853

Šedorouchý, graugekleidet. Šm.

Šedosemenný, grausamig. Rostl.

Šedosrstý (o zvířatech), grauhaarig. Šm.

Šedost', i, f., die Grauheit. Jg.

Šedošerý, dunkelgrau. Š. jitro. Rkk.

Šedošupinatý, grauschuppig.

Šedotemno, a, n., Graudunkel, n.

Šedoun, a, m. Šedoun plavý, hexanchus
griseus. Vz Frč. 303.

Šedověkosť, i, f., die graue Vorzeit. Šm.

Šedovlasý, grauhaarig.

Šedovous, a, m., Graubart, m.

Šedozelený, graugrün, š. rostlina, stvol.
Us. Tč.

Šedule, pl., f., druh hrušek. Na moiav.
Zlínsku. Brt.

Šedý, pl., f. — šediviny. Kde jsou šedý,
tam bývají vědy. Němc.

Šedý, šedivý; sed, a, o = popelatý, po-
pelavý, aschgrau. Š. vrabec, Kom, volavka,
Mus., kůň, D., hora, skála. Rkk. Modravě,
zelenavě, žlutavě šedý. Miner. Za_ vrchy
vzchod šedý projasňuje. Rkk. 31. Š. látka
na šaty; z modra š. Us. Dch. V jeho šedej
hlavě myši hnízda majú a v jeho životě žáby
řehotajú. Sš. P. 328. Š-vé sestry, Graue
Schwestern, kath. Kongregation. Dch. —
Š., ého, m., osob. jm.

Šedýl, a, m. Š. atlantský, glaucus hexa-
pterigius, plž. Vz Frč. 229.

Šef, vz Chef.

Šefcová, é, m., osob. jm.

Šefčík, a, m., osob. jm.

1. Šefelín, šafelín, u, m., zastr. = Tco-
píčko, které se vyhazuje, končíř, sudlice, ein
kleiner Wurfspiess,- z něm. Schäfelein. V.,
Gl. 334.

2. Šefelín, a, m., osob. jm. Šd.
Šeflerka, y, f. Schefflera, rostl. Rostl. 1.

258. b.

Šefmistr, a, m., vz Sepmistr.

Šafrana, y, f., jméno kozí. Slov.

Šefraník, šafraník, a, m. — kupčík,
kramář, der Krämer. Slov. Dbš. 103., Er.
SI. čít. 64.

Šefrovna, y, f., Schefrowna, pivovár
u Sedlčan.

Šeftar, šechtar, u, m. — krajáč, der
Melkkübel. Slov.

Šechina, y, f., hebrej. —- obyt, obývání
boží mezi lidem israelským, die Schechinah,
theologický výraz pro přítomnost' boží nad
archou úmluvy mezi dvěma zlatými cheruby.
Ss_v I. 98. (Hý.).

Šechtati = vyhloubati, vydloubati. U Jižné-
Vrů.

Šeik, a, m., arabsky — starší, náčelník
arabský. Vz S. N. Š. ul islam — nejvyšší
hodnostář náboženský u Turků. Šd.

Šejb, u, m., sejba, šajba, y, f., z němec.
Scheibe, kruh. Bern. — Š. = brus, die Schleif-
scheibe. V.

Šejbská myslivna, Scheib, u Počat.

Šejby, dle Dolany, Scheiben, ves u No-
vých Hradů.

Šejd, u, m., der Schwindel, Betrug, die
Bevortheilung. Přišel jsem na š. Us. Dch.
Šejdů si hleděti, po šejdech choditi; zná
všecky šejdy. Us. S-y (podvody) něčí od-
kryti. Štelc. Us.

Šejda, y, m.= šejdovec. — Š., der Schwind-
ler. — Š., osob. jm. Šd.

Šejdavý = šmaťhavý. Us. Rgl.

Šejdění, n., die Schwindelei. Dch.

Šejdéř, šejdýř, šidíř, šidéř, e, na Slov.
šudár, a, m. = podvodník, Betrüger. V., Jel.,
Lom., Brikc, Tk. II. 375. Prohnaný š. Dch.

Šejdéřka, šejdýřka, šidéřka, y, f., slov.
šudárka, die Betrügerin. V.

Šejdéřský, šidířský, Betrüger-.

Šejdéřství, šejdířství, n., -stvo = šizení,
die Betrügerei. V.

