840

Šáší, n. = rákosí, sítí, sítina, junus, das
Schilf, die Simse, Binse. Slb. 183. Na Mor.
a Slez. Samo šáší, hamrazí, kde se ďábel
prochází. Sš P. 22. — Š., našinka = chrastí,
roští. Us. Hk.

Šášík, u, m. = plod z jednoho květu
pochodící, složený z plodku na lůžku niťo-
vitém n. válcovitém rozpostavených ku př.
u myšenky. Rst. 500.

Šašima, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šašina, y, f., na Mor. = rákos. D. — Š ,
schoenus, das Knopfgras. S. černavá, s. ni-
gricans, rezavá, s. ferrugineus. FB. 17.. Čl.
Kv. 99., Rstp. 1702., Slb. 119. - Š. - osob.
jm. Mřk.

Šašinka, vz Šaš. — Š., y, m., osob. jm.
Šd.

Šašinovitý = třtinovitý, rohrartig. Mor.
Tč.

Šaška, y, f.; šašky, pl. = žerty, frašky,
kudrlinky, šibřinky, die Posse, der Scherz,
Schwank. Schnack, Spass. Nz., Jg. Z něčeho
šašky míti, strojiti, prováděti, Nz., D., si
dělati. Kom. Pověsil mu šašku. Us. Není
mi do šašek. Mus. Rozpustilé šašky, Schind-
luder. Us. Dch.

Šaška, y, f. = kobylka (hmyz), gryllus,
die Heuschrecke. Na Slov.

Šaškář, e, m. = šašek. Nz.

Šaškářství, n. = šaškovství. Nz.
Šaško, a, m. = šašek. Slov.

Šaškovati = dováděti, šašky strojiti,
spassen, Spass treiben; lháti, Wind machen,
lügen, sich rühmen. Jg. — s čím. Sych. —
se s kým. D.

Šaškovitosť, i, f. = střeštěnost, die Schwär-
merei, Träumerei, Raserei, Albernheit, der
Unsinn. — Š. = chlubuost, die Windbeutelei,
Windmacherei, Prahlerei, Eitelkeit. Bern. —

Jg.

Šaškovitý = střeštěný, schwärmerisch,
wahnwitzig, unsinnig, rasend, albern. Bern. —
Š. = chlubný, windig, prahlerisch, lügend.
Bern. — Jg.

Šaškovnictví, n. = šaškovství.

Šaškovnosť, i, f., die Possenreisserei, der
Hang zu Possen. Jg.

Šaškovný = šprýmovný, spasshaft. Us.

Šaškovský = žertovný, possenhaft. Trhů
š-ských se vystřihati. Kom. Did. — Š. dvůr
u Plzně.

Šaškovství, n. = šaškovné jednám, die
Possenreisserei. S-stvím se živiti. Us. č., Nz.

Šašky, vz Šaška.

Šašo, a, m., na Slov. = šašek. Bern.,
Dbá. 45.

1. Šašovice, e, f., na Slov. -- šocovice,
čočka, die Linse. Baiz.

2. Šašovice, dle Budějovice. Schascho-
witz, ves u Telče. PL.

Šašový - rákosový, Schilf-. Mor. a Slez.
Klí. Š. zátka, der Korkstöpsel. Slez. Sd.

Šaštín, a, m., Schossberg, poutnické místo
na Slov. Šd.

