85í)

Šerméř, šermíř, šermýř, šermář (Sš.

Sk. 147.), e, m== kdo šermuje, bitec, der
Fechter. V. — Š. = kouzelník, kejklíŕ, der
Spiegelfechter. D.

Šerméřiti, šermířiti, Fechter sein. Jg.
Šermérna, šermírna, y, f.. Kom., šer-
movna, y, f., der Fechtplatz, Fechtboden,
die Fechtstube. Kom., Tš.

Šerméřský, šermířský, Fechter-, Fecht-.
S. plac, štítek. V., kord, Csk., škola, mistr,
D., klobouk rukavice. Tš.

Šerméřství, šermířství, n. = šermířské
umění, die Fechtkunst. Vz S. N.

Šermic, e, šermicl, e, m., šermice, e,
šermicle, e, í., z něm. Scharmützel = půtka,
šarvátka. V., Dač. I. 152. Seberem šavličky,
pudem do šermičky. Sš. P. 720. V šermicli
umříti; s někým š-cle míti. V. V boji neb
v š-ci bývá. 1604. Tč.

Šermicéř, šermicíř, e, m. = lehce oděný
voják, leichter Soldat. Kom.

Šermiclovati, Šermicovati, clovávati =
potýkati se, z něm. Scharmützeln. V., Kom.
J. 711., Cyr.

Šermíř, e, m., der Fechter. Vz Šerméř.
U Šermířů v Praze. Tk. II. 165., IV. 260.

Šermírna, šermířský, vz Šermérna atd.

Šermiště, ě, n., der Fechtplatz. Dch.,
Čsk.

Šermová, é, f., Schermova, samota u Tur-
nova. PL.

Šermování, n., das Fechten. Š. holí Dch.

Šermovati = potýkati se, fechten, käm-
pfen, streiten. V. — čím: mečem, Háj.,
Kom. — kde. Pod šarlatem boháčovým
černé péče šermují. Tab. poes. — s kým.
Rk. — Š. — šermy provozovati, Spiegel-
fechterei machen. D.

Šermovna, y, f. = šermérna.
Šermovní, Fecht-. Š. tyč. Tš.
Šermovnický, Fechter-. Ros. S. bitka,
hra, škola. Bern.

Šermovnictví, n. = umění šermovnické,
die Fechtkunst. Ros.

Šermovník, a, m., der Fechter; Fecht-
meister.

Šermovný — šermovní.

Šero, vz Šerý. — Š., adc. a s übst. =
temno, dunkel, grau. Ze šera modrý. V. —
Š. — malé světlo, když den nastává nebo
když k večeru počíná se tmíti, die Morgen-,
Abenddämmerung. Jg. Již jest šero (tmi
se). Us. Slunce se zatmělo, tak že na zemi
šero bylo: šero býti chce. V. Vstáti za š-a.
Us. Děiá se š. Rk. Vyšel ještě za šera. Us.
Šd. Lesní šero, das Walddunkel. Uvidíš-li
v tom šeru ? Dch. (3 má dcero, jakés šero
tobě temní zrak. Sš. Srn. bs. 131. S tebou
milo tančit od večera do šera a od šera
v bílou zoru. Hdk. C. 279. Vyšli jsme za
chladu a vrátili se za šera. Brt. S. 86.

Šerobílosť, i, f., das Grauweiss. Jg.

Šerobílý, grauweiss. Presl.

Šerobřichý, graubauchig. Ssav.

Šerohnědosť, i, ť., das Graubraun.

Šerohnědý, graubraun.

Šeromlhý, dunkelnebelig. Pl.

Šeromodrosť, i, f., das Graublau. Jg.

Šeromodrý, graublau.

Šerosť, i, f., das Grau. Ros.

Šerošerý, ganz dunkel. Š. doba. Rdl.

Šerota, šerosť, i, f. = šero. Pl.

Šerovec, vce, m., nycteris, ssavec řaso-
novitý. Ssav. 163.

Šerozelenosť, i, f., das Graugrün. Jg.
Šerozelený, graugrün.
Šerožlutý, graugelb. Ssav. 146.

Šerpa. y, f.. páska důstojnická, die
Echarpe. Šp., Kšá., Rk. Vz Šarpa.

Šerpivina, y, f., die Schärfe. S. = díly
dohromady dělající šerpivosf. Vz Šerpivý.
Rst. 501., Nz.

Šerpivosť, i, f. = drsnatosť, Jel., ostrost,
die Rauheit, Schärfe. Bzd.
Šerpivounký, schärflich, menší stupeň
nežli šerpivý. Rst. 501.

