844

Šaravára, y, f., šaraváry, pl. = plundry,
lange, weite Pumphosen. D., Plk.

Šarbochů mlýn u Dobřichovic. PL.

Šardice, Scharditz, ves v Kyjovsku na
Mor. PL.

Šardička, y, f., Schardiček, ves u Vyš-
kova. PL.

Šarec, rce, rn., pověstný kůň Marka kra-
loviče. Mus. IV. b. 148, Krok. II. 179.

Šarfstein, a, m., Ostré, zbořený hrad
v Litorněřicku. Vz S. N., Tk. IV. 378.

Šargan, u, m., carex, das Riedgras, rostl.
Korn. J. 134.

Šargoun, a, m., osob. jm. Mřk.
Šarha, vz Šerha. Slov.
Šarhan, a, m., osob. jm. Jg.

Šarhulec, lce, m.= nepoznamenána kláda.
Us. u Solnice, Hsp.

Šařina, y, f. = šáší, rákosí. Plk., Koll.

Šárka, y, f., šcrlca, oděv. Měl-li chlapec
pěknou š-ku a kamizolu, měl to na kolik
let. U Domažlic. Němc. — Š., y, m., osob.
jm. Pal.

Šárka, y, f., šárnice, e, f. = dřevo
ploské po délce na nápravě ležící, na němž
se oplín pohybuje; v něm jsou zadělány
klanice. Msk., Jg. Der Küpfstock, das Pol-
ster, die Schale. Š. zadní, přední. Us. — Š-,
tovaryška Vlastina. Vz S. N., Dal. 24. —
Š., pekné údolí blíže Prahy, Scharka. Jíti
do Š-ky; vycházka do Š-y. — Š. dolní a
horní, roztroušené budovy tamtéž. Obere,
Untere Scharka. Tk. I. 32., 248., 373., II.
264., III. 660. Vz S. N.

Šarkan, a, m. = drak, had okřídlený,
der Drache. Slov. Hdk. C, KB. A na tom
černom oblaku sa plaví v blesku a búrke
š. dvanácthlavý. Nitra VI. str. 11. — Š. =
hospodáříček. Plk.

Šarkový, ze šarky. Š-vý kabát, sukne.
Němc , Šd.

Šarlach = spála.

Šarlát, u, m., o původu vz Mz. 319., der

Scharlach. Š. = šarlatový hlemýžď, červec,
coeeum purpura, die Scharlachschnecke.
Ros. — Š. == šarlatová křovinka, ze které
jahody na barvu sbírají, též ty jahody, ilex
coccifera, das Scharlachkraut, die Scharlach-
beere. Bern. — Š. = barva šarlatná, die
Scharlach-, Purpurfarbe, der Scharlach. Kom.
J. 173. Červený jako š. Us. - Š. = tka-
nina, hedvábí n. sukno té barvy, das Schar-
lachtuch, die Scharlachseide, der Scharlach.
Hr. rk. D. 893. Sukně š-tem premovaná. V.
Konicky v šarlatě, pacholci ve zlatě, její
najmilejší v samém diamante; Chodí-li ta
v šarlatě, chodila by ve zlatě. Sš. P. 145.,
178. Kdož se v šarlat n. ve drahé rúcho
obláčí. Hus III. 178. — Š. = oděv šarlatový,
das Scharlach-, Purpurkleid. — Š. == nemoc,
vyraženina, spála, der Scharlachausschlag.
Šarlatán, a, m., z ital., dryáčník (kdo
o jalových věcech mnoho hluku nadělá). Nz.
lk., Kos. 01. I. 41. Der Charlatan, Quack-
salber; Gauckler. Rk,

Šarlataniti, il, ění, den Charlatan ma-
chen. L.

Šarlatansky, Charlatan-. L.
Šarlatanství, n., šarlataustvo, a, n.,

die Charlatanerei, Windbeutelei.. L.

Šarlátka, y, f. = šalvěj polní. Bern.

Šarlatník, u, m., šarlatové líčidlo, die
Purpurfarbe zum Schminken. Bern.

Šarlatný = šarlatový, Scharlach-. Š-ná
kapice. Dal. 72. Točenice š. Hus III. 45

Šarlatorozenec, nce, m., der Purpurge-
borene. Sm.

Šarlatový = červcový, červečný, červečí,
hochroth, scharlachroth. S. barva, jahodky,
V., hlemýžď, zrnko (červec), Kom., roucho.
D.— Jg. Cf. Šarlat.

Šarlota, y, f., šalota, česnek, ošlej ch,
ořešec, ořechovec, allium ascalonium. Slb.
194., Rstp. 1590.

Šarlotka, y, f., Charlottendorf, ves u Mor
Třebové. PL.

Šarmant, šarmantní, z fr. charmant,
půvabný, rozmilý, charmant. Rk.

Šarmicl, u, m., ze Scharmützel = šar-
vátka, potyčka. Žer.

1. Šarna, y, f., samota u Volyně. PL.

2. Šarna, y, f. = laň, die Hirschkuh,
Hindin. Slov. Nebol to jeleň, bola to š. Sl.
pís. II. 5. 263., 280.

Šárnice, vz Šárka.

Šarník, a, m., osob. jm. Šd. — Š., kdo
dělá šáry. Vz Šár. Šd.

Šarotiti, il, cení, herumsuchen, -wühlen.
— kde. Pořád v těch lžících šarotí. Us.
u Rychn.

Šarov, a, m., Scharow, ves u Napajedel.

PL-
Šarovací, zum Schüren dienlich. Techn.

Šarovač, e, m., der Schürer, Schürknecht.

Šarovačka, y, f. == šalovačka. Šm.

Šarovati, šarovávati, z něm. scharren,
schüren = potřásati zvl. dříví, aby dobře
hořelo, schüren; topiti, schüren, heizen, to-
čiti, das Feuer werfen, schwenken. Jg. —
co : dříví, Us., rudy (křížem sekati). Vys. —
co kde: dříví, uhlí v prsku. Us., Rk. Sládci
pod kotlem Často š-jí. Ros. — kam (čím):
ohněm (házeti, točiti) k městu. Ros. S-ati
dříví pod kotel (podhazovati). Us. — se
odkud: z postele (kliditi se). U Skuhrova.
Dhn.

Šárovec, vce, m., osob. jm. Tk. IV. 540.,
Pal., Žer. Záp. II. 110. Vz S. N.

Šarovní bidlo, die Schürstange. Us. Jg.

Šarovník, u, m., die Schürstange. Vz
Sarovní. Us.

Šarový. Š. věc, v horn., křivý, na stranu
jdoucí chod rudní podzemní, krummer Gang,
die Schürkluft, V.

Šarpa, y, f., lépe než šerpa, z fr., vz Mz.
319.

Šarpati; šarpnouti, ul, ut, utí; šarpá-
vati, na Sloven. == sápati, trhati, zerren,