové.
O popech. O rytieřích. O pěšciech. Kak šaši
sedie. Kak šasi jezdie). — S., na Slov. =
šachovnice, das Schachbrett. Bern. O pů-
vodu vz Mz. 316.

3. Šach, u, m., hora mezi Čechy, Moravou
a Rakousy. Tk. I. 152.

4. Šach, u, m = šiška lesního stromu,
der Zapfen. Vz Šácha, Šiška. Š. borový,
jedlový, smrkový. Us.

Šácha, y, f. = šách, šiška. — Š., y, m.,
osob. jm. Šd.

Šáchatějící = šiškatějící. Rst.

Šáchatělý = šiškatělý. Rst.

Šáchatý = šáchy, šišky mající. Rst.

Šachetné, ého, n., die Schachtsteuer. J. tr.

Šachetný, -ní. Pec š., der Schachtofen.
Šp. Š. pažení, das Schachtscheiden, písť,
sraž, pažba, díra atd. Šm.

Šachmat, u, m. = hra v šachy ztracená =
rex mortuus, vz Šach. Veženou-li koho do
šachmat, jest po něm veta. Kom. J. 942.

Šácholan, u, m., magnolia, die Magnolie,
rostl., plod se podobá šáchu (vz Šách, 3.).
Š. hrubokvětý, m. grandiflora, mexický,
mexicana, sivý, glauca, ochlípený, umbrella,
zakončitý, acuminata, úškovaný, auriculata,
homolovitý, pyramidata, hrubolistý, macro-
phylla, srdčitý, cordata, ozdobný, yulan,
útlý, kobus, obvejčitý, obovata, ohněděný,
fuscata, nízký, pumila. Rostl. III. b. 298.,
Rstp. 34.

Šácholanovitý. Š. rostliny, magnoliaceae:
badyáník, rozpilec, kysopa, šácholan, lili -
jovník. Rstp. 31., Schd. II. 295., Kk. 308.

Šácholiti, il, en, ení — chlácholiti, stillen,
beruhigen, sänftigen (in der Kindersprache).
U Olom. Šd.

Šáchor, u, m., šáchoří, n. — sítí, rákosí,
palach, scirpus, die Binse, das Binsengras.
O původu vz Mz. 80 V š-u uzlu hledati.
Bern. Rybník plný š-ří. Chalupa š-em (-ím)
pokrytá. Ros. Po samém trní jeli: po trní a
po boří, po ďábelském šáchoří. Sš. P. 22. —
Š. = cyperus, das Cypergras. Š. žlutavý,
flavescens, jedlý (sladký, zemské mandle),
esculentus, dlouhý, longus, kulatý, rotundus,
hnědý, fuscus, shloučený, australis. Krok.
III. 506., Jg. — Vz Kk. 116., FB. 17., Čl.
Kv. 100., Slb. 116., Rstp. 1703. — Š., a, m.,
osob. jm. Mor. Šd.

Šáchorek, rka, m., osob. jm. Šd.

Šáchoří, n., vz Šáchor. Sš. P. 22., Tč.

Šachorín, u, m. = místo, kde šáchoří
roste, ein Ort voll Binsengras. Slov. Bern.

Šachorina, y, f. == šachorín; 2. = šáchor.
Slov. Bern.

Šáchořiti, šuchořiti, šichořiti, il, en, ení
= čechrati, lockern. Slov. Bern.

Šáchorka, y, f. = rohožka, Rohrdecke,
f. Slov., mor. Mřk.

Šáchornatý, voller Binsengras. Š. místo.
Slov. Bern.

Šáchorný — šáchornatý. Slov. Bern.

Šáchorovitý. Š. rostliny, cyperaceae, Cy-
per- o. Halbgräser: ostřice, tuřice, šachor.
Vz Schd. II. 267., Čl. 159., Kk. 114., Slb.
94., Rstp. 1694.

Šáchorový, aus Binsengras. Slov. Bern.

Šachotín, a, m., Schachersdorf, ves u Polné
PL.

Šachov, a, m., Schachow, ves u Kostelce
n. Orlicí; S., něm. Schockau, ves u Police
horní; Š. malý, Klein-Schockau, ves tamtéž.
PL.

Šachování, n., Abtheilung nach Art des
Schachbrettes. Aqu.

Šachovaný; -án, a, o, kostičkovaný, ab-
getheilt wie das Schachbrett. Š. oděv. Brikc.

Šáchovatý == plný šáchů. Š. símě. Um. les.

Šachovec, vce, m. Š. malý, Klein-Scha-
chowetz, samota u Semil. PL.

Šáchovitý = na způsob šáchů, zapfen-
förmig.

Šachovně, schachspielartig. Bur.
Šachovní, šachový, Schach-. Š. kámen,
Ros. (v Kšch. stává jen šach, Hý.), hra. V.

Šachovnice, e, f. = prkno na kameny
šachovní, das Schachbrett, D., Jel. Tak se
k něčemu míti a strojiti, jako kráva k ša-
chovnici. Krab. A najprvé řku o š-nici;
Mudřec onen mienil jest Babylon . . . š-cí;
A já řku, že i vešken svět móž těmi všemi
polmi v š-ci znamenán býti; To pak, že je
š. čtveroúhlá a opět se dělí ve čtyři strany
čtveroúhlé, znamenává . . .; Pole v š-nici.
Kšch. 9. — Š., die Schachspielerin. D.

Šachovničí = šachový. Co postava š. neb
šachov mieni. Kšch. 3.