Šerpivý = drsnatý. Š. — drsný, na hra-
nach, krajích opatřený malými, tvrdými zou-
bečky hmatu méně však zraku patrnými.
ČI. Kv. XXVII. Cf. Rst. 501. Schärflich,
rauh. Nz. Vidíte lidi š-vé,jshrbiié, svraskalé,
oblínalé. Jel. En. m. 32. S. starec, lidé. Jel.

Šerí, šertovati = žert, žertovati. NB.

Tč. 115.

Šeruně, ě, f., cluytia, die Kluytie, rostl.
Rstp. 1354.

Šery; šer, a, o — tmavě šedivý, námodrý,
dunkel grau. Šerá barva, oděv, V., sukně,
Kom., roucho (černé), Br., vrch, jutro, Rkk..
sukno (ne barvené), Har., volavka. Ros .
noc. Us- Ne vše vlk, co šerou barvu má.
Č. M. 269. Vlčatá n. šerá sukně. Bis. 20.
V šerí; době, Jm grauen Zeitalter. Dch.
Š. jitro. Brt. Šerá mlha. Sš. — Š. — širý,
V tem hósovským šerým poli, tam na vojnu
verbovali. Sš. P. 173. (Tč.). — Š. == světlý,
hell. Dnes je š. den. V Poličku. Kšá. —
Š. = ničemný. O vásť se pak snáze věří,
že jste jednak všecko šeří; Neznajíc vás,
že jste šeří. Dh. 94., 90. — Š. = v šerém
oděvu chodící, grau gekleidet. Kníže Spyti-
hněv Víta opata s bratřími z kláštera vy-
hnal a mnichy šeré Němce uvedl. Bis. 20.
Šes = šest. V Krkonš. Kb.
Šesdesát = šedesát. Na Ostrav, a ve
i Slez. Tč., Šd., Klš. Před šesdesaťuma lety.
Na Ostrav. Tč.

Šesdesátka, y, f. = šedesátka. Na Ostrav.
j a ve Slez. Klš.

Šesdesátník, a, m. = šedesátník. Na
Ostrav, a ve Slez. Klš.

Šesť, i, atd., dle Pět; v strč., vz Kt. 14.
Sestb, .skr. šaš, řec. f, lat., sex, lit. szeszi,

goth. saihs; sechs. Schl. Š. m. šeksť. Bž.
46. Šf. v Mus. 1848. I. 3. str. 238. vysvět-
luje š. slovenským saka — hrsť, tedy —-
zavřená hrsť. Š. dní, let. V. Od š-i hodin
čekám. Ze š-i dílů. Po š-i stech. D, Ach



	85í)

