847

nosil; Zvolenovcí (-ští) hezcí chlapci, nosí
každý šátek v kapci; Utíral si bilum šatkum
oči. Sš. P. 390., 395., 754., 786. (Tč.). —
Š. — šaty, šatečky, šaty = oděv, das Kleid.
Š. špatný: ocuch, cár, hadr, drast, drasta;
svlečený: svlek, svlečky; dlouhý: hazuka,
kaftan, kabát; ženský: sukně, kahaně, kaba-
nice. Šm. Š. svrchní, D., ložní i choděcí, Cyr.,
NB. Tč. 135., prací, na caparty roztrhané,
pro denní potřebu, Ús., Dch., sedlský, Har.,
svatební, Us., zvetšený (obnošený), Orb. p.,
dle mody (dle nového kroje) přistřížený.
Sych. Šaty panské, všední, sváteční, nedělní,
na všední den, na neděli, na svátek, mužské,
ženské; zvláštní způsob šatů v celé krajině:
kroj. Š. a Ž. (Valter) Šaty ošumělé, otrhané,
oškapělé, vz Oškapělý. Us. Šat vojska: če-
pice n. čako a uniforma (jednokroj); uni-
forma: kabát, přes který kyrysníci brnění
(kyrys) nosí, plášť a kalhoty. Pt. V šatech
handlovati; se šaty obchod vésti; v šaty
někoho obléci; š-y na někoho dáti, obléci,
na sebe vzíti; ozdoba v šatech; šaty na
hostech trhati (pobízeti). V. Šaty čistiti, kle-
pati, kartačovati a p. Š-y si šíti dáti. Har.
Nepyšni sa v pekných šatoch, jak ništ ne-
máš v hlavě. Slov. Tč. Krejčí š-y šije. Kom.
Š. zúplna leží, dobře přiléhá; š-y prýmem
vyložiti, oblemovati. D. Bylo tak teplo, že
se mohlo letních šatů užívati. Břez. 170.
Ten, šat do očí bije; šaty na sebe vzíti,
nositi. Us. Dch. Na šaty držeti; urostla ša-
tům ; vyrostla ze šatů; vyhazovati peníze
na šaty; š-y svléci, na sebe natáhnouti; ty
š-y jí pěkné sluší; věší na sebe š-y (parádí
se); ten šat dobře padne (vz Padati); Šaty
z, modrého nicu, nechátovej barvy, větrem
podšívané, klobouk s myším pérem. Us. Kšá.
Ty šaty jsou jako by je naň ulil. Us. Hý.
Třepení na šatech. Sych. Lněná, soukenná
atd. látka na šaty. Dch. Nedá na sobě šatů
dráti (nedá se dlouho pobízeti). Mus. Má
šat na sobě jako hazuku (neupořádaný). Ve
vých. Čech. Všk. Šaty po matce, po tetě
(i. e. po nebožce), s matky, s tety (žije-li
posud). Us. Brt. Když hasíš cuzú košulu,
zapálíš tvé (své) š-y. Na Ostrav. Tč. Mnoho
šot (= šatů) měla. Ve Slez. Tč. Jednejte
o ložné šaty a o nějaké pomocnice sobě,
aby, kdyžbych se domů navrátil, mohlo se
již všecko v jistý řád uvésti. Žer. 352. Dě-
večka žialovala o násilé na Blažka bez sve-
domie a bez znamenie jakožto: bez zedrání
šatův a nekrvava. NB. Tč. 18. Paní Dorota
vzala z lože šatu; Meč jeden, lehací šaty,
kosy dvě atd. vzal. NB. Tč. 161., 260. Jakby
nějaký zeman byl, v pyšných šatech chodí;
Ráno matka přijela, tři vozy šat přivezla
a na čtvrtým peřiny a bylo jich žebřiny;
Dosť sem skoro ráno vstala, do dňa šaty
ozvařela; Pod mostem sem šaty prala, tam
sem krásu zanechala; Doňdi k nám synečku,
až budeš mět šaty, budu ťa měť ráda, má
mamenka taky; Ona šaty prala, šaty do-
pírala, vodinky mu nedala; Ona šaty šila,
zlatem vyšívala; Ty vojenský šaty, ty jsou
pěkný bílý; Já mám šaty zelený a červenem
vyložený; Měli šaty knězké, klobúčky ze-
manské a kopyta koňské. Sš. P. 44., 85.,
138., 156., 291., 329., 421., 565., 790. Šata

