863

dva suché plodolisty jsou vzájemně srostlé
a prostora vnitřní je tenkou stěnou ve dvě
pouzdra rozdělená; u řípy, fialy noční a rostlin
řeřichovitých; je-li šešulka tak dlouhá jako
široká nebo nejvíce; dvakrát delší než je
široká, málosemenná, slove šešulinka, u ko-
košky. Das Bälglein. Vz Schd. II. 211., Kk.
57., 58. Hešule, šešulka -— plod o dvou ná-
stěnných semenicích, mezi nimiž obyčejně
blánovitá přihrádka roztažena, a od nichž
i nahoře rámečkovatě spojených s obou stran
jedna chlopeň odpadáva, seliqua, die Schote;
šešuHnkou zvláště slove, je-li nanejvýš tři-
krát delší než široká, das Schotchen. ČI.
Kv. XXVIII. Ct. Rst. 501. — Hešeliny, še-
šulinky = okrouhlé skořepky, v nichž bavlna
roste, die Kapsel, Hülse. Pref., Byl. 3. —
S. jetelové, die Kleesamenköpfe. Puch. —
S. žaludová (čepička nebo kalíšek zelený);
též čepička lískových ořechů, der Kelch. Vz
Plod.

Šešuličný = šešulinkový.

Šešulinatina, y, f., die Hülsenfrucht, Pk.

Šešulinatý, šešulinovatý = šešuliny
nesoucí. S. rostliny. Rostl.

Šešulinečný, Schoten-. S. rostliny. Rostl.

Šešulinkatý. Šešulinkaté rostliny, silicu-
losae, schötchentragend. Vz Kk. 214., list.
155.

Šešulinkový, Schotchen-. Š. rostliny.
Rostl. I. 207. a.

Šešulinovatý = šešulinatý. Jg.

Šešulkatvý Š. rostliny, schotentragend.
Kk. 66., Rsť. 501.

Šešulovitý. Š. rostliny, siliquosae. Kk.
213. — Š., schotenförmig, šešulce podobný,
třebas přehrádelc nemající, ku př. tobolka
dymnivek. Rst. 501.

Šešur, a, m., osob. jm. Tk. I. Gl.

Set, vz Šít.

Šetějovice, dle Budějovice, Schetiejowitz,
ves u Královic. PL., Tk. I. G25.

1. Šetek, šotek, tka, m. = duch domovní,
hospodáříček, skřítek, Místek, der Hausgott,
Kobold. Ros. š-tek = stařeček. Sb. Dějiny
středověké 1. 302. Byli to zemřelí předkové,
jež (jak arejští tak i) slovanští národové
zbožňovali, poety a oběti konajíce jim, aby
potomky své a jejich hospodářství chránili
a opatrovali. Domácí, rodinní bůžkové tito
známi jsou pode jménem: Děd (cf. litev.
didis - veliký t. j. muž veliký, otec v po-
měru k malým dětem), Šetek (Šotek = staře-
ček), Hospodářík (= otec, vládyka), Bozík,
Domovoj, Chozjain (téhož významu jako
Hospodářík). Obrazy jich měly místo své
nad velkým stolem, nad nímžto podnes ven-
kované zavěšené mají obrazy svatých (ikony),
lb. (Hý.). Má š-ka = vše se mu daří Us.,
Č. Podobizny skřetkův a šotkův u Čechů
pohanských v obydlí na nejpřednějším místě
byly, jako nyní u lidu venkovského obrazy
svatých na stěně v koutě za stolem visí.
Věřilo se o nich, že dům a obyvatele jeho
od zlého chrání. Koř. Cf. Rkk. 7., 8., 11.
a j. V MV. nepravá glossa, Pa. Má šetka.
V-- Šťastný. Lb.

2. Šetek, tka, o == všecek. Na tom stromku
bílá šatka, tam je naša láska šetka. Sš. P.
276. Rozmarín zelený šetek potrhán v. Ps.
si. 17.

Šetelík, a, m., osob. jm.

Šeteliti, il, en, ení = bebtati. Ms. pr. pr.

Šetelka, y, f., Schetelka, samota u Libně.
PL.

Setina, y, f., na Slov. = jehličí, špendlící,
das Nadeibktt, die Nadeln. Plk., Kk. 99..
Rst. 501. — Š., y, m., osob. jm.

Setíti, il, ěn, ění = bláznili, einen zum
Narren haben. — koho. Ros. — se, när-
risch werden. Ros. Cf. Pošetilý, Pošetiti.

Šetlík, a, m., osob. jm. Vz S. N.

Šetliaka, v, f., u stavu soukennického a
tkadlcovského = tenká kulatá tyčka, jež se
klade příčně přes osnovu, aby se netrhala,
der Schaft der Tuchmacher. Rohn., HvL,
Msk. Má nohy jako š-ky (= tenké). Lis.
u Rychli. Hvl.

Šetnosť, i, f., vz Šítnosť.

Šetný, vz Šítný.

Šetření, n. = pozor, die Betrachtung,
Wahrnehmung, Acht. Pilné š. něčeho. V. —
Š. = zřetel, die Rücksichtnahme, Schonung.
Š. osob při volení. Har. — Š. = pečování,
opatrování, die Pflege. Ros. — Š. = zacho-
vávání, die Beobachtung. Š. zákona. — Š. =
vážení, die Hochachtung, Schätzung. Kom. —
Š. = spoření, die Schonung. Š. šatů. Dáti
se do š. Dch., Jg.

Šetřič, e, m., der Aufseher. V.
Šetřil, a, m., der Sparmeister. Us. Dch.
Vz Šetřič. — Š., osob. jm.

Šetřitel, e, m. = pozorovatel, važitel, spo-
řitel, der Beobachter, Pfleger, Schoner, Sparer,
Schätzer.

Šetřitelka, y, šetřitelkyně, ě, f., die
Beobachterin, Pflegerin, Schonerin atd.

Šetřiti, šetři, tře (íc), il, en, ín, ení; še-
třívati = pozorovati, hleděti, číhati, wahr-
nehmen, Achtung geben, beobachten, auf-
merken. Acht haben, aufpassen ; ohled, zření,
zřetel míti, Rücksicht haben, R. nehmen, in
Acht haben; dbáti, pečovati, starati se, hle-
děti, opatrovati, sorgen, besorgen, pflegen,
bedacht sein, bedenken; zachovávati, konati,
beobachten, nachkommen; vážiti si, achten,
schätzen ; spořiti, schonen, verschonen; se —
na pozoru se míti, šetřiti se, sich in Acht
nehmen, sich schonen. Jg. — abs. Šetřili,
k čemu se která hvězda strojila (pozoro-
vali). Kom. Šetř, bude-li kůň ze sebe chří-
pím vozhry metati. Db. Kdo š. chce, od úst
začíti musí. Vz Šetrnost'. Lb. Schrána dílo
přemáhá; kdo šetří, ten má (spoří). C. — co
špatně m. čeho. Šetřil to, kam ona chodí =
pozoroval. Klda. 94. Hlavně ve smyslu dbát;
hleděti, pečovati, starati se, vážiti si, šetřiti
a p. Cf. Š. čeho. Os., Brs. 2. vyd. 241. Zde
třeba š. určitosť a správnosť šp. m.: urči-
tosti a správnosti. Km. — čeho, koho
(gt). Který jiných šetří (pozoruje) a je vy-
slýchá; Místa a času š. V. Š. i nepřátel;
slušnosti více než přísnosti š. Kom. Š. dítěte,