Předchozí (855)  Strana:856  Další (857) |
|
|||
856
|
|||
|
|||
Bierschenk, Schenk. Š. vína. V. Nebude
čist š. od hříchu. Br. Spadla (hus) do po- toka, vodičku vypila, aby jí šenkýři nelili do piva. Sš. P. 649. Audis pil, Audis plať, s šenkýřem se nevaď. Prôv. Jg. Když's pil, plať. Vz Šenkéřka. Šenkéřiti, šenkýfiti, il, en, ení — šen-
kýřem býti, Schenkwirth sein, den Schank treiben. Ros. Šenkéřka, šenkýřka, y, f., die Schenkin,
Schenkwirthin. Obžaloval š-ku, že mu měšec s pěti zlatými noční věcí uřezala. NB. Tč. 148. Našel ho v Žiline u š-ky na víně. Sš. P. 177. Musím domů jíti, nemám na co píti, š-ka neznámá na zvírku nedává. Sš. P. 650. Když's pil, plať, s š-kou se nevaď. Vz Spra- vedlnost'. Vz Šenkýř. Jg., Lb. Šenkérna, šenkýrna, y, f., na Slov. =
šenkovna. Bern. Šenkéřský, šenkýřský, Schank-. Š-ký
obchod provozovati. Ros. Šenkéřství, šenkýŕství, -stvo, a, n.,
der Schank. Ros., Veleš. Šenkovati, šenkovávati, z něm. schenken
na obec točiti, víno etc. na míru prodávati, vytáčeti. — co: víno. V. — komu (vyto- čiti ; darovati). — v čem: v pivě. Rk. Má milá tam šenkuje ve víně. Er. P. 125. — co s čím. Vodu s vínem šenkoval. Dač. I. 104. — po čem. Žejdlík vína šenkován po sedmi malých penězích. Dač. I. 74. Šenkovna, šenkovna, y, f. = krčma,
hospoda, die Schenke, Schenkstube, Bier- bank. V., Kom. J. 625. Šeňkovní, šenkovní, Schank-. Š. dům,
V., Kom., NB. Tč. 254., 279., stůl. Aqu. V šenkovním domě sedí a korbele vysušují. V. S. peníze. NB. Tč. 32. Šenkství, n. = česnictví, das Schenkamt.
Zlob. Šeňktyš, šeňtyš, e, m., z něm. Schenk-
tisch = nalévací střez, šeňkovní stůl, kredenc. Šenkýř atd. vz Šenkéř.
Šeno = seno, das Heu. U Opavy. Klš.
Šenov, a, m., Schönau, ves u Nov. Jičína;
Schönwald, ves u Hranice na Mor. PL — Š. kamenický, Stein-Schönau, ves u Čes. Kamenice. Vz S. N. Šenovník, a, m. = lejsek bělokrký, musci-
capa albicollis, der Halsbandfliegenfänger. Pdy. Šentál, u, m., Schönthal, ves u Šum-
berka na Mor. TČ. Šentinger, gra, m., osob. jm. Š. Jan,
spisov. Vz Tf. H. 1. 43. Šep, u, m., das Gelispel, Säuseln. Šd.
Šepadly, dle Dolany, ves v Domažlicku. PL. Šepati, sepnouti, pnul a pl, ut, utí —
šeptati, lispeln, flüstern, säuseln. — abs. Zefyr šepá, bouře divá hřímá; Zavál vánek a vzduch sladko šepal. Sš. — v čem. Vanot Páně v každém listu šepá. Sš. Bs. 181., 188. (Hý.). Šepavý, lispelnd. Němc.
|
Šepeliti = šeptati, šeptati. Llk. U Místka.
Skd. Šepeňa, ě, m., dle Báča, osob. jm. Mor.
Šd. Šepet, ptu, m. — sept; příp. -etb. Mkl.
B. 189. Šepetely, dle Dolany, Schöppenthal. ves
u Lobosic. PL. Šepetlivě atd. vz tíaplavě atd.
Šephmistr = šepmistr. Dač. II. 28.
Šepkati, na Sloven. = šeptati, flüstern.
Bern. Šepkovice, dle Budějovice, ves u Budě-
jovic na Mor. Tč. Šepla, y, šeplač, e, šeplák, a, še-
ploun, a, šeplaň, ě, šeplavec, vce, še- plaček, čka, m.— šeptaný, der Lispler,
Zischler. Jg. Vz Šeplaň Šeplačiti, 51, ení, phicidisso. Slov. Bern.
Šeplačka, y, f. = šeplavá, die Lisplerin.
Šeplák, a, m., vz Šepla. — Š., u, m.,
druh polévky s vody a mouky. U Nové vsi
u Krumlova. Bnr.
Šeplaň, č, m., dle Báča = šepla. Ten š.
šeplavský (nadávka). Mor. Sd. Šeplati, šeplám a šepii; šeplávati. lispeln,
zischeln. — abs. Šeplá-li déčko, dejte mu jazyk podřezati. Sych. — čím: jazykem. Reš. — s kým: s dítětem. Scip., Ryt. Kr. Vz Mazati (strany časování). — Jg. Šeplavě mluviti, lispelnd, zischelnd. V.
Šeplavec, vz Šepla.
Šeplavosť, i, f., das Lispeln.
Šeplavý = šeptající, lispelnd, zischelnd.
V., Br., Pč. 14. Š. řeč. Bern. — čím. Řečí byl zajiekavý, š. neb bublavý. Hus I. 313. Šepleta, y, šepletník, a, m. = všetečník,
všudebyl, der Vorwitzige. Na Slov., Koll. Zp. I. 79., Frt. — Š., y, f., ničemná věc, etwas Geringfügiges. Bern. Šepletina, y, f. = šepteta, y. ť.
Šepletník, a, m. — šepteta. Koll.
Šepmistr, šefmistr, a, m., der Schöffen-
meister, starosta města horního. Arch. V. 303. Vz S. N. Šepmo, pošepmo mluviti, lispelnd. V.
Šepořiti se, il, ení, sich empor arbeiten.
Slov. Plk. Šepot, n, m. = sept; příp. -otb. Krok.,
Bž, 230. Šepotati = šeptati. Hdk. L. k. 73. —
s čím. Větřík s kvítím šepotá. Sš. Bs. 19. Šepotný = šeptavý. Šm.
Sept, u, m. — šeptání, das Gelispel, Ge-
flüster, das Flüstern. Kom. J. 331. Strslov. sepbti., susurratio. Mkl. B. 189. Šeptem někomu něco říci. Ros. Zlý š. jest všudy slyšet. Shakesp. Makb. .69. Tč. Křivé š-ty k uchóm plodie. Kat. Septy úlisné. Troj. Co jest s šeptem, to jest s čertem. Prov. Vz Uskok. — Š. — šust, das Sausen. V. Š. křídel. Sš. Srn. bs. 14. |
||
|
|||
Předchozí (855)  Strana:856  Další (857) |