842

Šandera, y, m., osob. jm. Šd.

Šándor, a, m., maď. Alexander.

Šandrkovati = plýtvati, vergeuden. —
čím: omastkem. Us. Dch.

Šankr, u, m. = příjičný vřed, der Chancre.
Nz, lk.

Šanoba, y, f. = šetrnost, die Schonung.
Slov. Koll. Jestli míníš setrvávat u jiných
v šanobě, nedávaj sa do drážděna s mlad-
šími od tebe; S-ba lásku drží v závazku;
Zdraví těla žádáme a v š-bě ho nemáme;
Tam seba drž v š-bě, kdě ťa nikdo nevidí;
Dobročinca měj v šanobě, neubližuj tvej
osobě. Na Slov. Tč.

Sanobný = šetrný, sparsam. Slov. Plk.

Sanořín, a, m., Schanořin, Hájovna u Kře-
lovic. PL.

Šanostlivosť, i, f. — šetrnost, die Scho-
nung. Slov.

Šanostlivý, šetřivý, schonend, sparsam.
Slov., mor. Mřk.

Šanov, a, m., něm. Schanow, ves u Klo-
bouk na Mor.; něm. Schanowa, ves u Ra-
kovníka; něm. Schönau, ves a) u Brou-
mova, b) u Mikulova na Mor. PL. Vz S. N.

Sanování, n., die Schonung. S. nepřátel;
2. dobrotivost, die Schonung. Bern.

Sanovaný; -á«, a, o, geschont. Jg.

Sanovati, šanovávati, z něm. schonen —
šetřiti. Vz Toto. = koho (gt.), čeho. V.,
Kom., Br. Abych nešanoval šedin jeho. NB.
Tč. 231. Jestli nebudeš š. tvojej pokrev-
nou, nebudeš mať i od ludí slušnej ucti-
vosti; Starého prátela šanuj a od nového
sa varuj; Prátelóv tvých šanuj; Bláznóv se
varuj a múdrých šanuj; Každý tého víc sa-
nuje, kého zřídka vidí; Ty máš dycky do-
brodincov srdečně šanovat; Rodičův šanuj,
tvú hlavatosť hamuj. Slov. Tč. Kdo mlad-
ších neví šanovat, sám si činí vadu; Sanuj
zdraví svého těla, by v něm duša dobře
byla. Mor. Tč. Poctivosť, poctivosť, co ona
panuje! kerá panna švárná, nech si jí š-je;
Šanujce, dzěvuche, svoji poccivosči, jako
ta travěnka svoji zelenosci. Sš. P. 498.,
378. — co (jak). Svoje veci šanuj a cud-
zých sa varuj. Slov. Tč. Hněv rozumem
hamuj a tvé zdraví šanuj. Na Ostrav. Tč.
Na té Nové dědině, vím o švárné děvčině;
kdyby mně ju chtěli dat, uměl bych ju ša-
novat; Bo (— neb) u panny ctnota jako
kula zlata, třa (= třeba) ji nad diamant ša-
novać. Sš. P. 284., 393. (Tč.). — čeho jak.
Čo ti užitek prinášá s pravú veselosťú, to
si šanuj a opatruj s velikú pilnosťú. Na
Slov. Tč. — sobě čeho (vážiti si). Záv. —
co komu. To ti já nešanuju (neodpustím).
Mor. Mřk.

Šanovec, vce, m., osob. jm. Vz S. N.

Šanovice, dle Budějovice, ves u Sedlce.
PL.

Šanovlivě = šanovně. Slez. Bern.

Šanovlivec, vce, m. = šanovník. Slov.
B3rn.

Šanovlivosť, i, f. = šanovnosť. Slov. Bern.

Šanovlivý — šanovný. Slov. Bern.

Šanovně = schránlivě, hospodářsky, scho-
nend, sparsam. Bern. — Š. = laskavě, do-
brotivě, glimpflich, mit Schonung. Bern.

Šanovníce, e. šanovnicka, y, f., die
Schonerin. Bern.

Šanovník, a, m., der Schoner. Bern.

Šanovnosť, i, f. = schránlivosť, skrom-
nosť, die Sparsamkeit, Häuslichkeit; laska-
vost, dobrotivost, der Glimpf, Schonung.
Bern., D.

Šanovný = schránlivý, hospodářský, scho-
nend, häuslich; laskavý , dobrotivý, glimpflich,
schonend. Bern.

Šant, u, m., der Betrug. Let. 136. Pakliby
chléb byl malý, tehdy jest tu nějaký šant
poznal i pobral jim chléb a kázal dáti chu-
dým. Gl. 333.

