854

Šejk, vz Šeik.

Šejkl, a, m., osob. jm. Sd. — Š. = šilhoun.
Us. u Nové Kdyně. "Rgl.

Šejklati šilhati, brejlati. U Nové Kdyně.
Rgl.

Šejlovačka, sejdl, y, f., ein Werkzeug
zum Entschlammen (1er Därme. Sm.

Šejnoha, y, m., osob. jm. Šd. — Š. ==
šmathavý.

Šejnohý =- šmathavý. Š. klisna. 1568.,
Km. 1880. 598.

Šejrovna, y, f. = šejdovna.

Šejt, a, m., osob. jm.

Šejtovka, y, f., Scheytowka, samota u Jí-
lového. PL.

Sejtroch, šejtrok, u, m. = košina přední

ufasuúku, šrakličky. Us., D. Z něm. Scheid-
trog. Na Mor. šinstrok. Mrk.

Šejvl, a, m., osob. jm.

Šejvle, e, n., v horn., z něm. die Scheibe],
Scheibe. Jg.

Šekařín, a, m., Schekarscben, ves u Staň-
kova. PL.

Šekel, klu, m. = stříbrný peníz židovský.
Půl šeklu každý žid zaplatil na daň chrá-
movou. Bibl. Šd.

1. Šel, vz Jíti.

2. Šel, a, m., pl. seli holubí vši, die
Taubenlaus. Us.

3. Šel, a, m, osob. jin., lékař, spisovatel.
Tf. H. 1. 193.

Šél, u, m.. Wolfram, Scheel, chvořík, kov.
Vz Šfk. 295., KP. IV. 181.

Šelak, u, m., der Schelak. Š. bílý, ce-
listvý nebo balvanový, hnědý, jatrobravý,
krvobarvý, pomorančový, světlý, třešňový.
Kh. Červec lakový, coccus lacca, činí body
do kůry fíků ve vých. Indii, z nichž vyté-
kající šťáva na vzduchu tvrdne proměňujíc
se've šelak. Schd. II. 521., Kk. 11., 144., 236.

Šélan, u, m. S. šéličitý, das Scheelsub-
oxyd. Nz. Š-ny, scheelsaure Salze. Nz.

Šele, ete, n. varle. BO.

Šelemnosť, i. f., vz Šelemství.

Šelemný, šelemský, od šelmy, bestialisch.
Selemné obyčeje. Jel.

Šelemský, Schelm-. Vz Šelemný. Šelma
š. Mor. Šd.

Šelemství, n. šelemnosť, nepravou das
Laster, die Brutalität. Tract. 15. stol. Č.

Šelenec = šílenec. BO.

Šelest, u, in., das Rauschen, Geräusch.
Km. Š. perutí křídel, der Flügelschlag.
Dch. A v lupe h vzchvívá slastmi všaký
š. Sš. Sm. bs. 14. S. jakoby pilkou po-
vstalý, das .Sägegeräusch, pupečníkový, das
Nabelgeräusch, dýchací, das Respirations-
geräusch, žilný, das Nonneng., oběhu krev-
ního, das Cirkulationsgeräusch, svalový, das
Muskelg., déložný, das Gebärmutterg., vi-
řeni, das Rauschen in den Adern. Nz. 1k.

Šelestění, n., das Rauschen. Š. vánků.
Hdk. L. k. 26.

Šelestiti, il, ění, rauschen. — čím: Oru-
žími nectně šelestí. Sš. Snt. 154. — kde.
Tam š-sti v rákosu. Kká. Š. 36.

Šelešovice, dle Budějovice, Scheleseho-
witz, ves u Kroměříže. PL.

Šéličitý šelan, vz Selan; š. kysličník,
das Scheělsuboxyd. Nz.

Šeliha, y, f., osob. jm. Vz S. N.
Šelinec, nce, m., na Slov. = tucet, Dutzend,
Orb. p.

Šeliuk, šilink, u, m., z něm. Schilling
výprask. S-ku neušel. V.
Šellenburg, Cvilín, kopec u Krnova. Pk.
Šelma, šelmička, šelminka, y, f. =

