840

Šalitelka, y, šalitelkyně, e, f. = ša-

lička.

1. Šáliti, šal, .šále (íc), il, en, ení; sálí-
vati, žalovati-—mámiti, podváděti, klamati,
šiditi, blenden, täuschen, trügen, betrügen.
V., Jg. — abs. Zvěř šálí (když po stopě se
vrací a pak uskočí neb vybočí). Us. Sp. —
co, koho: lidi, V., svět. Zlob. — koho
čím. Kom., Br., Háj. Svou křivolakou opa-
trností Boha i lidi šáliti myslili. Zyg. 8.
koho žebrotou. Dh. - se v čem. V tom
se šálí. Bern. — kde. Na rynku, koho
môže, v čemkolvěk šaluje. Slov. Tč. — se.
Žáden sa nemóže víc šáliti, jak kdo ludu
chce sa zalúbiti. Slov. Tč.

2. Šáliti, il, en, ení, žalovati — sekaje
děliti. — co. Vola, krávu, kýtu šalovati.
Us. Č. Cf. Šál, 2.

Šálivosť, i, f., die Täuschung.

Šálivý = šálící, täuschend. S. sen, Us.,
nadeje, Puch., zimnice. Ja.

Šálka, y, f., Schalka, mlýn u Kralovic. PL.

Šálka, y, f. = šálek, číška, das Schäl-
chen. Slov.

Šálkový = šálový. Š. nebo šalová jablka.
Us. Dch.

Šalmaje, vz Šalamaje.

Šalmanovice, dle Budějovice, ves u Tře-
boně. PL.

Šalmatový. S. mantlík. Prm. IV. 122.
Šalný = šalebný, trügerisch, täuschend.
Koll., Mus

Šalomoun, a,,m., zastar. Salomon. Vz
Šalamoun. S. N. Ó Š-ne! kam's děl múdrosť
a kde královstvie ?; Protož die Š.: Kto
ženimu krmie, ztratie zbožie. Hus L 202.
Moudrý jako S. Moudrý jako Šalomounovy
holenky (plundry = nerozumný); Napil se
z flašky Šalomounovy. Vz Mudráček. Č. Vy
Šalomoune (= moudrý jako Šalomoun)! Pk.

Šalomounek = šalamůnek. FB. 71.

Šalomounův, -ova, ovo. To je Š-novo
moudro (o vtipném dítěti). U Rychn. Msk.
Š. píseň, das hl. Lied, canticum canticorum,
část' písma sv. st. zákona; pečeť (elebor bílý).

Šalotka, y, f., ošlejch, allium ascalonium,
rostl. FB. 19., Čl. Kv. 125., Slb. 194., Rstp.
1590.

Šalouchy, pl., m., das Gespötte, der
Hohn. Rk.

Šaloun, a, m., Schallaun, dvůr u Lom-
nice v Bud. PL.

Šalovačka, y, f.; š-y, pl. — prkna na
oblouku polozená, na kterých se klene, das
Schalbrett. Dch.

Šalování, n. = pažení, das Schalen, die
Schalhölzer. Š. v lednici mlýnské, Us. —

Š. = šálení (zastr.). V. Vz Šáliti. Hudci etc.
škodie dobrým lidem svým š-ním (Possen)
ve svaté časy. Št.

Šalovaný; -án, a, o == pažený, geschalt.
Š. krov. Us. Jg.

Šalovati = pažiti, schalen. — co: břeh,
věž, Jg.; vola, krávu (sekáním děliti). Č.
Z něm. schalen. Mz. 317.

Šalovie, n. ?, rostl., zastr. Rozk.
Šalovitý, spathig. D.

Šálovka, y, f. S. braehyonus, der Blumen-
polyp. Šm.

Šalovně, -ný. S-ně n. kunštovně mluviti:
Nemúdrými řečmi a kakýmis š-ými pevnosť
viery rušiti. St. N. 141., 179.

Šalovník, a, m. Kdyby kto kratochvilné
sešpílenie vzal v obyčej, počestné by ne-
bylo, neb by š. byl. Št. N. 142. Pod ko-
rouhví nožířů jíti mají čepelníci, š-ci, noží-
káři a šlejfíři. Háj. list. 330.

Šalovný = šalebný, trügerisch. Š. řeč.
Boč. exc. Vz Šalovně.

Šálový. Š. maso — ze šálu. Vz Šál, 2.
Dch.

Šalplachta, y, m. = šaliplaclita. — Š.,
osob. jm. Mor. Šd.

Šalše (zastar. salšě), e, f., z latin, salsa
(z toho fr. sauce), omáčka, die Salse, Tunke,
Sauce. Š. ku pečitému. V. — Š. = salát,
lactura. V. — Jg.

Šalunk, u, m. = pažení, zabednění, z něm.
Schallung. Us. Š. tesařský.

Šalupa, y, f., z fr. chaloupe, menší loď
rychle plovoucí k posluze lodím větším. Rk.,
Kpk.

Šalvěje, šalvěj, e, šalvějka, y, f., z lat.
salvia, die Salbei. Mz. 317. Š. přeslenatá,
s. verticillata, ladní n. lesní, s. silvestris,
luční, s. pratensis, lepkavá, s. glutinosa. FB.
61., Rstp. 1169., 1191. Š. lékařská n- za-
hradní, s. officinalis, vonná, sclarea, červ-
cová, coccinea; římská (bylina matky boží);
polská (ranné koření), eupatorium. Aqu.
Vz Schd. II. 290., Čl. 80., 81., Kk. 177.,
179., Čl. Kv. 255., S. N., Slb. 328.

Šalvějný, Salbei-. Víno jich má cizí vóni:
ono š-nú, ono omanovú, ono pelynkovú. Hus
I. 220.

Šalvějolistý, salbeiblätterig. Rost.

Šalvějovitý, salbeiartig. Š. rostliny, sal-
viaceae: katuška, šalvěj. Slb. 327., Rstp.
1161., 1168.

Šalvějový, na Slov. šalviový, Salbei-.
S. list. D., voda. Čern.

Šalvia (šalvija), e, f., šalfia == šalvěj. Na
Ostrav. Tč. Paty (pátý věnec) byl z šalvie,
sama v něm chodzuje. Sš. P. 759.

Šalvija, e, f. = šalvěj. U Opav. Klš.

Šalvostr, u, m., z něm. Scheidewasser
(lučavka, hlodavka). Napil se š-stru. Vz
Opilý.

Šam, u, m. = škarpál, na Mor. škarbal
(Mřk.), alter Schuh. Us. Yz Šámy.

Šámal, a, m., der Herumtapper. Rk. —
Š., mlýn u Sedlčan. PL. — Š., osob. jm.
Šd. Vz S. N.

Šamalík, a, m., osob. jm. Šd.

Šamánek, nka, m., osob. jm. Šd.

Šamanicha, y, f., nitraria, der Salpeter-
strauch. Rstp. 674.

Šamanichovitý. Š. rostliny, nitrarieae:
šamanicha Rstp. 673.