Šejdílek, lka, m. = kdo všechny díry a
krčmy vymetá, z místa na místo přesedá.
U Kostelce n. O. Ktk.

Šejditi, il, ění, betrügen, schwindeln. Us.
Dch.

Šejdka, y, f. - šejdířka, die Betrügerin.
Mor. Šd.

Šejdla, y, ť. = cihla k zazdění hrnčířské
peci, Einsatz, m. Hrnčíř š-mi ústa peci zan-
dává n. Šejdluje. Us. Dch.

Šejdle, pl., f. — otvor hrnčířské peci ci-
hlami zazděný. Mý. Vz Šejdla.

Šejdlovačka, y, f_v= náčiní, jímž řezníci
střeva čistí. Us. Vz Šejlovačka.

Šejdlovati, vz Šejdla.

Šejdorf, u, m., Scheibelsdorf, ves u Ně-
meckého Brodu.

Šejdovec, vce, m. — taneční zábava bez
povolení uspořádaná, ein Tanz ohne ämt-
liche Bewilligung arrangirt V Krkonš. Kb. —
Š. = sprostší musika. U Králového Městce.
Psck. —- Š., jídlo, abgeschmalzene Semmeln.

Šejdovna, y, f. = mlýn na kolích ve vodě
stojící, die Pfahlmühle. D.

Šejdovnice, e, f., diu Pfahlmüllerin. Šm. —-
Š. = běhna.

Šejdovník, a, m'._} der Pfahlmüller. Ros.

Šejdr, u, m. Šejdrem choditi (křivě), schief.
D. Na Mor. šnejdr. Mřk., Hý.

Šejdračka, y, f., zanichellia, die Zani-
chellie, rostl. Š. bahenní, z. palustris. FB.
6., ČI. Kv. 82., Slb. 230., Rstp. 1673.

Šejdrobarvec, vce, m., das Strahlen-
kupfer, nerost. Miner.

Šejdrovati = na stranu uhýbati. Na Mor.
šnejdrovati, Hý., také: šnejarovati. Mřk. —
čím jak. Zašejdruj vozem na levo. — se.
V zimě, je-li sanice hladká, saně se šejdrují,
setzt sich. Us. Mý.

Šejdrý == šurý, schräg. Š. listy. Vz Rst.
500.

Šejdunk, u, m. = šejd. Šm.

Šejhar, a, m., osob. jm.



