848

drüse; přívěsek na prosté částce šňůry pu-
peční, tam kde vchází v pupek semení aneb
trochu pod ním. Vz Rst. 163., 164.

2. Šatka, y, f., vz Šat. Dvanáct šatek
sem zedrala. Sš. P. 132.

Šátkář, e, m., der Tüchelhändler. Us. Jg.
Šatlava, y, f. O původu vz Mz, 320. —

Š. = vezení, žalář, vazba, das Gefärigniss,
Kastell, die Büttelei, Schliesserei, der Kerker.
Ang. 9.- Ros. S. vězení pro sprosté a pod-
dané; arrcst (vězení) pro městské osoby slove.
Us. Některé k tomu i š-vou přinucovali. Cr.
Š. vojenská. D. Do šatlavy někoho vsaditi,
uvrci, vzíti, V., zavříti. Šych. Nenadávej,
odvedou ti hubu do šatlavy. Vz Hana. C. Vz
Tk. II. 550.

Šatlaviti, il, en, ení, im Arrest halten.
Bart. 289. 16.

Šatlavní vezeni, die Arrestirun.;. Dač. I.
122.

Šatlavnice, e, f., die Arrestantin. Us.
Šatlavník, a, m., der Arrestant. Us. Jg.
Šatlavský, ého, m. = dozorce šatlavy,
der Kerkermeister. Kšá.

Šatna, y, šatnice, e, f. = schránka na
šaty, der Kleiderkasten, die Garderobe.

Šatná, é, f., die Kleiderbewahrerin. Šm.

Šatuatěti, ěl, ění, hohl, schwammig wer-
den. Š-tí řípa. Puchm. exe. Vz Sativý.

Sátuati = kutiti, tu a tam hledati, her-
umstöbern. U Počat. Kš.

Šatnatý, vy šeptaly, schwammig, hohl. S.
řepa, košťál, brambor. Mor. Mřk.

Šatně, gekleidet. Š. si choditi. Zlob.

Šatní truhla, armara, Us., mol n. červ,
Kleider-. V.

Šatnice,e, f. = šatní komora, die Gar-
derobe. — S. = šatna, der Kleiderkasten. —
Š. = žena šaty schovávající, Garderoben-
meisterin.

Šatnický, ého, m. = šatník. Sm.

Šatník, a, m. = kdo šaty schovává, der
Kleiderbewahrer. — Š., u, m. - šatna, der
Kleiderkasten. D., Dch.

Šatnosť, i, f. = ošacenosí, das Gekleidet-
sein. Ros.

1. Šatný = dobře ošacený, wohl gekleidet.
Ros. — Š. — ku šattim náležitý, na šaty,
Kleider-. Š. štětka, Reš., aksamit, Techn.,
řemeslo. Ros. Š. veš, die Kleiderlaus, pedi-
culus vestimenti. Nz. lk. Š. list, kleidend.
Hdk. Lesní kvití, 19. Bo do nebe je cesta
uzúčká jak do šatnej jehličky úška. Sš.P. 786.

2. Šatný, ého, m., der Kleiderwärter, Gar-
derobier. Puch. exc. —- Š., osob. jm. Mřk.

Šatokaz, _ve, ni. kazišat, der Kleider-
verderber. Šm.

Šatolina, y, f., das Pamphlet. Sm.

Šátor, u, m. —stan, das Zelt. Slov. Plk.,
Bern., Hdk. C, Koll., Šd.

Šátorník, a, in., der Zeltschneider. Slov.

Šátorný, šátorový, šátorský, Zelt-.
Slov.

Šátorovati, unter dem Zelte wohnen.
Slov.

Šátorový, šátorský, Zelt-. Šm.
Šatov, a, m., Schattau, městys u Znojma.
PL. Vz S. N.

Šatovina, y, f. = chloupky, které na
šatě zůstávají ze plátna, otirá-li se jím šat.
U Bydž. Mý.

Šatovna, y, f. = šatna. Šm.

Šatovník, a, m. = šatník. Šm.

Šatr, u, m. = šátor. Slov.

Šatřiti = šetřiti. U Opav. Klš.

Šatrný = šetrný. Slez.

Šátro, a, n., z něm. Schetter, Mz. 320. -
hrubé plátno na podšívky. Vz Čatr.

Sátrový. Š. příze. Vz Šátro.

Šatství, obyč. šatstvo, a, n. = oblek,
šaty, die Kleider, Kleidung, Kleidungsstücke,
der Anzug. Kroj š-a; šatstvem ozdobiti,
ošatiti. V. Š. mužské. Kom. Nádhernost
v šatstvu provozovati, Ros.; marnost' v š-u.
Us. Truhly vybili a šatství z nich pobrali.
Půh. I. 305., II. 405. Staré š. = háby. Na
mor. Zlínsku. Brt. Sklad šatstva. Us. Dch.
S. cíditi, kartáčovati, prášiti, klepati. Us.
Š. a Ž.

Šatukrádce, e, m.= zloděj, der Kleider-
dieb. V.

Šaty, vz Šat.

Šavara, y, m., osob. jm.

Šavel, vla, m. = Saul. Šetřiti Havla pro
Šavla. Mus. III. d. 49. Hle! Stal se ze Šavla
Pavel! = obrátil se, polepšil se; změnil své
mínění v opak (an sv. ap.Pavel před svým
na víru obrácením sloul Šavel). Us. Hý.

Šavka, y, f., der Schäferhund. Ssav.

Šavlář, e, m., der Säbelmacher. Bern.

Šavlat, u, m. = šavle.

Šavle, e (na Slov. a na Mor. šabla, y, f.),
šavlice, e, šavelka, šavlička, y, f., z něm.
Säbel, m. Bž. 52. Š. = druh nahé, bodosečné
n. jen sečné zbraně skládající se z čepele, jílce
(das Gefäss) s držadlem (rukovětí, der Griff)
a odrážkou (die Parirstange), u některých
také s košem místo odrážky, záštitcem zva-
ným. Šavle jezdecká, pěšákova, zákopnická
(sekáček, der Pionirsäbel). K šermu máme
šavle bodosečně, sekouny, sekáče. S. N. XI.
211. Šavle turecká (křivá). V. Š -le vlečná,
der Schleppsäbel, Dch., křivá. Čsk. Šavle
schráněná, tasená; míhání šavlí. Vz Povel.
Rf. Kořen šavle (Dorn); šavli schrániti (ver-
sorgen), tasiti. Tš. Šavlemi se bíti. Us. Vešel
skrze to s hrabětem u veliké nedorozumění
tak, že se v tom svém unáhlení i za šavli
na Bukvoje potrhl. Skl. 1030. Pupek š-le,
der Säbejknopf. Šavle se chop! Ergreift den
Säbel! Csk. Šavlí někomu něco useknouti,
někoho sesekati. Us. Jide šavla za šavlama,
krev sa leje kolajama. Sš. P. 124. A Blahut
schvátil sě za š-li a Petr také sě chytil za
svú š-li, ale žádný jeden na druhého ne-
udeřil. NB. Tč. 107. Vz Šabla.

Šavlička, vz Šavle. — Š - hrách led-
vinkoví/, die Säbelbolme, phaseolus vulgaris.
D.