843

Šantovlivosť, šantovnosť, i, f. = žer-

tovnosi, die Scherzhaftigkeit. Slov. Bern. —
Š. — rozpustilost, der Muthwille, die Aus-
gelassenheit, Frechheit. Slov. Bern.

Šantovlivý, šantovný = žertovný, scherz-
haft. Na Slov. Š. řeči. Bern. — Š. = roz-
pustilý, drzý, ausgelassen, muthwillig, frech.
Slov. Bern.

Šantovně = šantovlivě.

Šantovník, a, m. = žertovník, der Scher-
zer. Slov. Bern.

Šantovnosť, i, f. = šantovlivosť.

Šantovný = Šantovlivý.

Šantrocký, betrügerisch. Br.

Šantroctví, n. = šantročení, podvod, šej-
dířství, zvl. v prodeji, odkud sám obchod,
der Schacher, die Betrügen, Arglist. Jg.
Dostal praebendu skrze š. a praktiky. Sych.
— Br., Lom , Reš.

Šantročení, n., das Betrügen. Sš. L. 180.
Š-ním zbohatnouti. Dač. I. 4.

Šantročí, n. = šantročení, der Unfug,
die Ungebühr. Zlob.

Šantročil, a, m., der Betrüger. Šd.

Šantročilka, šantročka, y, šantroč-

nice, e, f., die Schaeherin, Betrügerin. Jg.

Šaníročiti, il, en, ení = klamati, šáliti,
šibalství provoditi, betrügen, schachern,
Schleichhandel, Ungebühr, Unfug treiben,
tändeln, schwärzen, paschen, hausiren. —
s čím: s penězi. D., Rk. — v čem: v bab-
kách, mit Heller:! schachern. Us. Dch. —
Š,, verschwenden. Mor. Šd., Škd.

Šantročivý,betrügerisch : verschwende-
risch (mor.). Sd.

Šantročka, vz Šantročilka.

Šantroční, Hausir-, Srn. S-né oklamaní,
trügerisch. 1429.

Šantročnice, e, f., šejdírka, die Betrü-
gerin. Mus. II. c. 26.

Šantročník, a, m., šantročil = šibal,
lhář; zvl. kdo vetešné věci ku prodeji roz-
, naši a vůbec s šizením, lichvou atd. zachází,
der Wucherer, der betrügerische Zinsen
fordert, der Betrüger, Hausirer. Lex. vet.,
V., Mus. Vz Šánt, Šantrok.

Šantroch, a, m. = šantrok. Mor. Šd. —
Š., osob. jm. Šd.

Šantrocha, y, m. = šantrok.

Šantrok, a, m. = šantročník, lichvář.
Lex. vet. — Š., u, m., šantroctví, podvod,
der Wucher, Betrug überhaupt beim Kaufe,
Verkaufe, Geld-, Wechselgeschäfte. Mz. od-
vozuje slovo toto od střn. santrocke. Bedenkt
man aber, dass santrocke im Deutschen
gar keine Verzweigungen hat, während im
Böhmischen die Ableitungen reichlich sind:
šantrocha, šantroctví, šantročiti, šantala, šan-
tročník atd., so dürfte eher das Umgekehrte
der Fall sein, d. h. das deutsche Wort sei aus
dein Böhm, entlehnt. Ich vermuthe, š. sei
ein Kompositum aus šánt, Betrug, List, und
rok, terminus, Frist, Fristzahlung, also wu-
cherische, betrügerische Fristen- o. Raten-
zahlung. Nemá býti konšelem, kdož na s-y

dává nebo na lichvy, kdož listy na zmatky
nebo pro půhony kupuje. Brikc. Pr. konš.
16. Prodej, smluv se, trh slušný dej, ne-
prodávej na ty roky, poruč jiným ty š-ky.
Lom. Hosp. 39. — Gl 333. — Brikc, Lom.,
St.skl.

Šantrošenstvi, n. = šantroctví. Cyr. 619.

Šantrůček, čka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šanty, pl., m., na Slov. = dovádění, hřmot,
der Lärm. D.

Šapcovati = šacovati, durchsuchen. --
co komu: kapsy. U Žirovn. Vlk.

Šaplavá, é, f.. Schaplawa, ves u Smidar.
PL.

Šaplavý = vy šeptalý, hohl. S. dumlík.
Us. Jg.

Šár, u, m. O původu vz Mz. 318. Š. =
něco na křivo se táhnoucího, krummer Gang.
Ros. — Š. = řada došků, šindele, cihel,
tašek na střeše (na jedné n. na dvou latích
pověšených). Brt., NB. Tč. 78. Eine Reihe
Schindel usw. am Dache. Š. a Ž., Ros., Us.
u N. Kdyně. Rgl. Š. cihel. Us. na Mor. Bkř.
Šár šindele na střeše. Vrchní, šár (šindele)
jim spadl. Šár dříví (vrstva). Šd.

Šara, y, f. — stádo koní, eine Pferdheerde.
Slov. Plk.

Šára, y, m., osob. jm. Pal. Rdh.

Šaráda, y, f., z fr. = hádanka slabičná,
kde z výkladu jednotlivých slabik a jich se-
stavení uhodnouti se má slovo z oněch slabik
se skládající. Vz S. N., KB. 224. Š. odvo-
zuje se od starofranc. slova charaie (šaré),
což znamená řeč temnou, zahalenou. KB.
315. Die Charade.

Šaradný, zastr. = šeredný.

Šarafan, u, m. = kaftan, dlouhý černý
šat polských židů. Šd.

Šarák, a, m., druh zajíců, lepus timidus,
gemeiner Hase Ssav. 289.

Šarakle, pl., f. = šrakličky. Slov. Plk.

Šaran, a, m., steguilogus, ryba, zastar.
Rozk.

Šarance, pl., f., die Heuschrecke. Tpl.

Saranec, nce, m. = mladý vyrostlý chasník,
ein Junge. Na vých. Mor. Vz Šarvanec.

Šaraparty, pl. = šarapatina? Zlob.

Šarapata, y, m. = šašek. Slov. Plk.

Šarapatina, y, f. = hatnparádí, hara-
burdí, altes Zeug. Vz Mz. 318.

Šarapatka, y, f. = haraburdí, hampa-
rádí, altes Zeug. Zlob. — Š. = jindy drobný
český peníz, šart, babka, 3 halíře, Heller,
Scherf, ra. Importati e vicina Ungaria š-tky.
Strans. Vz Mz. 318. Nestojí ani za š-u. V.,
G. M. 566., Dch., Kos. Ol. I. 118., Všk. Š-u
(balatku, pletku) onu spolusluhovi odpustili.
Sš. Mt. 256. — Šarapatky, pl., f., allerhand
kleines Zeug. Nastupujíce na cestu dali si
všecky šarapatky do skřínky. Us. Dch. —
Š-tky — zadek saní, kde rozkročenýma no-
hama i stávají . Mor. Bkř. Svezl se na šara-
patkách. Brt., Šd.

Šaratice, dle Budějovice, ves u Slav-
kova na Mor. PL,