1. Šanta, šanda, y, m., šantal, a, šan-

tala, y, šantálek, lka, m. = šantavý. —
Š. = kdo klamá, Betrüger, m. To je šanta.
Ros. — Š., osob. jm. Šd.

2. Šanta, y, f., nepeta, die Katzenmünze.
Š. kočičí, n. cataria, nahá, n. nuda, rostl.
FB. 62., Čl. Kv. 257., Slb. 347., Rstp. 1179.

Šanták, a, m. = šanta, 1.
Šantal, vz Šanta, 1.

Šantala, y, m., der Tausendsassa, Be-
trüger. Us. Dch. Vz Šanta, 1. Ten Š. všechny
kouty vyšanta, vyšuká, vyšmejká, vykutí.
Dch. — Š. == kdo šantavě chodí, šantavý,
děvče šantavé, der Trottel. Na Ostrav. Tč.

Šantalovati se, sich in Alles zu schicken
wissen. Šm.

Šantati, šantávati — kulhati, šmatlati,
šmaťhati, hinken; klamati, betrügen.' Jg.,
Ja., Ros. — se kde: po městě se šantati,
herumlungern. Na Ostrav. Tč. — kde: ve
sněhu.

Šantavě choditi, schleppend, trottelnd
gehen. Na Ostrav. Tč.

Šantavec, vce, m. = šanta, 1.

Šantavosť, i, f., die Klumplüssigkeit.
Nz. lk.

Šantavý, kdo nohou o nohu tluče, kul-
havý, křivonohý, šmatlavý, šmaťhavý, klump-
füssig. Kom. J. 289.

Šantl, a, m., čes. básník dram., zemřel
24/3 1858. Vz S. N.

Šantočiti — šantročiti. Ros.

Šantočník a, m. = šantročnik. Ros.

Šantoš, e, m. Š. žíhaný, proteles Lalandii,
hyena. Frč. 392.

Šantov, a, m., Schanda, ves ve Chlu-
meckú. Jg.

Šantování, na Slovensku — žertování,
das Scherzen; rozpustilost, der Muthwille.
Bern.

Šantovati — dováděti, žertovati, lärmen,
treiben. — kde: na ulici. Koll. Čít. 80.

Šantovitý. Š. rostliny, nepeteae: Šanta,
popenec, včelník. Rstp. 1162., 1179.
Šantovlivě, šantovně = žertovně, scherz-
; haft. — Š. = rozpustile, drze, muthwillig,
frech. Slov. Bern.