	Šerméř, šermíř, šermýř, šermář (Sš. Sk. 147.), e, m== kdo šermuje, bitec, der Fechter. V. — Š. = kouzelník, kejklíŕ, der Spiegelfechter. D. Šerméřiti, šermířiti, Fechter sein. Jg. Šermérna, šermírna, y, f.. Kom., šer- movna, y, f., der Fechtplatz, Fechtboden, die Fechtstube. Kom., Tš. Šerméřský, šermířský, Fechter-, Fecht-. S. plac, štítek. V., kord, Csk., škola, mistr, D., klobouk rukavice. Tš. Šerméřství, šermířství, n. = šermířské umění, die Fechtkunst. Vz S. N. Šermic, e, šermicl, e, m., šermice, e, šermicle, e, í., z něm. Scharmützel = půtka, šarvátka. V., Dač. I. 152. Seberem šavličky, pudem do šermičky. Sš. P. 720. V šermicli umříti; s někým š-cle míti. V. V boji neb v š-ci bývá. 1604. Tč. Šermicéř, šermicíř, e, m. = lehce oděný voják, leichter Soldat. Kom. Šermiclovati, Šermicovati, clovávati = potýkati se, z něm. Scharmützeln. V., Kom. J. 711., Cyr. Šermíř, e, m., der Fechter. Vz Šerméř. U Šermířů v Praze. Tk. II. 165., IV. 260. Šermírna, šermířský, vz Šermérna atd. Šermiště, ě, n., der Fechtplatz. Dch., Čsk. Šermová, é, f., Schermova, samota u Tur- nova. PL. Šermování, n., das Fechten. Š. holí Dch. Šermovati = potýkati se, fechten, käm- pfen, streiten. V. — čím: mečem, Háj., Kom. — kde. Pod šarlatem boháčovým černé péče šermují. Tab. poes. — s kým. Rk. — Š. — šermy provozovati, Spiegel- fechterei machen. D. Šermovna, y, f. = šermérna. Šermovní, Fecht-. Š. tyč. Tš. Šermovnický, Fechter-. Ros. S. bitka, hra, škola. Bern. Šermovnictví, n. = umění šermovnické, die Fechtkunst. Ros. Šermovník, a, m., der Fechter; Fecht- meister. Šermovný — šermovní. Šero, vz Šerý. — Š., adc. a s übst. = temno, dunkel, grau. Ze šera modrý. V. — Š. — malé světlo, když den nastává nebo když k večeru počíná se tmíti, die Morgen-, Abenddämmerung. Jg. Již jest šero (tmi se). Us. Slunce se zatmělo, tak že na zemi šero bylo: šero býti chce. V. Vstáti za š-a. Us. Děiá se š. Rk. Vyšel ještě za šera. Us. Šd. Lesní šero, das Walddunkel. Uvidíš-li v tom šeru ? Dch. (3 má dcero, jakés šero tobě temní zrak. Sš. Srn. bs. 131. S tebou milo tančit od večera do šera a od šera v bílou zoru. Hdk. C. 279. Vyšli jsme za chladu a vrátili se za šera. Brt. S. 86. Šerobílosť, i, f., das Grauweiss. Jg. Šerobílý, grauweiss. Presl. Šerobřichý, graubauchig. Ssav.	Šerohnědosť, i, ť., das Graubraun. Šerohnědý, graubraun. Šeromlhý, dunkelnebelig. Pl. Šeromodrosť, i, f., das Graublau. Jg. Šeromodrý, graublau. Šerosť, i, f., das Grau. Ros. Šerošerý, ganz dunkel. Š. doba. Rdl. Šerota, šerosť, i, f. = šero. Pl. Šerovec, vce, m., nycteris, ssavec řaso- novitý. Ssav. 163. Šerozelenosť, i, f., das Graugrün. Jg. Šerozelený, graugrün. Šerožlutý, graugelb. Ssav. 146. Šerpa. y, f.. páska důstojnická, die Echarpe. Šp., Kšá., Rk. Vz Šarpa. Šerpivina, y, f., die Schärfe. S. = díly dohromady dělající šerpivosf. Vz Šerpivý. Rst. 501., Nz. Šerpivosť, i, f. = drsnatosť, Jel., ostrost, die Rauheit, Schärfe. Bzd. Šerpivounký, schärflich, menší stupeň nežli šerpivý. Rst. 501. Šerpivý = drsnatý. Š. — drsný, na hra- nach, krajích opatřený malými, tvrdými zou- bečky hmatu méně však zraku patrnými. ČI. Kv. XXVII. Cf. Rst. 501. Schärflich, rauh. Nz. Vidíte lidi š-vé,jshrbiié, svraskalé, oblínalé. Jel. En. m. 32. S. starec, lidé. Jel. Šerí, šertovati = žert, žertovati. NB. Tč. 115. Šeruně, ě, f., cluytia, die Kluytie, rostl. Rstp. 1354. Šery; šer, a, o — tmavě šedivý, námodrý, dunkel grau. Šerá barva, oděv, V., sukně, Kom., roucho (černé), Br., vrch, jutro, Rkk.. sukno (ne barvené), Har., volavka. Ros . noc. Us- Ne vše vlk, co šerou barvu má. Č. M. 269. Vlčatá n. šerá sukně. Bis. 20. V šerí; době, Jm grauen Zeitalter. Dch. Š. jitro. Brt. Šerá mlha. Sš. — Š. — širý, V tem hósovským šerým poli, tam na vojnu verbovali. Sš. P. 173. (Tč.). — Š. == světlý, hell. Dnes je š. den. V Poličku. Kšá. — Š. = ničemný. O vásť se pak snáze věří, že jste jednak všecko šeří; Neznajíc vás, že jste šeří. Dh. 94., 90. — Š. = v šerém oděvu chodící, grau gekleidet. Kníže Spyti- hněv Víta opata s bratřími z kláštera vy- hnal a mnichy šeré Němce uvedl. Bis. 20. Šes = šest. V Krkonš. Kb. Šesdesát = šedesát. Na Ostrav, a ve i Slez. Tč., Šd., Klš. Před šesdesaťuma lety. Na Ostrav. Tč. Šesdesátka, y, f. = šedesátka. Na Ostrav. j a ve Slez. Klš. Šesdesátník, a, m. = šedesátník. Na Ostrav, a ve Slez. Klš. Šesť, i, atd., dle Pět; v strč., vz Kt. 14. Sestb, .skr. šaš, řec. f, lat., sex, lit. szeszi, goth. saihs; sechs. Schl. Š. m. šeksť. Bž. 46. Šf. v Mus. 1848. I. 3. str. 238. vysvět- luje š. slovenským saka — hrsť, tedy —- zavřená hrsť. Š. dní, let. V. Od š-i hodin čekám. Ze š-i dílů. Po š-i stech. D, Ach