Předchozí (857)  Strana:858  Další (859) |
|
|||
858
|
|||
|
|||
Šeredněti, ěl, oní, hiisslieh wei'den.
Šeredniti, il, ěn, ení šerediti, hässlich
machen. Šeredník, a, m., ein abscheulicher Mensch.
Šerednost', i, i'. — ohyzdnost, ohavnost,
die Abscheulichkeifc, Scheusslichkcit, Häss- lichkeit, Schändlichkeit. S-nosí ven teče ze shnilotiny. Lék. kn. 1544. S. někomu ne- prominonti. Ros. — Kas., Sal. Šeredný, zastr. šeradný, šaradný = ne-
pěkný, ohyzdný, mrzutý, mrzký, škaredý, ohavný, garstig, hässlich, scheusslich. un- rläthig, schändlich. Jg., V. Němce jednoho šeredného opatem učinil. Leg. S ný blud, Ojíř, úmysl, Troj., potvora. Tkad. Oplzlosť y mlnvenie jest velmi šeradná. Hus I. v475. Šerndnú věc činil. BO. Š. rokle. BO. S-ná žen;i (nečistá, nakažená). Sal. Jest mi š-dno, es granselt mich; š. dojem, ein grauseliger Eindruck. Dch. Člověk nechce být tak š-ý, aby mu domlouval (takový grobián). V Kunv. Msk. Š-ného oka sem tam nedostal (nivkdy se :na mne neškaredili). Němc. II. 18. S-ná bouřka. Cr. Neboj se, matičko, ďábla š-ho, já pro tebe pošlu anděla krásného; Hybaj děcko š-dné, z mé kolíbko zelené a z pe- rinke tiščené. Sš. P. 18., 7ö0. (Tč.). Pod krásu přikryto jest š-dné smýšlení. Hus 1. .'502. Vy jste šeredné věci viece milovali. Pass. 16. (Hý.). — čím: lakomstvím. Pulk. Šeredství, šeredstvo, a, n. — šerednost!,
die Garstigkeit, Ilässlichki-it. Opilství jest š. na duši i na těle. Stele. O š-stvi nic ne- vědě. Pass. 45. (Hý.). V šeredstvo upadnouti. St. N. 6. S. zakrývati. Chč. Š. hřieeha. St. Šeradství. BO. — Jel., Sal. Š. — skou- post, der Geiz. Ryt. kř. Šerek, rka, m., osob. jm. Mor. Šd.
Šerešiny byly praky jako římské ba-
listae. Igor. 8. Šeřeti, el, ení, šíratí — počíná šerým
býti, dämmern. Už šírá. Us. v Pis. Jg. Šeřezáni, vz Seřezáni.
Šerf, a, m., osob. jm. Tk. II. 393.
Šerha, y, m., z něm. Scherge, hospodář
vězňů, biřic, der Kerkermeister, Büttel. V. Milá zradí, š. vsadí, kat oběsí, lebo mosí. Ss. P. 134. A jak bylo už na ráně, tluče š-a tam na bráně. Sš. P. 104. — Š. = trapič, der Plager, Peiniger, Schinder. Bern. — Š = ras, pohodný, der Schinder, Abdecker.
IT mor. Ostravy a ve Slez. Šd., Mtl., Klš. —
Š., y, f. Š-ha s Pelhou se sešla (špína se špínou, rovný s rovným). U Zambk. Šerhovati. - koho (trápiti jako biřic),
quälen. Bern. Šerhovka, y, ť. biricka, des Büttels
Frau. Slov. Bern. Šerhovna, y, ť. = kde šer ha bydlí, bir-
dovna, die Büttelei, Schergstube; šatlava, der Kerker, Arrest, Plk. — Š., hora u Rož- nova, šd. - Š. = rasovna, die Schinderei. Ve Slez. a na inorav. Ostravsku. V z Serha. Klš. Šerhovský = šerhovi slušný, náležitý,
Büttel-. Š. pacholek, der Büttelknecht. Bern. |
Šerhovství, n. — biřictví, der Büttel-
dienst, die Büttelei. — Š. — trapičství, die Plagerei, Schinderei. Bern. Šerhový, Scherge-. Ten člověk uteklý
má nejprve hlasem š-vým zjevně ku právu volán a pohnán býti. NB. Tč. 222. Šerí, iho, m., osob. jm.
Šeřík, u, na., modrý bez, syringa, der
Flieder, rostl. S. obecný, perský, petruže- lovitý. Jg. Š. bily. Sš. He. 130. Vz Sehd. II. 286., ČI. 92., Kk. 174., FB. 51 , ČI. Kv.
221., Slb. 373., Rstp. 1035. Šeříkovitý. Š. rostliny, lilaceae, šeřík,
zimnář, jasan. Rstp. 1031., 1035. Šeříkový. Š. barva, die Lilafarbe. Sp.
Šeřina, y, f., dunkle Weintrauben. Rk.
Šeřiny, dle Dolany, ves na Mor. Žer.
Záp. I. 223. Šeřiti, il, en, ení—šero dělati, dämmern. —
kam. Kde měsíc šeřívá v bor. Nár. pís. Hý. — kdy. Poslouchá měsíc, když mu za noci šeřiti velí. Sš. Oa. 128. (Hý.). — se -= počíná šero býti, tmíti se- rozednívati se, dämmern. V. — abs. Již se šeří. Us. — kdy. Šeří se s večera, u večer. Dch. Šerk (snad: .štěrk?), u, m. = rum, der
Schutter. Us. Ani. 1. Šerka, y, f. = tkanina z tenčí příze
a vlny udělaná, ein dünnes, wollenes, ge- köpeltes Zeug, franc. Serge, něm. Serche, Sarche, Scherte. Us. V již. Čech. jistá hrubá látka (na sukně atd.). Kts. 2. Šerka, y, m., osob. jm. Tk. II. 97.,
III. 7.
Šeřkář. e, n;., der Scherkenhändler. Jí.
Šerkařiti, il, ení, Scherkenhandel treiben.
Šerkářský, den Scherkenhändler betref-
fend. Jg. Šerkářství, n., dur Scherkenhandel. Jg.
Šerkov, a, m., Scherkow, ves u Cimelic.
PL. Šerkovati = šperkovati, schmücken. Lom.
— koho, se. Lom. Šerkovice, dle Budějovice, Scherkowitz.
ves u Tišnova, PL. Šerkový. Vz Serka, Scherken-. Ač můj
kabát š., není vyloupen, ale z mých moiolů koupen. 0. M. 172. Šerlich. a, m., Schirlingsgraben, ves
u Sedlovce. PL. Šerlink, u, m. — kožišina, der Schirling,
zastr. Klát. 92. Šerlovský, ého, m., osob. jm.
Šerm, u, m., z něm. Schirm. Mz. 321. —
Š. = mach, rána, der Hieb, Zug, Strich mit dem Säbel usw. Jedním š-em hlavu mu sťal, L. Proti palici není šermu. V. — Š. = po- týkání, das Fechten. S. bodákem, das Ba- jonnetfechten. Čsk. V š-u vyhráti. V. Na ležení císařské se vší moci tlačil, až do š-u přišlo. Peš. 1632. — Šermy = čáry, kouzly, šizení, die Spiegelfechterei, Gaukelei, Zau- berei. Žehnáním, zaklínáním a jinými š-my se zaměstnávati. Br. — Jel. |
||
|
|||
Předchozí (857)  Strana:858  Další (859) |