838

Šachovničný, Schachbrett-. Š. způsob.
Ctib.

Šachovník, a, m. = hráč v šachy, der
Schachspieler. Ros. Kostečníci, šachovníci,
vrhcabníci, tanečníci a pipláči s piplavicemi
nehledie na božie dielo. Hus I. 127. — S. =
kdo šachy dělá, Schachbrettmacher. Troj.

Šachový, Schach-. Co hru š-vá ukazuje
a učí neboli znamená. Kšch. 1. Vz Šachovní.

Šáchový, od šáchů, Zapfen-. Š. lupina.
Mus.

Šachr, u, m. = pokoutní nedovolený pro-
dej, das Schachern.

Šachrovati, šachřiti = pokoutně pro-
dávati a kupovati, schachern. Rk. — čím,
s čím, v čem. Rk.

Šachroyník, a, m., der Schacherer. Slov.
Bern. Vz Sachr.

Šachta, y, f., gt. pl. šachet, z něm. der
Schacht == slov. báně, jáma, rudní rov, die
Grube. Pr. Vz Báně. V Polště také: sib;
menší š. Nevycházející na den: šibík. S. jest
otvor do horniště kolmo někdy též kloňmo
hloubený, S. N., jehož průřez mívá nej-
častěji podobu obdélníku, málo kdy čtve-
rečnou, eliptickou n. kruhovitou. KP. III.
72. Š. výlezná a výhonná, hledací. Vz KP.
III. 73., 66. Š. štyglovitá (rechter Seh.),
lijovitá (flacher Schacht), tažná (Förder-;,
stupná (Fahr-), Techn. II. 24., ležatá (na-
kloněná, dle zapadání pramene hloubená,
hledací (ku hledání ložisť nerostův užiteč-
ných hloubená); stojací, kolmá (op. lijovitá,
ležatá, vz Štygle), pomocná, začáteční stará;
š-u zarážeti, tlouci, hloubiti, vytopiti, za-
kryti, přikryti; š-u na uhlí prodělati. Zmrsk
= š. přirozená vzniklá rozbortěním země;
předrážky = šachty podální od š-ty nálezní,
načež se štrekou spojuji. V š-ě jsou 3 od-
dělení, jedno ku stoupání po řebřících (farty)
a to slove: temnice, okno, stupni š,, lezna
(Fahrschacht); druhé je k vytahování rud
(vz Kybří) a slove tažní báň (Förder-);
třetí k odstraňování vod a slove strojní
báň (Kunst-) s čerpadly č. pumpami. Am.
Schacht, der nicht zu Tage geht: nedoban,
nadkopa, smrsk, hlubina, prokopá. Šm. Š-ty
propůjčiti. Nar. o h. a k. Šachtu, zapěniti,
den Schacht zuwerfen. Šm. — Š. peci =
válcovitý vnitřek peci, der innere Raum
eines Hochofens. Vys. — Š. = jáma. Š. na
vodu, die Cisterne ; š. na mrtvoly == po-
všechné hroby, das Gemein-, Massengrab.
Nz. lk., Dch., Res. Neb oni tyto klamají a
tito budú zklamáni a tak obojí do věčné
šachty vpadnou. Hus II. 154.

Šachtmistr, a, m., der Schachtmeister. D.
Šachtovní, Schacht-. Š. klobouk, D., pec,
Techn., dříví, Grubenholz.
Šachtový — šachtovní. Rk.

Šachy, dle Dolany, něm. Schach, ves
u Dačic na Mor. PL.

Šajava, y, f, říčka na Slov. Dbš. 4.

Šajba, vz Šejba.

Šajdati=pajdati, mit einem Fusse strei-
chen. Ta kráva šajdá. Us. — se = běhati
sem tam, schlenkern. Us.

Šajdavý = pajdavý, belhavý, krummbei-
nig. Us. Jg.

Šajka, y, f. = lehká, dlouhá loď černo-
horská, eine Tschaike. Čhch.

Šajkář, e, m., der Tschaikist.

Šak = však. Na Mor., ve Slez., na Slov.
Klš., Šd., Mšk. Trp to duše, trp jen se mnú,
šak činilas také se mnú; Počkám já sedm
let, š. nepomine svět; Nelekej se, paní má,
šak to byla duše má; Trp, má milá, pokud
můžeš, šak dlóho trpět nebudeš. Sš. P. 17.,
87., 110., 113. Sak bych já ju nepřivřela,
dybych tebe ráda měla; Ďyž ti bude máti
láti, š. ty možeš se mnú vandrovati; Jdi
koníčku, jdi ode mne, š. tě kdosi nafutruje,
třebas moje frajerečka, co sem si vzal do
srdečka; Nevěř, milá, nevěř, a š. nemáš
komo; A š. tě k nám synečku černí ďasi
nosí; Něch zabijú, š. som márný, něbudze
mia plakač žádný. Sš. P. 123., 133., 174.,
220., 289., 503. (Tč.). Vz Však. — Š. při-
svědčuje, bejahend. Tož přiďte! Šak! Na
Mor. Brt., Šd. Synečku, ráda pije! Mamičko,
š. voděnko. Synečku, kořalenku. Mor. pís.
Šd. — Šak tak, šak tak (volává kačer). Na
Mor. Brt. Vz Opilý (II. 385 b.). - Šak, u,
m., slovo (v)šak, das Aber. Pane, ten šak má
hladký ocas! říkávají na mor. Drahansku
tomu, kdož s provedením něčeho, práce atd.
odkládá a kdykoli jej k tomu nabádáš anebo
proto jemu výtku činíš, vezdy té chlácholí
slovy : No, šak já to již udělám! Us. Hý. --
Š., a, m., osob. jm. Šd.

Šáka, y, f. S. přední a zadní drží strany
fasunku z předu i v zadu dole, rozpona.
Us. Hk.

Šakal, a, m., canis aureus, der Schakal,
ssavec dravý. Š. obecný, senegalský, kap-
ský, bengalsky, syrský, strakatý. S. N., Frč.
392.', Schd. II. 401.

Šakon, u, m., látka, Chaconnet.

Šakouový, Chaconnet-. Koupím ti šáteček
š-vej. Er. P. 216.

Šakovatllo, a, n., das Schakenholz (beim
Nadler). Šm.

Šakvice, Schakwitz, ves a) u Hustopeče
(Auspitz), b) u Lechvic na Mor. PL.

Šaky, dle Dolany, mě. v Polsku. Vz S. N.

1. Šál, u, šálec, lce, šálek, Iku, šáleček,
čku, m., z němec. = nádoba picí širokého
otvorte, der Becher, die Schale. Ros. Strn.
scála, střn. schäle, schal, řec; ó.ákiv, lat.
patera. Gl. 333. Š. stříbrný. Půh. II. 80. Š.
picí, V., Kom., třecí. D. Š. porculánový, Šp.,
pozlacený. Dač. I. 360. — Šály, pl., cukro-
viny, pamlsky, der Nachtisch. D. — Š =
mísa u váhy, die Wagschale. Kom.— Š. =
obdélná mísa, längliche Schüssel. Šály neb
obdlouhlé mísy. Bck. II. 2. 178.

2. Šál, u, m., z něm. Schale, vnitřní zadní
čtvrť hovězí, kýta hovězí. Mz. 317.

3. Šál, u, m., pers., po angl. psáno shawl,
jemná látka vlněná v Persii a Indii (kašmír-
ské šály); š. má podobu velikého šátku na
zabalení krku, der Shawl. Rk.

4. Sál, u, m., na Slov. = šalba, šálení,
die Täuschung, der Betrug. Slov. Bern.