850

Ščeně, vz Štěně. Mor.

Ščep, vz Štěp. Sš. P. 43f). Š., u, ni.=
štěpovaný strom. Mor. Šd.

Ščepari, ínsitores. V MV. nepravá glossa
Pa.

Ščepnica, e, f. = štěpnice. Mor. Šd.

Ščeponka, y, f. = Štěpánka. Sš. P. 748

Ščepovati = štěpovati. Mor. — Š.
očkovati, impfen. V již. Mor. Šd. — koho:
děti.

Ščera = včera. Sl. ps. č. 48.

Ščerák, u, ro. = ořech, kterýže se .slupky
již sterá. Vz Ščerati se. Mor. Šd.

Ščerati se. Ořechy se už šěera j í (— slupky)
pukají). Mor. Šd.

Ščerba, y, ni. = osob. jm. Mor. Šd.
Ščerbák, u, m., luční rostlina. Mřk.
Ščerbavý = štěrbivý. Mor. Šd.

Šcerbík, a, m., osob. jm. Mor. Šd,

Ščerbívec, vce, m. == štěrbivec, kdo je
štěrbivý. Mor. Šd.

Ščerbivý = štěrbivý, schartig. Mor. Šd.
Ščeřiti se = potměšile se smáti, heim-
tückisch lachen. Mor. Brt., Kch. Ščeří sa
jak pes na horké krúpy. Brt.

Ščerk, u, m. = štěrk. Mor. Tě. V M V.
nepravá glossa. Pa.

Ščerkati, rasseln. — abs. Řetěz ščerká.
Slez. Šd.

Ščerkovitý = štěrkovitý. Ostrav. Tě.

Ščestí, n. = štěstí. Vz toto. Mor., Slov,,
slez. Sš. Ps. 271. a j., Kat. Us. u Petrovic.
Dch.

Ščeť, i, f., sčetina = štětka. Morav. Šd.
Obilí je porostlé jako š. Šd.

Ščetečka, y, f. = štětička. Mor. Šd.

Ščetinář, e, m. = štětinář. Mor. Sd.

Ščevel, rumex. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Ščevík, u, m. Koňský š., lapacium, rostl.
Mz.

Ščibal, u, ni. = štibal. Š-ly, vlas. stivali,
z lat. tibiales, něm. Stiefel. Sčibaly začali ve
14. století nositi. Jir. Aby se obuli v š-ly.
ZN.

Sčibr, u, m. = šťovík. Vz Ščáv, Ščavík,
Ščív. U Opav. Klš.

Ščica, e, f. = kšice, kštice. Mor. Tě.

Ščička, y,. f. = malá ščica, ein kleiner
Schopf. Mor. Šd.

Sčičkovati se = tahati se za kštice, za
vlasy. Mor. Vz Ššica. Šd.

Ščidlo, a, n. = dřevěná noha, ein Stelz-
fuss Ten pak, jenž na šěidle chodí. Dh. 86.
Vz Štidla.

Ščigatí = větve ulamovati, Aeste abbre-
chen. U Vsetína. Vek. Vz Ščikati.

Ščikati = listí se stromů pro dobytek
sdrhovati. Na vých. Mor. Vz Ščigati. Na
Moravě také = špatně požínati, schlecht
schneiden. Všechnu pšenici nám poščikal.
Mřk.

Ščikuce se mi — štikám, ščiká se mi.

Na Slov.

Ščil = včil — nyní. Slov.

Sčin, u, m., electnim, zastr. Rozk.

Ščip, u, ni., vedle štěp, strsl. stbpb==
štipec, was man mit den Fingern zusammen-
fassen kann. Mkl. B. 16. Cf. Štěp.

Ščipa, y, f. louč. Na Mor. a ve Slez.
Škd., Kda, ván. 22. Pojedeni na šěipy. Ib.

Ščípati — štípati. Vz toto. Mor., slov.
Had počal ščípati. GR,

Ščípec, pce, m., osob. jm. Tk. I. 312.

Ščípka, y, f.= štipka. Vz toto. Mor.

Šd.

Ščipobled, u, ni., ealieidonius, kámen.
Rozk.

Ščír, a, ni. = .štír. Mor. Sš. P. 777. Na
š-ry šlapati. ZN.

Ščírek, rku, m., na Mor., lépe: štírek,
štěrk = rum, der Schutter. Zlob. Cf. Štěrk.