divoké a líté zvíře, Jg., dravec, loupežná zvěř,
das wilde Thier, ün-, Raubthier. V MV.
nepravá glossa. Pa. Šelma kúsavá a lítá.
Jel. Zmordováni budú od šelmy; Skrze tu
š-mu rozumějí se lidé ukrutní a zhovadilí.
Hus III. 305., 307. Vlk žraváš, Kom. Po-
týkání se šelmami. Ros. — Š. = divoké
zvíře bes ohledá na zuřivost; každé škodné
zvíře, das Raubtbier, Wild, schädliches Thier.
S-my psovité (pes domácí: chrt, ohař, je-
zevčík, ovčácký, pudlík, hafan, vz Pes;
vlk, liška, hyena), kočkovité (kočka, rys,
lev, tigr), kunovité (kolcava nebo lasička,
hranostaj, tchoř, kuna, vydra, jezvec), med-
vědovité, (vz Medvéd). Vz Frč. 389. a násl.,
Pes, Kočka, Kuna, Medvěd, Puchol, Schd.
II. 394., ^S. N. Bůh stvořil hovada, plazy,
šelmy. Stele. Slon, obyčeji divnými zname-
nitá š. Jel. Š. = padouch, zrádce, pod-
vodník, taškář, čtverák, ošust, der Schelm,
Schurke, Betrüger, Verräther, Gauner, Spitz-
bube. Jg. Byl za š-u držán. V. š. od kosti;
š. vybraná (na Slov. vyšívaná), profoukaná,
okovaná, našlapaná, natiapaná, špicovaná. Vz
Chytrý. Us., C. Š. od narození, Er. P. 410.,
vybíjaná (ferina lišák), prachovitá, na Mor.
Brt.; š. sedlák (šelmovský). Km. Každá š. svůj
cejch má (znamenaného se varuj). liš., Pk.
Každá š. je poznačena. Mt. S. To je šelma
(chytrák)! Us. Dhn. Halej, belaj můj synu.
máš mamičku malenú. tatíčka hodného š-u
falešného; Ja počkaj, počkaj, šelmo jakási,
co sem se nastal u oken vašich; A já s tebú
nepoplavu, ty seš šelma velká, otrhals nám
marjánku, kerá modře kvetla: Dobre koně,
dobry bič, ale šelma pohonič, de (kdy) ino
(iná) konicky širovač, voli divča milovaé;
To su šelmy ti pacholci, ješče se z nas vy-
smejú. Sš. P. 202., 243., 258., 516., 534.
(Tč.j. Jest výlupek všech šelem. Sych., Č.
Selem komu nadávati. Us Dozrál š. na š-u.
(Cf. Holič lazebníka drbe. Čert ďábla škube).
Sych. Pred pány smeká, před knězi kleká,
přec š. velká. Vz Pokrytec. C. Kroju toho
svěcení jest š. od narození. Sych. Čím v íc
kmotrů (strýčků), tím víc šelem. Čím větší
š., tím větší štěstí. Jaký je kdo š., i druhé
za takové má. Bern. Jaký kdo šelma, tak
o jiných smýšlí. Vz Zlý. Lb. Tak pán Bůh
š-y tresce, abyse zlosynqvé (huiícfuti) káli.

Bern. ..... Vz Štěstí. — Š.Jdi ty selmičko

(ve smyslu něžném). Us. Sri. — Š. = čas
sehnu, čas šelmo vý = moro od rána, mor ní
hlíza, pestilentia, die Pest. V 16. stol. ještě



