Předchozí (862)  Strana:863  Další (864) |
|
|||
863
|
|||
|
|||
dva suché plodolisty jsou vzájemně srostlé
a prostora vnitřní je tenkou stěnou ve dvě pouzdra rozdělená; u řípy, fialy noční a rostlin řeřichovitých; je-li šešulka tak dlouhá jako široká nebo nejvíce; dvakrát delší než je široká, málosemenná, slove šešulinka, u ko- košky. Das Bälglein. Vz Schd. II. 211., Kk. 57., 58. Hešule, šešulka -— plod o dvou ná- stěnných semenicích, mezi nimiž obyčejně blánovitá přihrádka roztažena, a od nichž i nahoře rámečkovatě spojených s obou stran jedna chlopeň odpadáva, seliqua, die Schote; šešuHnkou zvláště slove, je-li nanejvýš tři- krát delší než široká, das Schotchen. ČI. Kv. XXVIII. Ct. Rst. 501. — Hešeliny, še- šulinky = okrouhlé skořepky, v nichž bavlna roste, die Kapsel, Hülse. Pref., Byl. 3. — S. jetelové, die Kleesamenköpfe. Puch. — S. žaludová (čepička nebo kalíšek zelený); též čepička lískových ořechů, der Kelch. Vz Plod. Šešuličný = šešulinkový.
Šešulinatina, y, f., die Hülsenfrucht, Pk.
Šešulinatý, šešulinovatý = šešuliny
nesoucí. S. rostliny. Rostl. Šešulinečný, Schoten-. S. rostliny. Rostl.
Šešulinkatý. Šešulinkaté rostliny, silicu-
losae, schötchentragend. Vz Kk. 214., list. 155. Šešulinkový, Schotchen-. Š. rostliny.
Rostl. I. 207. a. Šešulinovatý = šešulinatý. Jg.
Šešulkatvý Š. rostliny, schotentragend.
Kk. 66., Rsť. 501. Šešulovitý. Š. rostliny, siliquosae. Kk.
213. — Š., schotenförmig, šešulce podobný, třebas přehrádelc nemající, ku př. tobolka dymnivek. Rst. 501. Šešur, a, m., osob. jm. Tk. I. Gl.
Set, vz Šít.
Šetějovice, dle Budějovice, Schetiejowitz,
ves u Královic. PL., Tk. I. G25. 1. Šetek, šotek, tka, m. = duch domovní,
hospodáříček, skřítek, Místek, der Hausgott, Kobold. Ros. š-tek = stařeček. Sb. Dějiny středověké 1. 302. Byli to zemřelí předkové, jež (jak arejští tak i) slovanští národové zbožňovali, poety a oběti konajíce jim, aby potomky své a jejich hospodářství chránili a opatrovali. Domácí, rodinní bůžkové tito známi jsou pode jménem: Děd (cf. litev. didis - veliký t. j. muž veliký, otec v po- měru k malým dětem), Šetek (Šotek = staře- ček), Hospodářík (= otec, vládyka), Bozík, Domovoj, Chozjain (téhož významu jako Hospodářík). Obrazy jich měly místo své nad velkým stolem, nad nímžto podnes ven- kované zavěšené mají obrazy svatých (ikony), lb. (Hý.). Má š-ka = vše se mu daří Us., Č. Podobizny skřetkův a šotkův u Čechů pohanských v obydlí na nejpřednějším místě byly, jako nyní u lidu venkovského obrazy svatých na stěně v koutě za stolem visí. Věřilo se o nich, že dům a obyvatele jeho od zlého chrání. Koř. Cf. Rkk. 7., 8., 11. a j. V MV. nepravá glossa, Pa. Má šetka. V-- Šťastný. Lb. |
2. Šetek, tka, o == všecek. Na tom stromku
bílá šatka, tam je naša láska šetka. Sš. P. 276. Rozmarín zelený šetek potrhán v. Ps. si. 17. Šetelík, a, m., osob. jm.
Šeteliti, il, en, ení = bebtati. Ms. pr. pr.
Šetelka, y, f., Schetelka, samota u Libně.
PL. Setina, y, f., na Slov. = jehličí, špendlící,
das Nadeibktt, die Nadeln. Plk., Kk. 99.. Rst. 501. — Š., y, m., osob. jm. Setíti, il, ěn, ění = bláznili, einen zum
Narren haben. — koho. Ros. — se, när- risch werden. Ros. Cf. Pošetilý, Pošetiti. Šetlík, a, m., osob. jm. Vz S. N.
Šetliaka, v, f., u stavu soukennického a
tkadlcovského = tenká kulatá tyčka, jež se klade příčně přes osnovu, aby se netrhala, der Schaft der Tuchmacher. Rohn., HvL, Msk. Má nohy jako š-ky (= tenké). Lis. u Rychli. Hvl. Šetnosť, i, f., vz Šítnosť.
Šetný, vz Šítný.
Šetření, n. = pozor, die Betrachtung,
Wahrnehmung, Acht. Pilné š. něčeho. V. — Š. = zřetel, die Rücksichtnahme, Schonung. Š. osob při volení. Har. — Š. = pečování, opatrování, die Pflege. Ros. — Š. = zacho- vávání, die Beobachtung. Š. zákona. — Š. = vážení, die Hochachtung, Schätzung. Kom. — Š. = spoření, die Schonung. Š. šatů. Dáti se do š. Dch., Jg. Šetřič, e, m., der Aufseher. V.
Šetřil, a, m., der Sparmeister. Us. Dch. Vz Šetřič. — Š., osob. jm. Šetřitel, e, m. = pozorovatel, važitel, spo-
řitel, der Beobachter, Pfleger, Schoner, Sparer, Schätzer. Šetřitelka, y, šetřitelkyně, ě, f., die
Beobachterin, Pflegerin, Schonerin atd. Šetřiti, šetři, tře (íc), il, en, ín, ení; še-
třívati = pozorovati, hleděti, číhati, wahr- nehmen, Achtung geben, beobachten, auf- merken. Acht haben, aufpassen ; ohled, zření, zřetel míti, Rücksicht haben, R. nehmen, in Acht haben; dbáti, pečovati, starati se, hle- děti, opatrovati, sorgen, besorgen, pflegen, bedacht sein, bedenken; zachovávati, konati, beobachten, nachkommen; vážiti si, achten, schätzen ; spořiti, schonen, verschonen; se — na pozoru se míti, šetřiti se, sich in Acht nehmen, sich schonen. Jg. — abs. Šetřili, k čemu se která hvězda strojila (pozoro- vali). Kom. Šetř, bude-li kůň ze sebe chří- pím vozhry metati. Db. Kdo š. chce, od úst začíti musí. Vz Šetrnost'. Lb. Schrána dílo přemáhá; kdo šetří, ten má (spoří). C. — co špatně m. čeho. Šetřil to, kam ona chodí = pozoroval. Klda. 94. Hlavně ve smyslu dbát; hleděti, pečovati, starati se, vážiti si, šetřiti a p. Cf. Š. čeho. Os., Brs. 2. vyd. 241. Zde třeba š. určitosť a správnosť šp. m.: urči- tosti a správnosti. Km. — čeho, koho (gt). Který jiných šetří (pozoruje) a je vy- slýchá; Místa a času š. V. Š. i nepřátel; slušnosti více než přísnosti š. Kom. Š. dítěte, |
||
|
|||
Předchozí (862)  Strana:863  Další (864) |