Šašvada, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šat, u, m., šátek, tku, šáteček čku,
m.; na Mor. a na Slov. šata. šatka, ša-
tečka, y, ť. O původu vz Mz. 80. Š. =
čtverrohý n. jiný kus plátna n. jiné tkaniny.
das Tuch, Tüchel. Šata = veliký šátek na
hlavu buď černý nebo bílý s formou ně-
jakou anebo s květy v každém rohu. U Ho-
stýna. Zkl. Šatka hl. = bílý šátek kapesní.
Na Moravě. Bkř. Otok teplým šatem se ob-
váže. Us. Šatem tříti: skrze š. něco pro-
cediti. V. Š. lněný, ,D., potní, k utírání
nosu, šaty práti. V. Špinavé šaty namočiti.
Us. S. ložní; šátek na krk, na nos, smr-
kací, Us., kapesní; nos šátkem vytříti. Kom.
Šátek na hlavu (pléna, plína, plachetka,
u Slovaček: podvijka, podvíka, půlka, vl-
ňák, pléna s krajkami). Šp. Utříti se o šátek.
Šátek obroubiti, vyprati, vyžehliti, na babku
vázati. Šata, na Slov. = zástěra. D. Šátek
angorový, barešový, florový, gazový, korun-
kový, krepový, madraský, shavlový. Kh.
Dej si šátek před ústa, abys nevdychoval
studeného vzduchu; šátkem mávati, točiti
(schwingen); ústa někomu šátkem zandati;
Ten šátek dělá v kapse přílišný nádor. Us.
Dch. Kosti byli bělounké jako šatka. Kda.
Má vlasy bílé jako šatka. Mor. Hý. Šatku
na babušu (na babku) svázat. U Opav. Klš.
Vzala si na sebe šat a celá se do něho
zaobalila. Mor. Sd. V dar ti perly nesom,
na šáteček květovaný dolů ti je stresem.
Hdk. 0. 255. Hrdá šatka = drahá, hedvábná.
Němc. III. 302. Byla bílá jako šatečka. Kda.
Na hrobě klečela, žalostně plakala a bílým
šátečkem oči utírala; Šatku s sebe odvázal,
milenku jú opásal; Vyjal šatku z toboly,
připasal ju pres poly; Ach mé milé dru-
žečky, pojčajče mi šatečky; Když děvečka
huse pásla, červené šáteček našla; Vezmi,
milé, šatu bíló, a zakrý mó krev nevinnó;
Červená (krev) ju polévala, do šátečka utí-
rala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zele-
ným prútečkem múchy mu odháňá; Vytáli
z kapce šátek, utřel její líčko; Požčaj mně
má milá, šátka hedbávného, až sa já obetřu
z potu krvavého; Dvanáct šátek sem ze-
drala, co sem mu meč utírala; Tu máš milá
šatku na věčnú památku; Kaj máš tu ša-
tečku, co sem ti kúpila?; Podaj mi šatu
tenkú, nech zavážu svú hlavěnku; a hned
milá nemeškala, vyšívaný šátek vzala; Brá-
nila sem, nemohla sem, vezma šátek pla-
kala sem; Šátek bude, ty nebudeš, ty mně
milý v rukách umřeš; Poď podaj šatečku,
zavazať hlavičku. Kděž ti ju porubali? kděž
ti ju posekali? u fojta v ulici šelmy pacho-
líci ; Šatečku će přikryju, ač će bude ně-
znaju; šatečka je lehká věc, přijdě větr,
vezme preč; Enom sobě bilú šatkú černé
oči utírá; Červeným šátečkem okýnko za-
hradím; Šatečku daj sem, ać ći ju vyperu,
abys ju měl bila. Sš. P. 80., 85., 112., 113.,
114., 122, 126., 130., 132.. 133., 160., 182.,
183., 195., 201., 255., 341. (Tč.). Hněvajó se
pro panenko, kópil sem hi (jí) šato tenkó
a já kópím ešče tenší, že je moja némiléší;
Kup mi ty hedbavu na bilu šatečku, same
se (=si) ju vyšiju; Vyšila mu šatečku na
daleku cestečku, aby se s ni těšil a ji v srdci



