839

5. Šal, u, m= vrtohlavost ovcí, der Schwin-
del. Šp. U Opav. Klš.

Šala, šálka, šáleěka, na Slov. = sko-
řepka, die Schale. Bern. — Š = místo v dole,
kdež jest kyz, Schalen. V. — Š.= obdélný
kus rudy. Jg., Arn.

Šalamaje, šalmaj, šalamaj, e, šala-
majka, y, f. = jistá píšťala pastevská, křivý
roh, trubiroh, die Schalmei, z lat. calamus.
V., Kom. U Klat. šalamajek. Kold. vnč. Ten
sobě zdárnú sám šalměj píšťalku přistrojil.
Bianc. 99. Pískal jako na š-ji. Us. Na š-je
hráti. Sš. P. 167.

Šalamajník, a, m., der Schalmeipfeifer. D.

Šalamon, a, m., samota u Sedlčan.

Šalamoun, a, m., král židovský. Moudrý
jako Š. Us. Je múdrý jako Salomúnové
plundre. Mt. S. Vz Šalomoun.

Šalamůnek, nka, m. = oměj pravý, aco-
nitum napellus, echter Eisenhut, blauer Sturm-
hut. Čl. 11. Vz Šalomounek, Čl. Kv. 282.,
Slb. 663., Rstp. 23., 24.

Šalanda, y, f. == světnice čelední, die Ge-
sindstube (ve mlýně, y pivováře atd.). O pů-
vodu vz Mz. 317. — Š. = vůbec veliká svět-
nice. V té š-dě zimou jsme zkřehli. Sych.
Je tu jako v š-dě (= pusto). Us. Hý. —
Š., Schalanda, hospoda u Jičína; samota
u Milína. PL.

Šalapati se — toulati se, herumstreichen.
— kudy: po světě. Arch. II. 148.

Šalastrika, y, f. = kořalka. Us.

Šalavija, e, f., der Wirrwarr, verworrenes
Zeug. U Opav. Klš.

Šalba, y, f. — šálení, šejdířství, podvod,
die Täuschung, Blendung, Gleissnerei, Arg-
list, das Blendwerk, der Trug. Pravdy barvu
šalbě dávati; Hledati zrna pravdy bez šalby.
Kom. Odejmi (stáhni) larvu, uzříš šalbu.
Sych., Lb. Žid se šalbě neučil, ale s ní se
narodil. Us. Moravan 1878. 66. Zakladatelská
š., der Gründerschwindel. Dch.

Šalbaba, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šalbář, e, m. = šalbíř.

Šalbářka, y, f. = podvodnice, die Betrü- i
gerin, Täuscherin. Bern.

Šalbářský, den Täuscher, Betrüger be-
treffend. Bern.

Šalbářství, n. = šalba, die Täuscherei,
Betrügerei. Bern.

Šalbice, e, f., das Metailsilber, die Zinn-
folie. Am.

Šalbíř, e, m., der Betrüger. Byl šalbířem,
svodníkem. Berl. kn. 8.

Šalda, y, f., řeka v Nizozemsku, die Scheide.
Bern., Šm. — Š., y, m., osob. jm. Šd.

Šaldorf, u, m. Schallersdorf. Š. nový a
starý, vsi u Znojma. PL.

Šalebník, a, m. = mamič, der Betrüger.
Měst. bož. II. 241.

Šalebnosť, i, f., die Betrüglichkeit. Měst.
bož. II. 237.

Šalebný, šálící, täuschend, trügerisch.
Kom.

Šálec, vz Šálek.

Šálečenka, y, f., lecidea, rostl, lišejniko-
vitá. Rostl. I. 274. a. Vz Šálečka.

Šálečka, y, f., lecidea, die Tellerflechte,
Rstp. 1839. Vz Šálečenka.

Šálečkovitý. Š. rostliny, lecidini: pevno-
pněc, dutqhlavka, malohubka, šálečka. Rstp.
1837. — Š., napfförmig. Š. věnec narcisu
obecného. Rst.

Šálek, lka, m. = kdo šálí, klame bud zlým
úmyslem, buď žertem, der Schalk. Jel. —
Š., vz Šál, 1. — Š., lku, m., Schalkische
Mühle, mlýn u Vlašimi. PL. — Š., lka, m.,
osob. jm. Šd.

Šalena, y, f. = rozpustilá ženská. S. pís.
II. 5. 315. Vz Šálený.

Šálení, n. = mámení, die Täuschung, der
Betrug. Š. lidí. V.

Šálenice, e, f. = borovka, die Schwarz-,
Heidelbeere. Slov. Bern.

