858

Šeredněti, ěl, oní, hiisslieh wei'den.

Šeredniti, il, ěn, ení šerediti, hässlich
machen.

Šeredník, a, m., ein abscheulicher Mensch.

Šerednost', i, i'. — ohyzdnost, ohavnost,
die Abscheulichkeifc, Scheusslichkcit, Häss-
lichkeit, Schändlichkeit. S-nosí ven teče ze
shnilotiny. Lék. kn. 1544. S. někomu ne-
prominonti. Ros. — Kas., Sal.

Šeredný, zastr. šeradný, šaradný = ne-
pěkný, ohyzdný, mrzutý, mrzký, škaredý,
ohavný, garstig, hässlich, scheusslich. un-
rläthig, schändlich. Jg., V. Němce jednoho
šeredného opatem učinil. Leg. S ný blud,
Ojíř, úmysl, Troj., potvora. Tkad. Oplzlosť
y mlnvenie jest velmi šeradná. Hus I. _v475.
Šerndnú věc činil. BO. Š. rokle. BO. S-ná
žen;i (nečistá, nakažená). Sal. Jest mi š-dno,
es granselt mich; š. dojem, ein grauseliger
Eindruck. Dch. Člověk nechce být tak š-ý,
aby mu domlouval (takový grobián). V Kunv.
Msk. Š-ného oka sem tam nedostal (ni_vkdy
se :na mne neškaredili). Němc. II. 18. S-ná
bouřka. Cr. Neboj se, matičko, ďábla š-ho,
já pro tebe pošlu anděla krásného; Hybaj
děcko š-dné, z mé kolíbko zelené a z pe-
rinke tiščené. Sš. P. 18., 7ö0. (Tč.). Pod
krásu přikryto jest š-dné smýšlení. Hus 1.
.'502. Vy jste šeredné věci viece milovali.
Pass. 16. (Hý.). — čím: lakomstvím. Pulk.

Šeredství, šeredstvo, a, n. — šerednost!,
die Garstigkeit, Ilässlichki-it. Opilství jest
š. na duši i na těle. Stele. O š-stvi nic ne-
vědě. Pass. 45. (Hý.). V šeredstvo upadnouti.
St. N. 6. S. zakrývati. Chč. Š. hřieeha. St.
Šeradství. BO. — Jel., Sal. Š. — skou-
post, der Geiz. Ryt. kř.

Šerek, rka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šerešiny byly praky jako římské ba-
listae. Igor. 8.

Šeřeti, el, ení, šíratí — počíná šerým
býti, dämmern. Už šírá. Us. v Pis. Jg.

Šeřezáni, vz Seřezáni.

Šerf, a, m., osob. jm. Tk. II. 393.

Šerha, y, m., z něm. Scherge, hospodář
vězňů, biřic, der Kerkermeister, Büttel. V.
Milá zradí, š. vsadí, kat oběsí, lebo mosí.
Ss. P. 134. A jak bylo už na ráně, tluče š-a
tam na bráně. Sš. P. 104. — Š. = trapič,
der Plager, Peiniger, Schinder. Bern. —

Š = ras, pohodný, der Schinder, Abdecker.

IT mor. Ostravy a ve Slez. Šd., Mtl., Klš. —
Š., y, f. Š-ha s Pelhou se sešla (špína se
špínou, rovný s rovným). U Zambk.

Šerhovati. - koho (trápiti jako biřic),
quälen. Bern.

Šerhovka, y, ť. biricka, des Büttels
Frau. Slov. Bern.

Šerhovna, y, ť. = kde šer ha bydlí, bir-
dovna, die Büttelei, Schergstube; šatlava,
der Kerker, Arrest, Plk. — Š., hora u Rož-
nova, šd. - Š. = rasovna, die Schinderei.
Ve Slez. a na inorav. Ostravsku. V z Serha.
Klš.

Šerhovský = šerhovi slušný, náležitý,
Büttel-. Š. pacholek, der Büttelknecht. Bern.

Šerhovství, n. — biřictví, der Büttel-
dienst, die Büttelei. — Š. — trapičství, die
Plagerei, Schinderei. Bern.

Šerhový, Scherge-. Ten člověk uteklý
má nejprve hlasem š-vým zjevně ku právu
volán a pohnán býti. NB. Tč. 222.

Šerí, iho, m., osob. jm.

Šeřík, u, na., modrý bez, syringa, der
Flieder, rostl. S. obecný, perský, petruže-
lovitý. Jg. Š. bily. Sš. He. 130. Vz Sehd.

II. 286., ČI. 92., Kk. 174., FB. 51 , ČI. Kv.
221., Slb. 373., Rstp. 1035.

Šeříkovitý. Š. rostliny, lilaceae, šeřík,
zimnář, jasan. Rstp. 1031., 1035.

Šeříkový. Š. barva, die Lilafarbe. Sp.

Šeřina, y, f., dunkle Weintrauben. Rk.

Šeřiny, dle Dolany, ves na Mor. Žer.
Záp. I. 223.

Šeřiti, il, en, ení—šero dělati, dämmern. —
kam. Kde měsíc šeřívá v bor. Nár. pís.
Hý. — kdy. Poslouchá měsíc, když mu za
noci šeřiti velí. Sš. Oa. 128. (Hý.). — se -=
počíná šero býti, tmíti se- rozednívati se,
dämmern. V. — abs. Již se šeří. Us. —
kdy. Šeří se s večera, u večer. Dch.

Šerk (snad: .štěrk?), u, m. = rum, der
Schutter. Us. Ani.

1. Šerka, y, f. = tkanina z tenčí příze
a vlny udělaná, ein dünnes, wollenes, ge-
köpeltes Zeug, franc. Serge, něm. Serche,
Sarche, Scherte. Us. V již. Čech. jistá hrubá
látka (na sukně atd.). Kts.

2. Šerka, y, m., osob. jm. Tk. II. 97.,

III. 7.

Šeřkář. e, n;., der Scherkenhändler. Jí.

Šerkařiti, il, ení, Scherkenhandel treiben.

Šerkářský, den Scherkenhändler betref-
fend. Jg.

Šerkářství, n., dur Scherkenhandel. Jg.

Šerkov, a, m., Scherkow, ves u Cimelic.
PL.

Šerkovati = šperkovati, schmücken. Lom.
— koho, se. Lom.

Šerkovice, dle Budějovice, Scherkowitz.
ves u Tišnova, PL.

Šerkový. Vz Serka, Scherken-. Ač můj
kabát š., není vyloupen, ale z mých moiolů
koupen. 0. M. 172.

Šerlich. a, m., Schirlingsgraben, ves
u Sedlovce. PL.

Šerlink, u, m. — kožišina, der Schirling,
zastr. Klát. 92.

Šerlovský, ého, m., osob. jm.

Šerm, u, m., z něm. Schirm. Mz. 321. —
Š. = mach, rána, der Hieb, Zug, Strich mit
dem Säbel usw. Jedním š-em hlavu mu sťal,
L. Proti palici není šermu. V. — Š. = po-
týkání, das Fechten. S. bodákem, das Ba-
jonnetfechten. Čsk. V š-u vyhráti. V. Na
ležení císařské se vší moci tlačil, až do š-u
přišlo. Peš. 1632. — Šermy = čáry, kouzly,
šizení, die Spiegelfechterei, Gaukelei, Zau-
berei. Žehnáním, zaklínáním a jinými š-my
se zaměstnávati. Br. — Jel.