856

Bierschenk, Schenk. Š. vína. V. Nebude
čist š. od hříchu. Br. Spadla (hus) do po-
toka, vodičku vypila, aby jí šenkýři nelili
do piva. Sš. P. 649. Audis pil, Audis plať,
s šenkýřem se nevaď. Prôv. Jg. Když's pil,
plať. Vz Šenkéřka.

Šenkéřiti, šenkýfiti, il, en, ení — šen-
kýřem býti, Schenkwirth sein, den Schank
treiben. Ros.

Šenkéřka, šenkýřka, y, f., die Schenkin,
Schenkwirthin. Obžaloval š-ku, že mu měšec
s pěti zlatými noční věcí uřezala. NB. Tč.
148. Našel ho v Žiline u š-ky na víně. Sš.
P. 177. Musím domů jíti, nemám na co píti,
š-ka neznámá na zvírku nedává. Sš. P. 650.
Když's pil, plať, s š-kou se nevaď. Vz Spra-
vedlnost'. Vz Šenkýř. Jg., Lb.

Šenkérna, šenkýrna, y, f., na Slov. =
šenkovna. Bern.

Šenkéřský, šenkýřský, Schank-. Š-ký
obchod provozovati. Ros.

Šenkéřství, šenkýŕství, -stvo, a, n.,
der Schank. Ros., Veleš.

Šenkovati, šenkovávati, z něm. schenken
na obec točiti, víno etc. na míru prodávati,
vytáčeti. — co: víno. V. — komu (vyto-
čiti ; darovati). — v čem: v pivě. Rk. Má
milá tam šenkuje ve víně. Er. P. 125. —
co s čím. Vodu s vínem šenkoval. Dač. I.
104. — po čem. Žejdlík vína šenkován po
sedmi malých penězích. Dač. I. 74.

Šenkovna, šenkovna, y, f. = krčma,
hospoda, die Schenke, Schenkstube, Bier-
bank. V., Kom. J. 625.

Šeňkovní, šenkovní, Schank-. Š. dům,
V., Kom., NB. Tč. 254., 279., stůl. Aqu.
V šenkovním domě sedí a korbele vysušují.
V. S. peníze. NB. Tč. 32.

Šenkství, n. = česnictví, das Schenkamt.
Zlob.

Šeňktyš, šeňtyš, e, m., z něm. Schenk-
tisch = nalévací střez, šeňkovní stůl, kredenc.

Šenkýř atd. vz Šenkéř.

Šeno = seno, das Heu. U Opavy. Klš.

Šenov, a, m., Schönau, ves u Nov. Jičína;
Schönwald, ves u Hranice na Mor. PL —
Š. kamenický, Stein-Schönau, ves u Čes.
Kamenice. Vz S. N.

Šenovník, a, m. = lejsek bělokrký, musci-
capa albicollis, der Halsbandfliegenfänger.
Pdy.

Šentál, u, m., Schönthal, ves u Šum-
berka na Mor. TČ.

Šentinger, gra, m., osob. jm. Š. Jan,
spisov. Vz Tf. H. 1. 43.

Šep, u, m., das Gelispel, Säuseln. Šd.
Šepadly, dle Dolany, ves v Domažlicku.
PL.

Šepati, sepnouti, pnul a pl, ut, utí —
šeptati, lispeln, flüstern, säuseln. — abs.
Zefyr šepá, bouře divá hřímá; Zavál vánek
a vzduch sladko šepal. Sš. — v čem. Vanot
Páně v každém listu šepá. Sš. Bs. 181.,
188. (Hý.).

Šepavý, lispelnd. Němc.

Šepeliti = šeptati, šeptati. Llk. U Místka.
Skd.

Šepeňa, ě, m., dle Báča, osob. jm. Mor.
Šd.

Šepet, ptu, m. — sept; příp. -etb. Mkl.
B. 189.

Šepetely, dle Dolany, Schöppenthal. ves
u Lobosic. PL.

Šepetlivě atd. vz tíaplavě atd.

Šephmistr = šepmistr. Dač. II. 28.

Šepkati, na Sloven. = šeptati, flüstern.
Bern.

Šepkovice, dle Budějovice, ves u Budě-
jovic na Mor. Tč.

Šepla, y, šeplač, e, šeplák, a, še-
ploun, a, šeplaň, ě, šeplavec, vce, še-

plaček, čka, m.— šeptaný, der Lispler,
Zischler. Jg. Vz Šeplaň

Šeplačiti, 51, ení, phicidisso. Slov. Bern.

Šeplačka, y, f. = šeplavá, die Lisplerin.

Šeplák, a, m., vz Šepla. — Š., u, m.,

druh polévky s vody a mouky. U Nové vsi

u Krumlova. Bnr.

Šeplaň, č, m., dle Báča = šepla. Ten š.
šeplavský (nadávka). Mor. Sd.

Šeplati, šeplám a šepii; šeplávati. lispeln,
zischeln. — abs. Šeplá-li déčko, dejte mu
jazyk podřezati. Sych. — čím: jazykem.
Reš. — s kým: s dítětem. Scip., Ryt. Kr.
Vz Mazati (strany časování). — Jg.

Šeplavě mluviti, lispelnd, zischelnd. V.

Šeplavec, vz Šepla.

Šeplavosť, i, f., das Lispeln.

Šeplavý = šeptající, lispelnd, zischelnd.
V., Br., Pč. 14. Š. řeč. Bern. — čím. Řečí
byl zajiekavý, š. neb bublavý. Hus I. 313.

Šepleta, y, šepletník, a, m. = všetečník,
všudebyl, der Vorwitzige. Na Slov., Koll.
Zp. I. 79., Frt. — Š., y, f., ničemná věc,
etwas Geringfügiges. Bern.

Šepletina, y, f. = šepteta, y. ť.

Šepletník, a, m. — šepteta. Koll.

Šepmistr, šefmistr, a, m., der Schöffen-
meister, starosta města horního. Arch. V.
303. Vz S. N.

Šepmo, pošepmo mluviti, lispelnd. V.

Šepořiti se, il, ení, sich empor arbeiten.
Slov. Plk.

Šepot, n, m. = sept; příp. -otb. Krok.,
Bž, 230.

Šepotati = šeptati. Hdk. L. k. 73. —
s čím. Větřík s kvítím šepotá. Sš. Bs. 19.

Šepotný = šeptavý. Šm.

Sept, u, m. — šeptání, das Gelispel, Ge-
flüster, das Flüstern. Kom. J. 331. Strslov.
sepbti., susurratio. Mkl. B. 189. Šeptem
někomu něco říci. Ros. Zlý š. jest všudy
slyšet. Shakesp. Makb. .69. Tč. Křivé š-ty
k uchóm plodie. Kat. Septy úlisné. Troj.
Co jest s šeptem, to jest s čertem. Prov.
Vz Uskok. — Š. — šust, das Sausen. V.
Š. křídel. Sš. Srn. bs. 14.