	854

	Šejk, vz Šeik. Šejkl, a, m., osob. jm. Sd. — Š. = šilhoun. Us. u Nové Kdyně. "Rgl. Šejklati šilhati, brejlati. U Nové Kdyně. Rgl. Šejlovačka, sejdl, y, f., ein Werkzeug zum Entschlammen (1er Därme. Sm. Šejnoha, y, m., osob. jm. Šd. — Š. == šmathavý. Šejnohý =- šmathavý. Š. klisna. 1568., Km. 1880. 598. Šejrovna, y, f. = šejdovna. Šejt, a, m., osob. jm. Šejtovka, y, f., Scheytowka, samota u Jí- lového. PL. Sejtroch, šejtrok, u, m. = košina přední ufasuúku, šrakličky. Us., D. Z něm. Scheid- trog. Na Mor. šinstrok. Mrk. Šejvl, a, m., osob. jm. Šejvle, e, n., v horn., z něm. die Scheibe], Scheibe. Jg. Šekařín, a, m., Schekarscben, ves u Staň- kova. PL. Šekel, klu, m. = stříbrný peníz židovský. Půl šeklu každý žid zaplatil na daň chrá- movou. Bibl. Šd. 1. Šel, vz Jíti. 2. Šel, a, m., pl. seli holubí vši, die Taubenlaus. Us. 3. Šel, a, m, osob. jin., lékař, spisovatel. Tf. H. 1. 193. Šél, u, m.. Wolfram, Scheel, chvořík, kov. Vz Šfk. 295., KP. IV. 181. Šelak, u, m., der Schelak. Š. bílý, ce- listvý nebo balvanový, hnědý, jatrobravý, krvobarvý, pomorančový, světlý, třešňový. Kh. Červec lakový, coccus lacca, činí body do kůry fíků ve vých. Indii, z nichž vyté- kající šťáva na vzduchu tvrdne proměňujíc se've šelak. Schd. II. 521., Kk. 11., 144., 236. Šélan, u, m. S. šéličitý, das Scheelsub- oxyd. Nz. Š-ny, scheelsaure Salze. Nz. Šele, ete, n. varle. BO. Šelemnosť, i. f., vz Šelemství. Šelemný, šelemský, od šelmy, bestialisch. Selemné obyčeje. Jel. Šelemský, Schelm-. Vz Šelemný. Šelma š. Mor. Šd. Šelemství, n. šelemnosť, nepravou das Laster, die Brutalität. Tract. 15. stol. Č. Šelenec = šílenec. BO. Šelest, u, in., das Rauschen, Geräusch. Km. Š. perutí křídel, der Flügelschlag. Dch. A v lupe h vzchvívá slastmi všaký š. Sš. Sm. bs. 14. S. jakoby pilkou po- vstalý, das .Sägegeräusch, pupečníkový, das Nabelgeräusch, dýchací, das Respirations- geräusch, žilný, das Nonneng., oběhu krev- ního, das Cirkulationsgeräusch, svalový, das Muskelg., déložný, das Gebärmutterg., vi- řeni, das Rauschen in den Adern. Nz. 1k. Šelestění, n., das Rauschen. Š. vánků. Hdk. L. k. 26.	Šelestiti, il, ění, rauschen. — čím: Oru- žími nectně šelestí. Sš. Snt. 154. — kde. Tam š-sti v rákosu. Kká. Š. 36. Šelešovice, dle Budějovice, Scheleseho- witz, ves u Kroměříže. PL. Šéličitý šelan, vz Selan; š. kysličník, das Scheělsuboxyd. Nz. Šeliha, y, f., osob. jm. Vz S. N. Šelinec, nce, m., na Slov. = tucet, Dutzend, Orb. p. Šeliuk, šilink, u, m., z něm. Schilling výprask. S-ku neušel. V. Šellenburg, Cvilín, kopec u Krnova. Pk. Šelma, šelmička, šelminka, y, f. = divoké a líté zvíře, Jg., dravec, loupežná zvěř, das wilde Thier, ün-, Raubthier. V MV. nepravá glossa. Pa. Šelma kúsavá a lítá. Jel. Zmordováni budú od šelmy; Skrze tu š-mu rozumějí se lidé ukrutní a zhovadilí. Hus III. 305., 307. Vlk žraváš, Kom. Po- týkání se šelmami. Ros. — Š. = divoké zvíře bes ohledá na zuřivost; každé škodné zvíře, das Raubtbier, Wild, schädliches Thier. S-my psovité (pes domácí: chrt, ohař, je- zevčík, ovčácký, pudlík, hafan, vz Pes; vlk, liška, hyena), kočkovité (kočka, rys, lev, tigr), kunovité (kolcava nebo lasička, hranostaj, tchoř, kuna, vydra, jezvec), med- vědovité, (vz Medvéd). Vz Frč. 389. a násl., Pes, Kočka, Kuna, Medvěd, Puchol, Schd. II. 394., ^S. N. Bůh stvořil hovada, plazy, šelmy. Stele. Slon, obyčeji divnými zname- nitá š. Jel. Š. = padouch, zrádce, pod- vodník, taškář, čtverák, ošust, der Schelm, Schurke, Betrüger, Verräther, Gauner, Spitz- bube. Jg. Byl za š-u držán. V. š. od kosti; š. vybraná (na Slov. vyšívaná), profoukaná, okovaná, našlapaná, natiapaná, špicovaná. Vz Chytrý. Us., C. Š. od narození, Er. P. 410., vybíjaná (ferina lišák), prachovitá, na Mor. Brt.; š. sedlák (šelmovský). Km. Každá š. svůj cejch má (znamenaného se varuj). liš., Pk. Každá š. je poznačena. Mt. S. To je šelma (chytrák)! Us. Dhn. Halej, belaj můj synu. máš mamičku malenú. tatíčka hodného š-u falešného; Ja počkaj, počkaj, šelmo jakási, co sem se nastal u oken vašich; A já s tebú nepoplavu, ty seš šelma velká, otrhals nám marjánku, kerá modře kvetla: Dobre koně, dobry bič, ale šelma pohonič, de (kdy) ino (iná) konicky širovač, voli divča milovaé; To su šelmy ti pacholci, ješče se z nas vy- smejú. Sš. P. 202., 243., 258., 516., 534. (Tč.j. Jest výlupek všech šelem. Sych., Č. Selem komu nadávati. Us Dozrál š. na š-u. (Cf. Holič lazebníka drbe. Čert ďábla škube). Sych. Pred pány smeká, před knězi kleká, přec š. velká. Vz Pokrytec. C. Kroju toho svěcení jest š. od narození. Sych. Čím v íc kmotrů (strýčků), tím víc šelem. Čím větší š., tím větší štěstí. Jaký je kdo š., i druhé za takové má. Bern. Jaký kdo šelma, tak o jiných smýšlí. Vz Zlý. Lb. Tak pán Bůh š-y tresce, abyse zlosynqvé (huiícfuti) káli. Bern. ..... Vz Štěstí. — Š.Jdi ty selmičko (ve smyslu něžném). Us. Sri. — Š. = čas sehnu, čas šelmo vý = moro od rána, mor ní hlíza, pestilentia, die Pest. V 16. stol. ještě