	853

	Šedorouchý, graugekleidet. Šm. Šedosemenný, grausamig. Rostl. Šedosrstý (o zvířatech), grauhaarig. Šm. Šedost', i, f., die Grauheit. Jg. Šedošerý, dunkelgrau. Š. jitro. Rkk. Šedošupinatý, grauschuppig. Šedotemno, a, n., Graudunkel, n. Šedoun, a, m. Šedoun plavý, hexanchus griseus. Vz Frč. 303. Šedověkosť, i, f., die graue Vorzeit. Šm. Šedovlasý, grauhaarig. Šedovous, a, m., Graubart, m. Šedozelený, graugrün, š. rostlina, stvol. Us. Tč. Šedule, pl., f., druh hrušek. Na moiav. Zlínsku. Brt. Šedý, pl., f. — šediviny. Kde jsou šedý, tam bývají vědy. Němc. Šedý, šedivý; sed, a, o = popelatý, po- pelavý, aschgrau. Š. vrabec, Kom, volavka, Mus., kůň, D., hora, skála. Rkk. Modravě, zelenavě, žlutavě šedý. Miner. Za_ vrchy vzchod šedý projasňuje. Rkk. 31. Š. látka na šaty; z modra š. Us. Dch. V jeho šedej hlavě myši hnízda majú a v jeho životě žáby řehotajú. Sš. P. 328. Š-vé sestry, Graue Schwestern, kath. Kongregation. Dch. — Š., ého, m., osob. jm. Šedýl, a, m. Š. atlantský, glaucus hexa- pterigius, plž. Vz Frč. 229. Šef, vz Chef. Šefcová, é, m., osob. jm. Šefčík, a, m., osob. jm. 1. Šefelín, šafelín, u, m., zastr. = Tco- píčko, které se vyhazuje, končíř, sudlice, ein kleiner Wurfspiess,- z něm. Schäfelein. V., Gl. 334. 2. Šefelín, a, m., osob. jm. Šd. Šeflerka, y, f. Schefflera, rostl. Rostl. 1. 258. b. Šefmistr, a, m., vz Sepmistr. Šafrana, y, f., jméno kozí. Slov. Šefraník, šafraník, a, m. — kupčík, kramář, der Krämer. Slov. Dbš. 103., Er. SI. čít. 64. Šefrovna, y, f., Schefrowna, pivovár u Sedlčan. Šeftar, šechtar, u, m. — krajáč, der Melkkübel. Slov. Šechina, y, f., hebrej. —- obyt, obývání boží mezi lidem israelským, die Schechinah, theologický výraz pro přítomnost' boží nad archou úmluvy mezi dvěma zlatými cheruby. Ss_v I. 98. (Hý.). Šechtati = vyhloubati, vydloubati. U Jižné- Vrů. Šeik, a, m., arabsky — starší, náčelník arabský. Vz S. N. Š. ul islam — nejvyšší hodnostář náboženský u Turků. Šd. Šejb, u, m., sejba, šajba, y, f., z němec. Scheibe, kruh. Bern. — Š. = brus, die Schleif- scheibe. V.	Šejbská myslivna, Scheib, u Počat. Šejby, dle Dolany, Scheiben, ves u No- vých Hradů. Šejd, u, m., der Schwindel, Betrug, die Bevortheilung. Přišel jsem na š. Us. Dch. Šejdů si hleděti, po šejdech choditi; zná všecky šejdy. Us. S-y (podvody) něčí od- kryti. Štelc. Us. Šejda, y, m.= šejdovec. — Š., der Schwind- ler. — Š., osob. jm. Šd. Šejdavý = šmaťhavý. Us. Rgl. Šejdění, n., die Schwindelei. Dch. Šejdéř, šejdýř, šidíř, šidéř, e, na Slov. šudár, a, m. = podvodník, Betrüger. V., Jel., Lom., Brikc, Tk. II. 375. Prohnaný š. Dch. Šejdéřka, šejdýřka, šidéřka, y, f., slov. šudárka, die Betrügerin. V. Šejdéřský, šidířský, Betrüger-. Šejdéřství, šejdířství, n., -stvo = šizení, die Betrügerei. V. Šejdílek, lka, m. = kdo všechny díry a krčmy vymetá, z místa na místo přesedá. U Kostelce n. O. Ktk. Šejditi, il, ění, betrügen, schwindeln. Us. Dch. Šejdka, y, f. - šejdířka, die Betrügerin. Mor. Šd. Šejdla, y, ť. = cihla k zazdění hrnčířské peci, Einsatz, m. Hrnčíř š-mi ústa peci zan- dává n. Šejdluje. Us. Dch. Šejdle, pl., f. — otvor hrnčířské peci ci- hlami zazděný. Mý. Vz Šejdla. Šejdlovačka, y, f_v= náčiní, jímž řezníci střeva čistí. Us. Vz Šejlovačka. Šejdlovati, vz Šejdla. Šejdorf, u, m., Scheibelsdorf, ves u Ně- meckého Brodu. Šejdovec, vce, m. — taneční zábava bez povolení uspořádaná, ein Tanz ohne ämt- liche Bewilligung arrangirt V Krkonš. Kb. — Š. = sprostší musika. U Králového Městce. Psck. —- Š., jídlo, abgeschmalzene Semmeln. Šejdovna, y, f. = mlýn na kolích ve vodě stojící, die Pfahlmühle. D. Šejdovnice, e, f., diu Pfahlmüllerin. Šm. —- Š. = běhna. Šejdovník, a, m'._} der Pfahlmüller. Ros. Šejdr, u, m. Šejdrem choditi (křivě), schief. D. Na Mor. šnejdr. Mřk., Hý. Šejdračka, y, f., zanichellia, die Zani- chellie, rostl. Š. bahenní, z. palustris. FB. 6., ČI. Kv. 82., Slb. 230., Rstp. 1673. Šejdrobarvec, vce, m., das Strahlen- kupfer, nerost. Miner. Šejdrovati = na stranu uhýbati. Na Mor. šnejdrovati, Hý., také: šnejarovati. Mřk. — čím jak. Zašejdruj vozem na levo. — se. V zimě, je-li sanice hladká, saně se šejdrují, setzt sich. Us. Mý. Šejdrý == šurý, schräg. Š. listy. Vz Rst. 500. Šejdunk, u, m. = šejd. Šm. Šejhar, a, *m.,* osob. jm.