841

Šamářovice, dle Budějovice, Schammer-
witz, ves ve prus. Slez. v Hulčínsku. Šd.
Vz S. N.

Šamařovský, ého, m., osob. jm. Vz S. N.

Šámati — hmatati, tápati, herumtappen,
-tasten. — kdy. A jako v noci tak šámají
o poledni. Br. — kde: ve tmách. Br., Kom.

— čím: rukou. Br. — jak. Šámá se jako
slepý podlé stěny. Chč. — v čem (kdy).
Š. v bludech. Sš. II. 339. V té noci šámalo
pohanstvo před Kristem ve tmě. Sš. J.
185. — po čem == sáhati. — Š., obcházeti
nepracuje. Když jsou žita, není času šámat.

V Kunv. Msk.

Šamberk, a, m., divadelní herec a drama-
tický spisovatel, nar. - 21/4 1839. Vz S. N.

Šamflekovati, zanken. U Místka na Mor.
Škd.

Šamík, u, m. = kořalka. U Místka. Škd.

Šamikoviče, dle Budějovice, Schamiko-
vvitz, ves u Hrotovic na Mor. PL.

Šamítati = šantati, hin- und her Avedeln.

— čím: ocasem. Na Ostrav. Tč.
Šamlat, u, m. (z it. camelotto), tkanina

ze srsti velbloudové dělaná, ein aus Kameel-
haaren verfertigter Stoff. Plác, Ros. Strn.
schamelôt, střn. schamlat, střlat. canielotus.
Gl. 333.

Šamlatka, y, f., ženskú oděv, zastr. Mus.
1864. 22. — Š., das Kamelotkleid. Lom. Vz
Šamlat.

Šamlatový, ze šamlatu, von Kamelot.
Dač. I. 361. Sukně š-vá hedbávnými šňů-
rami opremovaná. Ler.

Šamonice, dle Budějovice, Schamonitz,
ves u Písku. PL.

Šamořiti, il, ení. A co to tam šamoří
v té naše zahrádce? gajduje tam gajdušek.
Sš. P. 614.

Šamorný; šamoren, rna, o. Vdovy ty
všelijak cizích věcí se ujímají brnožny a
š-ny jsouce. Sš. II. 332. (Hý.).

Šamotati, hin und her schwingen. Na
Ostrav. Tč. — v čem. Leč i hmota prostě
měkká, v mrtvu věčném samota. Č. Růž.
str. 31. — abs. Víra základ, víra kořen
mravného je života: kdež ten zmořen, onen
zbořen, tam poušť holá šarnotá. Sš. Šm. bs.
182 — se s kým, sich herumbalgen. Na
Ostrav. Tč.

Samotka, y, f. Š-ky = cihly ohnivzdorné,
die Chamotten, Schamottsteine, -ziegeln. Pta.

Šampaňský. Š. víno, Champagner-. Us.

Šampiňón, u, m., lépe nes šampión, z fr.
Champignon, der Feldschwamm. Dch.

Šamplotiti, il, cen, ení = smítati. —
co: obuv. Us. v Kunv. Msk.

Šamplotivý == kdo obuv šamtá, sešlapuie.

V Kunv. Msk.

Šamrdoves, vsi, f., Amaliendorf, ves
u Křivoklátu.

Šamrdovka, y, f., solárium, plž. Krok.
II. 126.

Šainrha (zastr. šemrha), y, f. (odtud ča-
mrha. čamrda) = dřívko v knoflíku, das

Knopfhölzchen. — Š. = dřevo kuželaté, které
rukou n. nití zatočené vrtí se do kola. V. S.
(samirha), trocheus, genns rotae ad lusuin.
V M V. nepravá glossa. Pa. Der Kreisel, die
Treibkugel. Šamrhou hráti. Kom. Co šamrha
se jotáčí. Us.

Šamrhovitý, kreiseiförmig. Rostl.

Šamstati se v čem, latschen, watscheln.
Babička v pantoflích se šamstá (= paťhati
se). Us. Dch.

Šamstr, a, m., z něm. gehorsamster. —
To je můj š. (milý), v ob. mluvě. Us. Šd.,
Kšá.

Šamša, m. a f., šmaťhavý člověk. V muž.
rodě dle Báča.

Šamšavý = šmathavý. Kůň š. kotní-
kem o kotník zavazující (šoustající) n. ko-
pytem ven vyšlapující. Us. Jg.

Šamšula, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šamtati se = paťhati se, gehen streifend
mit dea Füssen. — se v čem. Ten kluk
se pořád v mých botách š-tá. Us.

Sámy, ů, pl. = staré roztrhané střevíce,
křápy. U Chocně. Ktk. Vz Sám.
Šaňák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Šanc, e, šanec, nce, m., pl. šanec, z něm.
vz Mz. 318. = okop, zákop, hradby, die
Schanze. Valem a šanci obehnati, ohraditi,
V., se okopati, Kom.; koše pletené k šan-
cům. V. Dyby byly šance ze štýrského že-

I leza, žádný nezabrání do panského dvora;

Ač počkaj Vandrburku, jakú ti ukážu; až
přijdeš do pole, šance ti rozhážu. Sš. P.
363., 584. — Šanc = harc, nebezpečenství,
die Gefahr, das Risiko. Něco v šanc saditi,
vsaditi (hrdlo své. Br.). V. Nevěstky svůj
stud v šanc sázejí, své jméno, sílu i život.
Kom. Něco v šanc dáti, preis geben, aufs
Spiel setzen, gefährden, riskiren. Dch., Ktk.
Vz Chance.

Šance, Schanze, samota u Cerekve, PL.;
osada na uherské hranici u Strání. Tč.

Šancéř, šancíř, e, šancovník, a, m.,
der Verschanzer, Schanzgräber. Ros., D.

Šancgrubna, y, ť., z něm., příkop. Žer.

Šancíř, vz Šancéř.

Šancknecht, a, m., der Teichgräber. Žer.

Šancovní příkop, D., koš, srub. V.

Šancovník, vz Šancéř.

Šancovati, šancovávati, schanzen, ver-
schanzen. -- Š. == náspem ohraditi, okopati,
příkopy obehnati, opevniti. Ros. Š. se =
sich verchanzen. — se k čemu (ohraditi
se): k městu (k dobývání jeho se blížiti).
V. — se. Kam se šancuješ (ubíráš) ? Ros. —
se s čím. Kam se s tím šancuješ (kam
s tím jdeš)? Us. — co komu. Šancuje mu
odběratele (nadhání). Us. u N. Kdyně. Rgl.

Šanda, vz Kšanda. — Š., y, m., osob.
jm. Š. Frant., místoředitel realn. gymnasia
v Táboře, čes. spisovatel, nar. 27/12 1831.
Vz S. N.

Šandar, a, m. == četník, ze gensďarmes.
Us. Škd., Kal.

Šandava, y, f., vz Žandov.