nerobí človeka. Mt S. Šaty dělají lidi a
hadry (kloci) vši; Šat nedělá muže (cf. lat.
Habitus non facit monachum. Hý.); Jakoby
mi na nové šaty dal (jsem rád). Č. Kdo
šatů šetří, také od jiných šetřín bývá; Kdo
pěkné šaty miluje, nerád se v mysli snižuje
(Š.a Ž.) Rybníky chybníky; dědiny šediny;
jisté platy, hotové šaty (Mus.). Jg. Vz Oděv,
Oblek, Rozum.

Šata, vz Šat.

Sáta, y, f. Š. zinková, die Zinkblume. Šm.

Šatalka, y, f., Schatalka, samota u Jese-
nice. PL.

Satan, a, m. = satan, ďábel. Štelc, Hus.
I. 310., II. 193. — Š. = černý čáp, bočán,
bačár, schwarzer Storch. V., Pdy.

Šatantovitý. Š. ptáci, ciconini.

Satanový, Satans-. — Š. = čápový, Storch-.
Kom.

Šatař, e, m., roušník, der Kleiderverfer-
tiger. Tk. II. 372., 380.

Šatařka, y, f. = roušnice, die Kleider-
händlerin. Sm.

Šátati; šátnouti, tl, ut, utí = sem tam
hýbati, bewegen, wackeln, wanken machen.
Jg. — (s, sebou = hýbati se, chvíti se,
wackeln, wanken, taumeln. Ros.

Satava, y, f., Schatawa, samota u O vence;
Schattawa, ves u Vimberka. PL., S. N.

Šátavka, y, f., clibadium, der Schleimer.
Rstp, 877.

Šátavý = kdo šátá, wackelnd, taumelnd.
— Š. = nezpůsobilý, ungeschickt. Us.

Šátečky, vz Šat.

Šátek, vz Šat.

Šatění, n. = šacení.

Šátěnný = ze šatu, von Leinen. Š. knot.
Boč. exe.

Šatěný = šacený.

Šater, u, m., gypsophila, das Gypskraut,
rostl. Š. písečný, dlouhostopečný, g. fasti-
giata, polní, muralis, rolní, pozdní, kališnatý.
Flora, Jg., Kk. 225., FB. 81., Čl. Kv. 312.,
Slb. 619., Rstp. 121. No, šaterku malučičký,
pokrovec tvůj samý květ. Hdk. C. 72.

Šaterek, rku, m. = šator = šater.

Šatičky, pl., f., das Kleidchen. Us.

Šatina, šatinka, y, f., na Mor. = šat,
das Kleid.

Šatiti, il, cen, cení (na Slov. těn, ění);
šatívati, kleiden. — koho, se jak. Šatí
se skvostne, Us., nedbale, čistě, po polsku
atd. Šp. Š. se po módě. Šp. Ona pěkně
se šatí. Us. Šd. Hned v krásu šatí se. Hdk.
C. 114. Ten kabát ho pěkně šatí. Šd. On
se vždycky slušne šatí. Us. Šd. Ti toho psa
jenom šatí (dávají mu málo žráti). U Debřic.
Dhn. Všichni ho šatili (ironicky; odírali ho).
Us. Frd. Ten mne šatí (iron.)! Us. Dch.

Šativo, a, n., die Kleidung.

Sativý = vyšeptalý, hohl, schwammig.
Š. řepa. Slez. Pk., Klš.

1. Šatka, y, f., strophiola, die Faden-
schwiele, das Nabelanhängsel, die Samen-