Předchozí (840)  Strana:841  Další (842) |
|
|||
841
|
|||
|
|||
Šamářovice, dle Budějovice, Schammer-
witz, ves ve prus. Slez. v Hulčínsku. Šd. Vz S. N. Šamařovský, ého, m., osob. jm. Vz S. N.
Šámati — hmatati, tápati, herumtappen,
-tasten. — kdy. A jako v noci tak šámají o poledni. Br. — kde: ve tmách. Br., Kom. — čím: rukou. Br. — jak. Šámá se jako
slepý podlé stěny. Chč. — v čem (kdy). Š. v bludech. Sš. II. 339. V té noci šámalo pohanstvo před Kristem ve tmě. Sš. J. 185. — po čem == sáhati. — Š., obcházeti nepracuje. Když jsou žita, není času šámat. V Kunv. Msk.
Šamberk, a, m., divadelní herec a drama-
tický spisovatel, nar. - 21/4 1839. Vz S. N. Šamflekovati, zanken. U Místka na Mor.
Škd. Šamík, u, m. = kořalka. U Místka. Škd.
Šamikoviče, dle Budějovice, Schamiko-
vvitz, ves u Hrotovic na Mor. PL. Šamítati = šantati, hin- und her Avedeln.
— čím: ocasem. Na Ostrav. Tč.
Šamlat, u, m. (z it. camelotto), tkanina ze srsti velbloudové dělaná, ein aus Kameel-
haaren verfertigter Stoff. Plác, Ros. Strn. schamelôt, střn. schamlat, střlat. canielotus. Gl. 333. Šamlatka, y, f., ženskú oděv, zastr. Mus.
1864. 22. — Š., das Kamelotkleid. Lom. Vz Šamlat. Šamlatový, ze šamlatu, von Kamelot.
Dač. I. 361. Sukně š-vá hedbávnými šňů- rami opremovaná. Ler. Šamonice, dle Budějovice, Schamonitz,
ves u Písku. PL. Šamořiti, il, ení. A co to tam šamoří
v té naše zahrádce? gajduje tam gajdušek. Sš. P. 614. Šamorný; šamoren, rna, o. Vdovy ty
všelijak cizích věcí se ujímají brnožny a š-ny jsouce. Sš. II. 332. (Hý.). Šamotati, hin und her schwingen. Na
Ostrav. Tč. — v čem. Leč i hmota prostě měkká, v mrtvu věčném samota. Č. Růž. str. 31. — abs. Víra základ, víra kořen mravného je života: kdež ten zmořen, onen zbořen, tam poušť holá šarnotá. Sš. Šm. bs. 182 — se s kým, sich herumbalgen. Na Ostrav. Tč. Samotka, y, f. Š-ky = cihly ohnivzdorné,
die Chamotten, Schamottsteine, -ziegeln. Pta. Šampaňský. Š. víno, Champagner-. Us.
Šampiňón, u, m., lépe nes šampión, z fr.
Champignon, der Feldschwamm. Dch. Šamplotiti, il, cen, ení = smítati. —
co: obuv. Us. v Kunv. Msk. Šamplotivý == kdo obuv šamtá, sešlapuie.
V Kunv. Msk.
Šamrdoves, vsi, f., Amaliendorf, ves
u Křivoklátu. Šamrdovka, y, f., solárium, plž. Krok.
II. 126. Šainrha (zastr. šemrha), y, f. (odtud ča-
mrha. čamrda) = dřívko v knoflíku, das |
Knopfhölzchen. — Š. = dřevo kuželaté, které
rukou n. nití zatočené vrtí se do kola. V. S. (samirha), trocheus, genns rotae ad lusuin. V M V. nepravá glossa. Pa. Der Kreisel, die Treibkugel. Šamrhou hráti. Kom. Co šamrha se jotáčí. Us. Šamrhovitý, kreiseiförmig. Rostl.
Šamstati se v čem, latschen, watscheln.
Babička v pantoflích se šamstá (= paťhati se). Us. Dch. Šamstr, a, m., z něm. gehorsamster. —
To je můj š. (milý), v ob. mluvě. Us. Šd., Kšá. Šamša, m. a f., šmaťhavý člověk. V muž.
rodě dle Báča. Šamšavý = šmathavý. Kůň š. kotní-
kem o kotník zavazující (šoustající) n. ko- pytem ven vyšlapující. Us. Jg. Šamšula, y, m., osob. jm. Mor. Šd.
Šamtati se = paťhati se, gehen streifend
mit dea Füssen. — se v čem. Ten kluk se pořád v mých botách š-tá. Us. Sámy, ů, pl. = staré roztrhané střevíce,
křápy. U Chocně. Ktk. Vz Sám. Šaňák, a, m., osob. jm. Mor. Šd. Šanc, e, šanec, nce, m., pl. šanec, z něm. vz Mz. 318. = okop, zákop, hradby, die Schanze. Valem a šanci obehnati, ohraditi, V., se okopati, Kom.; koše pletené k šan- cům. V. Dyby byly šance ze štýrského že- I leza, žádný nezabrání do panského dvora;
Ač počkaj Vandrburku, jakú ti ukážu; až
přijdeš do pole, šance ti rozhážu. Sš. P. 363., 584. — Šanc = harc, nebezpečenství, die Gefahr, das Risiko. Něco v šanc saditi, vsaditi (hrdlo své. Br.). V. Nevěstky svůj stud v šanc sázejí, své jméno, sílu i život. Kom. Něco v šanc dáti, preis geben, aufs Spiel setzen, gefährden, riskiren. Dch., Ktk. Vz Chance. Šance, Schanze, samota u Cerekve, PL.;
osada na uherské hranici u Strání. Tč. Šancéř, šancíř, e, šancovník, a, m.,
der Verschanzer, Schanzgräber. Ros., D. Šancgrubna, y, ť., z něm., příkop. Žer.
Šancíř, vz Šancéř.
Šancknecht, a, m., der Teichgräber. Žer.
Šancovní příkop, D., koš, srub. V.
Šancovník, vz Šancéř.
Šancovati, šancovávati, schanzen, ver-
schanzen. -- Š. == náspem ohraditi, okopati, příkopy obehnati, opevniti. Ros. Š. se = sich verchanzen. — se k čemu (ohraditi se): k městu (k dobývání jeho se blížiti). V. — se. Kam se šancuješ (ubíráš) ? Ros. — se s čím. Kam se s tím šancuješ (kam s tím jdeš)? Us. — co komu. Šancuje mu odběratele (nadhání). Us. u N. Kdyně. Rgl. Šanda, vz Kšanda. — Š., y, m., osob.
jm. Š. Frant., místoředitel realn. gymnasia v Táboře, čes. spisovatel, nar. 27/12 1831. Vz S. N. Šandar, a, m. == četník, ze gensďarmes.
Us. Škd., Kal. Šandava, y, f., vz Žandov.
|
||
|
|||
Předchozí (840)  Strana:841  Další (842) |