	842

	Šandera, y, m., osob. jm. Šd. Šándor, a, m., maď. Alexander. Šandrkovati = plýtvati, vergeuden. — čím: omastkem. Us. Dch. Šankr, u, m. = příjičný vřed, der Chancre. Nz, lk. Šanoba, y, f. = šetrnost, die Schonung. Slov. Koll. Jestli míníš setrvávat u jiných v šanobě, nedávaj sa do drážděna s mlad- šími od tebe; S-ba lásku drží v závazku; Zdraví těla žádáme a v š-bě ho nemáme; Tam seba drž v š-bě, kdě ťa nikdo nevidí; Dobročinca měj v šanobě, neubližuj tvej osobě. Na Slov. Tč. Sanobný = šetrný, sparsam. Slov. Plk. Sanořín, a, m., Schanořin, Hájovna u Kře- lovic. PL. Šanostlivosť, i, f. — šetrnost, die Scho- nung. Slov. Šanostlivý, šetřivý, schonend, sparsam. Slov., mor. Mřk. Šanov, a, m., něm. Schanow, ves u Klo- bouk na Mor.; něm. Schanowa, ves u Ra- kovníka; něm. Schönau, ves a) u Brou- mova, b) u Mikulova na Mor. PL. Vz S. N. Sanování, n., die Schonung. S. nepřátel; 2. dobrotivost, die Schonung. Bern. Sanovaný; -á«, a, o, geschont. Jg. Sanovati, šanovávati, z něm. schonen — šetřiti. Vz Toto. = koho (gt.), čeho. V., Kom., Br. Abych nešanoval šedin jeho. NB. Tč. 231. Jestli nebudeš š. tvojej pokrev- nou, nebudeš mať i od ludí slušnej ucti- vosti; Starého prátela šanuj a od nového sa varuj; Prátelóv tvých šanuj; Bláznóv se varuj a múdrých šanuj; Každý tého víc sa- nuje, kého zřídka vidí; Ty máš dycky do- brodincov srdečně šanovat; Rodičův šanuj, tvú hlavatosť hamuj. Slov. Tč. Kdo mlad- ších neví šanovat, sám si činí vadu; Sanuj zdraví svého těla, by v něm duša dobře byla. Mor. Tč. Poctivosť, poctivosť, co ona panuje! kerá panna švárná, nech si jí š-je; Šanujce, dzěvuche, svoji poccivosči, jako ta travěnka svoji zelenosci. Sš. P. 498., 378. — co (jak). Svoje veci šanuj a cud- zých sa varuj. Slov. Tč. Hněv rozumem hamuj a tvé zdraví šanuj. Na Ostrav. Tč. Na té Nové dědině, vím o švárné děvčině; kdyby mně ju chtěli dat, uměl bych ju ša- novat; Bo (— neb) u panny ctnota jako kula zlata, třa (= třeba) ji nad diamant ša- novać. Sš. P. 284., 393. (Tč.). — čeho jak. Čo ti užitek prinášá s pravú veselosťú, to si šanuj a opatruj s velikú pilnosťú. Na Slov. Tč. — sobě čeho (vážiti si). Záv. — co komu. To ti já nešanuju (neodpustím). Mor. Mřk. Šanovec, vce, m., osob. jm. Vz S. N. Šanovice, dle Budějovice, ves u Sedlce. PL. Šanovlivě = šanovně. Slez. Bern. Šanovlivec, vce, m. = šanovník. Slov. B3rn. Šanovlivosť, i, f. = šanovnosť. Slov. Bern. Šanovlivý — šanovný. Slov. Bern.	Šanovně = schránlivě, hospodářsky, scho- nend, sparsam. Bern. — Š. = laskavě, do- brotivě, glimpflich, mit Schonung. Bern. Šanovníce, e. šanovnicka, y, f., die Schonerin. Bern. Šanovník, a, m., der Schoner. Bern. Šanovnosť, i, f. = schránlivosť, skrom- nosť, die Sparsamkeit, Häuslichkeit; laska- vost, dobrotivost, der Glimpf, Schonung. Bern., D. Šanovný = schránlivý, hospodářský, scho- nend, häuslich; laskavý , dobrotivý, glimpflich, schonend. Bern. Šant, u, m., der Betrug. Let. 136. Pakliby chléb byl malý, tehdy jest tu nějaký šant poznal i pobral jim chléb a kázal dáti chu- dým. Gl. 333. 1. Šanta, šanda, y, m., šantal, a, šan- tala, y, šantálek, lka, m. = šantavý. — Š. = kdo klamá, Betrüger, m. To je šanta. Ros. — Š., osob. jm. Šd. 2. Šanta, y, f., nepeta, die Katzenmünze. Š. kočičí, n. cataria, nahá, n. nuda, rostl. FB. 62., Čl. Kv. 257., Slb. 347., Rstp. 1179. Šanták, a, m. = šanta, 1. Šantal, vz Šanta, 1. Šantala, y, m., der Tausendsassa, Be- trüger. Us. Dch. Vz Šanta, 1. Ten Š. všechny kouty vyšanta, vyšuká, vyšmejká, vykutí. Dch. — Š. == kdo šantavě chodí, šantavý, děvče šantavé, der Trottel. Na Ostrav. Tč. Šantalovati se, sich in Alles zu schicken wissen. Šm. Šantati, šantávati — kulhati, šmatlati, šmaťhati, hinken; klamati, betrügen.' Jg., Ja., Ros. — se kde: po městě se šantati, herumlungern. Na Ostrav. Tč. — kde: ve sněhu. Šantavě choditi, schleppend, trottelnd gehen. Na Ostrav. Tč. Šantavec, vce, m. = šanta, 1. Šantavosť, i, f., die Klumplüssigkeit. Nz. lk. Šantavý, kdo nohou o nohu tluče, kul- havý, křivonohý, šmatlavý, šmaťhavý, klump- füssig. Kom. J. 289. Šantl, a, m., čes. básník dram., zemřel 24/3 1858. Vz S. N. Šantočiti — šantročiti. Ros. Šantočník a, m. = šantročnik. Ros. Šantoš, e, m. Š. žíhaný, proteles Lalandii, hyena. Frč. 392. Šantov, a, m., Schanda, ves ve Chlu- meckú. Jg. Šantování, na Slovensku — žertování, das Scherzen; rozpustilost, der Muthwille. Bern. Šantovati — dováděti, žertovati, lärmen, treiben. — kde: na ulici. Koll. Čít. 80. Šantovitý. Š. rostliny, nepeteae: Šanta, popenec, včelník. Rstp. 1162., 1179. Šantovlivě, šantovně = žertovně, scherz- ; haft. — Š. = rozpustile, drze, muthwillig, frech. Slov. Bern.