Šálenicový = borůvkový, Schwarzbeer-.
Slov. Bern.

Šálenina, y, f. == šálení, die Täuschung,
der Betrug. Gníd. 51.

Šálenka, y, f. = brusnice vlochyně n. ba-
řinná, vlochuně, lachyně, mechynka, vacci-
nium uliginosum. Rstp. 985.

Šálenosť, j, f. — stav šáleného, die Täu-
schung. — Š. šílenost, die Verrücktheit,
Wildheit, der Wahnsinn. Jel. Us. u Opavy.

Šálenství, n., die Wahnsinnigkeit. Vz
Šálenosť. Vinaře.

Šálený; šálen, a, o = podvedený, getäuscht,
betrogen. Kom., Jel. — Š. = šílený, smyslem
pominutý, un-, wahnsinnig. Ožralství z mno-
hých moudrých lidi šálené blázny činí. V. —
Kom. Jako š-ný sám sebe, co by byl, ne-
zná. Rvač. Š. rozum v rynku i na trhu. Vz
Ztřeštěný. Prov. — Š. = šálící, täuschend.
Š. věc, Pref., člověk. Papr. — Š. = divoký,
wild. Š. kůň. Prot. 172. Us. u Opav. Klš. —
Š. vacha = přísná, nenadálá prohlídka domů
za doby noční se strany dřívějších panských
úřadů, Generalvisitation. U Opavy. Klš. —
Š. — mámící, smyslu zbavující, unsinnig ma-
chend. Šálené pálené. Šálené houby. Na Slov.
— Š. = rozpustilý, ausgelassen. Slov. Hdk.
C. Vz Šalena. — Š. mlýn, Schellener Mühle
u Klatov.

Šalešní, Sauce-. S. miska. V. Vz Šalše.

Šáleti, el, ení — divočeti. Opav. Klš.

Šalfia (šalvija) e, f., z lat. salvia — šalvěj.
Slb. 328.

Šaltiovský. Š. jablka. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Šalič, e, m. = kdo šálí, der Täuscher,
Betrüger. Š. lidí. V.

Šalička, y, f., die Täuscherin, Betrügerin.
Us.

Šálil, a, m. = šalič.

Šaliplachta, y, m. = člověk šálený, po-
trhlý, der Windbeutel. Šd.

Šalíř, e, m., der Schwindler. Sp.

Šalitel, e, m. = šalić. Jg.