	840

	Šáší, n. = rákosí, sítí, sítina, junus, das Schilf, die Simse, Binse. Slb. 183. Na Mor. a Slez. Samo šáší, hamrazí, kde se ďábel prochází. Sš P. 22. — Š., našinka = chrastí, roští. Us. Hk. Šášík, u, m. = plod z jednoho květu pochodící, složený z plodku na lůžku niťo- vitém n. válcovitém rozpostavených ku př. u myšenky. Rst. 500. Šašima, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Šašina, y, f., na Mor. = rákos. D. — Š , schoenus, das Knopfgras. S. černavá, s. ni- gricans, rezavá, s. ferrugineus. FB. 17.. Čl. Kv. 99., Rstp. 1702., Slb. 119. - Š. - osob. jm. Mřk. Šašinka, vz Šaš. — Š., y, m., osob. jm. Šd. Šašinovitý = třtinovitý, rohrartig. Mor. Tč. Šaška, y, f.; šašky, pl. = žerty, frašky, kudrlinky, šibřinky, die Posse, der Scherz, Schwank. Schnack, Spass. Nz., Jg. Z něčeho šašky míti, strojiti, prováděti, Nz., D., si dělati. Kom. Pověsil mu šašku. Us. Není mi do šašek. Mus. Rozpustilé šašky, Schind- luder. Us. Dch. Šaška, y, f. = kobylka (hmyz), gryllus, die Heuschrecke. Na Slov. Šaškář, e, m. = šašek. Nz. Šaškářství, n. = šaškovství. Nz. Šaško, a, m. = šašek. Slov. Šaškovati = dováděti, šašky strojiti, spassen, Spass treiben; lháti, Wind machen, lügen, sich rühmen. Jg. — s čím. Sych. — se s kým. D. Šaškovitosť, i, f. = střeštěnost, die Schwär- merei, Träumerei, Raserei, Albernheit, der Unsinn. — Š. = chlubuost, die Windbeutelei, Windmacherei, Prahlerei, Eitelkeit. Bern. — Jg. Šaškovitý = střeštěný, schwärmerisch, wahnwitzig, unsinnig, rasend, albern. Bern. — Š. = chlubný, windig, prahlerisch, lügend. Bern. — Jg. Šaškovnictví, n. = šaškovství. Šaškovnosť, i, f., die Possenreisserei, der Hang zu Possen. Jg. Šaškovný = šprýmovný, spasshaft. Us. Šaškovský = žertovný, possenhaft. Trhů š-ských se vystřihati. Kom. Did. — Š. dvůr u Plzně. Šaškovství, n. = šaškovné jednám, die Possenreisserei. S-stvím se živiti. Us. č., Nz. Šašky, vz Šaška. Šašo, a, m., na Slov. = šašek. Bern., Dbá. 45. 1. Šašovice, e, f., na Slov. -- šocovice, čočka, die Linse. Baiz. 2. Šašovice, dle Budějovice. Schascho- witz, ves u Telče. PL. Šašový - rákosový, Schilf-. Mor. a Slez. Klí. Š. zátka, der Korkstöpsel. Slez. Sd. Šaštín, a, m., Schossberg, poutnické místo na Slov. Šd.	Šašvada, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Šat, u, m., šátek, tku, šáteček čku, m.; na Mor. a na Slov. šata. šatka, ša- tečka, y, ť. O původu vz Mz. 80. Š. = čtverrohý n. jiný kus plátna n. jiné tkaniny. das Tuch, Tüchel. Šata = veliký šátek na hlavu buď černý nebo bílý s formou ně- jakou anebo s květy v každém rohu. U Ho- stýna. Zkl. Šatka hl. = bílý šátek kapesní. Na Moravě. Bkř. Otok teplým šatem se ob- váže. Us. Šatem tříti: skrze š. něco pro- cediti. V. Š. lněný, ,D., potní, k utírání nosu, šaty práti. V. Špinavé šaty namočiti. Us. S. ložní; šátek na krk, na nos, smr- kací, Us., kapesní; nos šátkem vytříti. Kom. Šátek na hlavu (pléna, plína, plachetka, u Slovaček: podvijka, podvíka, půlka, vl- ňák, pléna s krajkami). Šp. Utříti se o šátek. Šátek obroubiti, vyprati, vyžehliti, na babku vázati. Šata, na Slov. = zástěra. D. Šátek angorový, barešový, florový, gazový, korun- kový, krepový, madraský, shavlový. Kh. Dej si šátek před ústa, abys nevdychoval studeného vzduchu; šátkem mávati, točiti (schwingen); ústa někomu šátkem zandati; Ten šátek dělá v kapse přílišný nádor. Us. Dch. Kosti byli bělounké jako šatka. Kda. Má vlasy bílé jako šatka. Mor. Hý. Šatku na babušu (na babku) svázat. U Opav. Klš. Vzala si na sebe šat a celá se do něho zaobalila. Mor. Sd. V dar ti perly nesom, na šáteček květovaný dolů ti je stresem. Hdk. 0. 255. Hrdá šatka = drahá, hedvábná. Němc. III. 302. Byla bílá jako šatečka. Kda. Na hrobě klečela, žalostně plakala a bílým šátečkem oči utírala; Šatku s sebe odvázal, milenku jú opásal; Vyjal šatku z toboly, připasal ju pres poly; Ach mé milé dru- žečky, pojčajče mi šatečky; Když děvečka huse pásla, červené šáteček našla; Vezmi, milé, šatu bíló, a zakrý mó krev nevinnó; Červená (krev) ju polévala, do šátečka utí- rala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zele- ným prútečkem múchy mu odháňá; Vytáli z kapce šátek, utřel její líčko; Požčaj mně má milá, šátka hedbávného, až sa já obetřu z potu krvavého; Dvanáct šátek sem ze- drala, co sem mu meč utírala; Tu máš milá šatku na věčnú památku; Kaj máš tu ša- tečku, co sem ti kúpila?; Podaj mi šatu tenkú, nech zavážu svú hlavěnku; a hned milá nemeškala, vyšívaný šátek vzala; Brá- nila sem, nemohla sem, vezma šátek pla- kala sem; Šátek bude, ty nebudeš, ty mně milý v rukách umřeš; Poď podaj šatečku, zavazať hlavičku. Kděž ti ju porubali? kděž ti ju posekali? u fojta v ulici šelmy pacho- líci ; Šatečku će přikryju, ač će bude ně- znaju; šatečka je lehká věc, přijdě větr, vezme preč; Enom sobě bilú šatkú černé oči utírá; Červeným šátečkem okýnko za- hradím; Šatečku daj sem, ać ći ju vyperu, abys ju měl bila. Sš. P. 80., 85., 112., 113., 114., 122, 126., 130., 132.. 133., 160., 182., 183., 195., 201., 255., 341. (Tč.). Hněvajó se pro panenko, kópil sem hi (jí) šato tenkó a já kópím ešče tenší, že je moja némiléší; Kup mi ty hedbavu na bilu šatečku, same se (=si) ju vyšiju; Vyšila mu šatečku na daleku cestečku, aby se s ni těšil a ji v srdci