Předchozí (837)  Strana:838  Další (839) |
|
|||
838
|
|||
|
|||
Šachovničný, Schachbrett-. Š. způsob.
Ctib. Šachovník, a, m. = hráč v šachy, der
Schachspieler. Ros. Kostečníci, šachovníci, vrhcabníci, tanečníci a pipláči s piplavicemi nehledie na božie dielo. Hus I. 127. — S. = kdo šachy dělá, Schachbrettmacher. Troj. Šachový, Schach-. Co hru š-vá ukazuje
a učí neboli znamená. Kšch. 1. Vz Šachovní. Šáchový, od šáchů, Zapfen-. Š. lupina.
Mus. Šachr, u, m. = pokoutní nedovolený pro-
dej, das Schachern. Šachrovati, šachřiti = pokoutně pro-
dávati a kupovati, schachern. Rk. — čím, s čím, v čem. Rk. Šachroyník, a, m., der Schacherer. Slov.
Bern. Vz Sachr. Šachta, y, f., gt. pl. šachet, z něm. der
Schacht == slov. báně, jáma, rudní rov, die Grube. Pr. Vz Báně. V Polště také: sib; menší š. Nevycházející na den: šibík. S. jest otvor do horniště kolmo někdy též kloňmo hloubený, S. N., jehož průřez mívá nej- častěji podobu obdélníku, málo kdy čtve- rečnou, eliptickou n. kruhovitou. KP. III. 72. Š. výlezná a výhonná, hledací. Vz KP. III. 73., 66. Š. štyglovitá (rechter Seh.), lijovitá (flacher Schacht), tažná (Förder-;, stupná (Fahr-), Techn. II. 24., ležatá (na- kloněná, dle zapadání pramene hloubená, hledací (ku hledání ložisť nerostův užiteč- ných hloubená); stojací, kolmá (op. lijovitá, ležatá, vz Štygle), pomocná, začáteční stará; š-u zarážeti, tlouci, hloubiti, vytopiti, za- kryti, přikryti; š-u na uhlí prodělati. Zmrsk = š. přirozená vzniklá rozbortěním země; předrážky = šachty podální od š-ty nálezní, načež se štrekou spojuji. V š-ě jsou 3 od- dělení, jedno ku stoupání po řebřících (farty) a to slove: temnice, okno, stupni š,, lezna (Fahrschacht); druhé je k vytahování rud (vz Kybří) a slove tažní báň (Förder-); třetí k odstraňování vod a slove strojní báň (Kunst-) s čerpadly č. pumpami. Am. Schacht, der nicht zu Tage geht: nedoban, nadkopa, smrsk, hlubina, prokopá. Šm. Š-ty propůjčiti. Nar. o h. a k. Šachtu, zapěniti, den Schacht zuwerfen. Šm. — Š. peci = válcovitý vnitřek peci, der innere Raum eines Hochofens. Vys. — Š. = jáma. Š. na vodu, die Cisterne ; š. na mrtvoly == po- všechné hroby, das Gemein-, Massengrab. Nz. lk., Dch., Res. Neb oni tyto klamají a tito budú zklamáni a tak obojí do věčné šachty vpadnou. Hus II. 154. Šachtmistr, a, m., der Schachtmeister. D.
Šachtovní, Schacht-. Š. klobouk, D., pec, Techn., dříví, Grubenholz. Šachtový — šachtovní. Rk. Šachy, dle Dolany, něm. Schach, ves
u Dačic na Mor. PL. Šajava, y, f, říčka na Slov. Dbš. 4.
Šajba, vz Šejba.
Šajdati=pajdati, mit einem Fusse strei-
chen. Ta kráva šajdá. Us. — se = běhati sem tam, schlenkern. Us. |
Šajdavý = pajdavý, belhavý, krummbei-
nig. Us. Jg. Šajka, y, f. = lehká, dlouhá loď černo-
horská, eine Tschaike. Čhch. Šajkář, e, m., der Tschaikist.
Šak = však. Na Mor., ve Slez., na Slov.
Klš., Šd., Mšk. Trp to duše, trp jen se mnú, šak činilas také se mnú; Počkám já sedm let, š. nepomine svět; Nelekej se, paní má, šak to byla duše má; Trp, má milá, pokud můžeš, šak dlóho trpět nebudeš. Sš. P. 17., 87., 110., 113. Sak bych já ju nepřivřela, dybych tebe ráda měla; Ďyž ti bude máti láti, š. ty možeš se mnú vandrovati; Jdi koníčku, jdi ode mne, š. tě kdosi nafutruje, třebas moje frajerečka, co sem si vzal do srdečka; Nevěř, milá, nevěř, a š. nemáš komo; A š. tě k nám synečku černí ďasi nosí; Něch zabijú, š. som márný, něbudze mia plakač žádný. Sš. P. 123., 133., 174., 220., 289., 503. (Tč.). Vz Však. — Š. při- svědčuje, bejahend. Tož přiďte! Šak! Na Mor. Brt., Šd. Synečku, ráda pije! Mamičko, š. voděnko. Synečku, kořalenku. Mor. pís. Šd. — Šak tak, šak tak (volává kačer). Na Mor. Brt. Vz Opilý (II. 385 b.). - Šak, u, m., slovo (v)šak, das Aber. Pane, ten šak má hladký ocas! říkávají na mor. Drahansku tomu, kdož s provedením něčeho, práce atd. odkládá a kdykoli jej k tomu nabádáš anebo proto jemu výtku činíš, vezdy té chlácholí slovy : No, šak já to již udělám! Us. Hý. -- Š., a, m., osob. jm. Šd. Šáka, y, f. S. přední a zadní drží strany
fasunku z předu i v zadu dole, rozpona. Us. Hk. Šakal, a, m., canis aureus, der Schakal,
ssavec dravý. Š. obecný, senegalský, kap- ský, bengalsky, syrský, strakatý. S. N., Frč. 392.', Schd. II. 401. Šakon, u, m., látka, Chaconnet.
Šakouový, Chaconnet-. Koupím ti šáteček
š-vej. Er. P. 216. Šakovatllo, a, n., das Schakenholz (beim
Nadler). Šm. Šakvice, Schakwitz, ves a) u Hustopeče
(Auspitz), b) u Lechvic na Mor. PL. Šaky, dle Dolany, mě. v Polsku. Vz S. N.
1. Šál, u, šálec, lce, šálek, Iku, šáleček,
čku, m., z němec. = nádoba picí širokého otvorte, der Becher, die Schale. Ros. Strn. scála, střn. schäle, schal, řec; ó.ákiv, lat. patera. Gl. 333. Š. stříbrný. Půh. II. 80. Š. picí, V., Kom., třecí. D. Š. porculánový, Šp., pozlacený. Dač. I. 360. — Šály, pl., cukro- viny, pamlsky, der Nachtisch. D. — Š = mísa u váhy, die Wagschale. Kom.— Š. = obdélná mísa, längliche Schüssel. Šály neb obdlouhlé mísy. Bck. II. 2. 178. 2. Šál, u, m., z něm. Schale, vnitřní zadní
čtvrť hovězí, kýta hovězí. Mz. 317. 3. Šál, u, m., pers., po angl. psáno shawl,
jemná látka vlněná v Persii a Indii (kašmír- ské šály); š. má podobu velikého šátku na zabalení krku, der Shawl. Rk. 4. Sál, u, m., na Slov. = šalba, šálení,
die Täuschung, der Betrug. Slov. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (837)  Strana:838  Další (839) |