	839

	5. Šal, u, m= vrtohlavost ovcí, der Schwin- del. Šp. U Opav. Klš. Šala, šálka, šáleěka, na Slov. = sko- řepka, die Schale. Bern. — Š = místo v dole, kdež jest kyz, Schalen. V. — Š.= obdélný kus rudy. Jg., Arn. Šalamaje, šalmaj, šalamaj, e, šala- majka, y, f. = jistá píšťala pastevská, křivý roh, trubiroh, die Schalmei, z lat. calamus. V., Kom. U Klat. šalamajek. Kold. vnč. Ten sobě zdárnú sám šalměj píšťalku přistrojil. Bianc. 99. Pískal jako na š-ji. Us. Na š-je hráti. Sš. P. 167. Šalamajník, a, m., der Schalmeipfeifer. D. Šalamon, a, m., samota u Sedlčan. Šalamoun, a, m., král židovský. Moudrý jako Š. Us. Je múdrý jako Salomúnové plundre. Mt. S. Vz Šalomoun. Šalamůnek, nka, m. = oměj pravý, aco- nitum napellus, echter Eisenhut, blauer Sturm- hut. Čl. 11. Vz Šalomounek, Čl. Kv. 282., Slb. 663., Rstp. 23., 24. Šalanda, y, f. == světnice čelední, die Ge- sindstube (ve mlýně, y pivováře atd.). O pů- vodu vz Mz. 317. — Š. = vůbec veliká svět- nice. V té š-dě zimou jsme zkřehli. Sych. Je tu jako v š-dě (= pusto). Us. Hý. — Š., Schalanda, hospoda u Jičína; samota u Milína. PL. Šalapati se — toulati se, herumstreichen. — kudy: po světě. Arch. II. 148. Šalastrika, y, f. = kořalka. Us. Šalavija, e, f., der Wirrwarr, verworrenes Zeug. U Opav. Klš. Šalba, y, f. — šálení, šejdířství, podvod, die Täuschung, Blendung, Gleissnerei, Arg- list, das Blendwerk, der Trug. Pravdy barvu šalbě dávati; Hledati zrna pravdy bez šalby. Kom. Odejmi (stáhni) larvu, uzříš šalbu. Sych., Lb. Žid se šalbě neučil, ale s ní se narodil. Us. Moravan 1878. 66. Zakladatelská š., der Gründerschwindel. Dch. Šalbaba, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Šalbář, e, m. = šalbíř. Šalbářka, y, f. = podvodnice, die Betrü- i gerin, Täuscherin. Bern. Šalbářský, den Täuscher, Betrüger be- treffend. Bern. Šalbářství, n. = šalba, die Täuscherei, Betrügerei. Bern. Šalbice, e, f., das Metailsilber, die Zinn- folie. Am. Šalbíř, e, m., der Betrüger. Byl šalbířem, svodníkem. Berl. kn. 8. Šalda, y, f., řeka v Nizozemsku, die Scheide. Bern., Šm. — Š., y, m., osob. jm. Šd. Šaldorf, u, m. Schallersdorf. Š. nový a starý, vsi u Znojma. PL. Šalebník, a, m. = mamič, der Betrüger. Měst. bož. II. 241. Šalebnosť, i, f., die Betrüglichkeit. Měst. bož. II. 237. Šalebný, šálící, täuschend, trügerisch. Kom.	Šálec, vz Šálek. Šálečenka, y, f., lecidea, rostl, lišejniko- vitá. Rostl. I. 274. a. Vz Šálečka. Šálečka, y, f., lecidea, die Tellerflechte, Rstp. 1839. Vz Šálečenka. Šálečkovitý. Š. rostliny, lecidini: pevno- pněc, dutqhlavka, malohubka, šálečka. Rstp. 1837. — Š., napfförmig. Š. věnec narcisu obecného. Rst. Šálek, lka, m. = kdo šálí, klame bud zlým úmyslem, buď žertem, der Schalk. Jel. — Š., vz Šál, 1. — Š., lku, m., Schalkische Mühle, mlýn u Vlašimi. PL. — Š., lka, m., osob. jm. Šd. Šalena, y, f. = rozpustilá ženská. S. pís. II. 5. 315. Vz Šálený. Šálení, n. = mámení, die Täuschung, der Betrug. Š. lidí. V. Šálenice, e, f. = borovka, die Schwarz-, Heidelbeere. Slov. Bern. Šálenicový = borůvkový, Schwarzbeer-. Slov. Bern. Šálenina, y, f. == šálení, die Täuschung, der Betrug. Gníd. 51. Šálenka, y, f. = brusnice vlochyně n. ba- řinná, vlochuně, lachyně, mechynka, vacci- nium uliginosum. Rstp. 985. Šálenosť, j, f. — stav šáleného, die Täu- schung. — Š. šílenost, die Verrücktheit, Wildheit, der Wahnsinn. Jel. Us. u Opavy. Šálenství, n., die Wahnsinnigkeit. Vz Šálenosť. Vinaře. Šálený; šálen, a, o = podvedený, getäuscht, betrogen. Kom., Jel. — Š. = šílený, smyslem pominutý, un-, wahnsinnig. Ožralství z mno- hých moudrých lidi šálené blázny činí. V. — Kom. Jako š-ný sám sebe, co by byl, ne- zná. Rvač. Š. rozum v rynku i na trhu. Vz Ztřeštěný. Prov. — Š. = šálící, täuschend. Š. věc, Pref., člověk. Papr. — Š. = divoký, wild. Š. kůň. Prot. 172. Us. u Opav. Klš. — Š. vacha = přísná, nenadálá prohlídka domů za doby noční se strany dřívějších panských úřadů, Generalvisitation. U Opavy. Klš. — Š. — mámící, smyslu zbavující, unsinnig ma- chend. Šálené pálené. Šálené houby. Na Slov. — Š. = rozpustilý, ausgelassen. Slov. Hdk. C. Vz Šalena. — Š. mlýn, Schellener Mühle u Klatov. Šalešní, Sauce-. S. miska. V. Vz Šalše. Šáleti, el, ení — divočeti. Opav. Klš. Šalfia (šalvija) e, f., z lat. salvia — šalvěj. Slb. 328. Šaltiovský. Š. jablka. Na mor. Zlínsku. Brt. Šalič, e, m. = kdo šálí, der Täuscher, Betrüger. Š. lidí. V. Šalička, y, f., die Täuscherin, Betrügerin. Us. Šálil, a, m. = šalič. Šaliplachta, y, m. = člověk šálený, po- trhlý, der Windbeutel. Šd. Šalíř, e, m., der Schwindler. Sp. Šalitel, e, m. = šalić. Jg.