Ščiřičiti se smáti se, recht lachen. Na
Mor. Škd.

Ščiřičky, pl., f. sladká jablka. Mor.
Šd.

Ščířiti, il, en, ení, na mor. Drahansku:
ščuříti = škeřiti, čeřiti, stěřiti (Hý.), ští-
i-iti. — co: zuby, lletschen. Jg. — se =
sjnáti se, lachen, lächeln. Slez. a mor. Tě.,
Šd., Kčr. Ustavičně se ščurí, šěourí. Us.
Hý. — se s kým, mit Jemand spielen, ihn
necken. Slez. Pk. — co na koho. Kocour
očima jiskřil a zuby na Uteráky šěířil. M.
poh. II. 31. Cf. Sčurati, Sčúřiti se.

Ščíropen, u, ni., der Skorpion, znamení
nebeské, zastr. Rkp.

Ščirý = čirý, upřímný, pur. lauter, auf-
richtig. U Opav. Klš V MV. nepravá glossa,
Pa,

Ščít, u, m. štít. VMV. nepravá glossa.
Pa.

Ščív, u. m., na Mor. šťovík. D. Vz
Ščavík, Sčibr.

Ščival, vz Štival, Šoibal.

Ščivalník, štibalník, a, m. = švec. Výb,
T. 256. Vz Ščiba!.

Ščmel = čmel, čmelák. Dal. 88.

Ščokati = šťkáti. Mor. V z Ščukati.

Ščóplý, vz Ščuplý.

Ščouplý = štíhlý. U Kroměříže. Hz. Vz
Ščuplý.

Ščrbák, u, m., endivia, rostl. Mr. V z
Štěrbák.

Ščrbina, y, ť. = štěrbina. Kšch.

Ščrbivý = štěrbivý. Dal. 128.

Ščrček, čka, m. = skrček. I jdi ty ščľčku !
U B. ence na Mor. Šd. — Š. polní vrabec.
Na mor. Zlínsku. Brt.

Sčrčný kdo se čeho chápe, po čem mu
nic není, dotěrný, kdo se do všeho plete,
tržný, kvapný, rychlý, živý. Na Mor. Brt.,
Šd. Je velice š. (hastig). Šď. To je š. děvče
(rychlé). Šd. — nač. Nemusíš býti na všecko
š. Mor. Bít.



	850

	Ščeně, vz Štěně. Mor. Ščep, vz Štěp. Sš. P. 43f). Š., u, ni.= štěpovaný strom. Mor. Šd. Ščepari, ínsitores. V MV. nepravá glossa Pa. Ščepnica, e, f. = štěpnice. Mor. Šd. Ščeponka, y, f. = Štěpánka. Sš. P. 748 Ščepovati = štěpovati. Mor. — Š. očkovati, impfen. V již. Mor. Šd. — koho: děti. Ščera = včera. Sl. ps. č. 48. Ščerák, u, ro. = ořech, kterýže se .slupky již sterá. Vz Ščerati se. Mor. Šd. Ščerati se. Ořechy se už šěera j í (— slupky) pukají). Mor. Šd. Ščerba, y, ni. = osob. jm. Mor. Šd. Ščerbák, u, m., luční rostlina. Mřk. Ščerbavý = štěrbivý. Mor. Šd. Šcerbík, a, m., osob. jm. Mor. Šd, Ščerbívec, vce, m. == štěrbivec, kdo je štěrbivý. Mor. Šd. Ščerbivý = štěrbivý, schartig. Mor. Šd. Ščeřiti se = potměšile se smáti, heim- tückisch lachen. Mor. Brt., Kch. Ščeří sa jak pes na horké krúpy. Brt. Ščerk, u, m. = štěrk. Mor. Tě. V M V. nepravá glossa. Pa. Ščerkati, rasseln. — abs. Řetěz ščerká. Slez. Šd. Ščerkovitý = štěrkovitý. Ostrav. Tě. Ščestí, n. = štěstí. Vz toto. Mor., Slov,, slez. Sš. Ps. 271. a j., Kat. Us. u Petrovic. Dch. Ščeť, i, f., sčetina = štětka. Morav. Šd. Obilí je porostlé jako š. Šd. Ščetečka, y, f. = štětička. Mor. Šd. Ščetinář, e, m. = štětinář. Mor. Sd. Ščevel, rumex. V MV. nepravá glossa. Pa. Ščevík, u, m. Koňský š., lapacium, rostl. Mz. Ščibal, u, ni. = štibal. Š-ly, vlas. stivali, z lat. tibiales, něm. Stiefel. Sčibaly začali ve 14. století nositi. Jir. Aby se obuli v š-ly. ZN. Sčibr, u, m. = šťovík. Vz Ščáv, Ščavík, Ščív. U Opav. Klš. Ščica, e, f. = kšice, kštice. Mor. Tě. Ščička, y,. f. = malá ščica, ein kleiner Schopf. Mor. Šd. Sčičkovati se = tahati se za kštice, za vlasy. Mor. Vz Ššica. Šd. Ščidlo, a, n. = dřevěná noha, ein Stelz- fuss Ten pak, jenž na šěidle chodí. Dh. 86. Vz Štidla. Ščigatí = větve ulamovati, Aeste abbre- chen. U Vsetína. Vek. Vz Ščikati. Ščikati = listí se stromů pro dobytek sdrhovati. Na vých. Mor. Vz Ščigati. Na Moravě také = špatně požínati, schlecht schneiden. Všechnu pšenici nám poščikal. Mřk.	Ščikuce se mi — štikám, ščiká se mi. Na Slov. Ščil = včil — nyní. Slov. Sčin, u, m., electnim, zastr. Rozk. Ščip, u, ni., vedle štěp, strsl. stbpb== štipec, was man mit den Fingern zusammen- fassen kann. Mkl. B. 16. Cf. Štěp. Ščipa, y, f. louč. Na Mor. a ve Slez. Škd., Kda, ván. 22. Pojedeni na šěipy. Ib. Ščípati — štípati. Vz toto. Mor., slov. Had počal ščípati. GR, Ščípec, pce, m., osob. jm. Tk. I. 312. Ščípka, y, f.= štipka. Vz toto. Mor. Šd. Ščipobled, u, ni., ealieidonius, kámen. Rozk. Ščír, a, ni. = .štír. Mor. Sš. P. 777. Na š-ry šlapati. ZN. Ščírek, rku, m., na Mor., lépe: štírek, štěrk = rum, der Schutter. Zlob. Cf. Štěrk. Ščiřičiti se smáti se, recht lachen. Na Mor. Škd. Ščiřičky, pl., f. sladká jablka. Mor. Šd. Ščířiti, il, en, ení, na mor. Drahansku: ščuříti = škeřiti, čeřiti, stěřiti (Hý.), ští- i-iti. — co: zuby, lletschen. Jg. — se = sjnáti se, lachen, lächeln. Slez. a mor. Tě., Šd., Kčr. Ustavičně se ščurí, šěourí. Us. Hý. — se s kým, mit Jemand spielen, ihn necken. Slez. Pk. — co na koho. Kocour očima jiskřil a zuby na Uteráky šěířil. M. poh. II. 31. Cf. Sčurati, Sčúřiti se. Ščíropen, u, ni., der Skorpion, znamení nebeské, zastr. Rkp. Ščirý = čirý, upřímný, pur. lauter, auf- richtig. U Opav. Klš V MV. nepravá glossa, Pa, Ščít, u, m. štít. VMV. nepravá glossa. Pa. Ščív, u. m., na Mor. šťovík. D. Vz Ščavík, Sčibr. Ščival, vz Štival, Šoibal. Ščivalník, štibalník, a, m. = švec. Výb, T. 256. Vz Ščiba!. Ščmel = čmel, čmelák. Dal. 88. Ščokati = šťkáti. Mor. V z Ščukati. Ščóplý, vz Ščuplý. Ščouplý = štíhlý. U Kroměříže. Hz. Vz Ščuplý. Ščrbák, u, m., endivia, rostl. Mr. V z Štěrbák. Ščrbina, y, ť. = štěrbina. Kšch. Ščrbivý = štěrbivý. Dal. 128. Ščrček, čka, m. = skrček. I jdi ty ščľčku ! U B. ence na Mor. Šd. — Š. polní vrabec. Na mor. Zlínsku. Brt. Sčrčný kdo se čeho chápe, po čem mu nic není, dotěrný, kdo se do všeho plete, tržný, kvapný, rychlý, živý. Na Mor. Brt., Šd. Je velice š. (hastig). Šď. To je š. děvče (rychlé). Šd. — nač. Nemusíš býti na všecko š. Mor. Bít.