864

Br., svého zdraví. Kom. S. prospechu, šatů,
slušnosti (ji zachovávati). D. Š. rozkazu
(uposlechnouti), pravdy. Us. Pořádku ve
knize š. Bž. On šetří své doby; On dobře
šetrí zisku obce. Dch. Kteréž (vypravování)
by také časosledu potud šetřilo, pokud ...;
Všady úmyslů božích š. přijde; I nám času
a doby š. náleží ve věcech bohoslužebných.
Sš. L. 5., 99., 197. (Hý.). Šetř pravdy a spra-
vedlnosti. Dač. I. 1. Nešetřila ani soli ani
pepře (kárajíc). Šml. Šetříce okolností. J. tr.
Času š-ti za největší prozřetelnost' se po-
kládá. Jir. Anth. 353. Nemoudrý jest, kdo
člověkem býti chtěje zevnitřních ozdob člo-
věka více než podstaty šetří; Přirození pilně
šetří času každé věci příslušného; 8. zdraví;
Veždy užitku raději moudří sobě než chuti
šetří. Kom. Šetřil jich, kam jíti clíti. Bart.
Š. Havla pro Šavla (vážiti si) Prov. Čeho
je nejvíc, toho šetř. Prov. Š. něčeho jako
oka v hlavě (jako červeného vejce). Us. —
nač. Aby nešetřil (nehleděl) toliko na to. V.,
Pref., Rokyc. Na to š. mají, aby . . . 1618.
Protož mohu netoliko na to š., co soud
světský vynáší, ale i co vaše svědomí jistí.
Ski. V. 129. Ni tak na slova jako na smysl
šetřiti se má. Štr. — čeho při kom, při
čem (kdy); při jiných Kram. Při bylinách
rozdílu krajin šetřiti. Byl. Při každé příle-
žitosti třeba slušnosti šetřiti. Ml. Š. něčeho
při osobách. Er. — čeho kde (kdy): ňa
cestě. Har. Mají pilně šetřiti na kompasech
(pozorovati). Vys. Obřadů těch se posud
v církvi při posvěcování šetří. Sš. Aby
v užívání přísloví šetřil, čeho předkové
užívali. Mus. Šetřiti něčeho v církvi. Br.
V demokratu urozenosti se nešetří. Har.
Ač na těch místech více smyslu než slov
šetří se. Sš. Mt. 193. — čeho jak: ne-
moci se vší pilností. Smrž. Kdo nešetří,
když má vnnoho, z mála nedovede toho.
Dch. Setři od desíti k pěti, od pěti k čty-
řem, od čtyř na nic Vz Marnotratný. Lb. —
sobě koho. On ho sobě velice šetří (váží).
Ros. Jakž to sobě vrchnosti šetříte? Drsk. —
se. Nešetřil se, teď si poleží. Us. Dch. —
se čeho. Nevěda o štíru a jeho se nešetřiv.
Ler. Šetř se hluku. Kom. Lb. 112. — Br. —
se před kým: před nepřátely svými. Reš.
Před dětmi svými se šetř. Br. — Plk. —
se od čeho. Zlob. — aby. Š., aby ulice
nebyly zanečištěné. Har. Šetř toho, aby
kůň, který krtice má, jinde stával. Db. —
s inft. Múdrý člověk nešetří (nedbá) Bohu
se líbit řečí pěknú. Tkad. — čím kde.
Ručičkou na kompasu š., kde míry padají
(pozorovati na měřickéin nástroji). V. —
že. Šetřil sem, že takové ryby nikde býti
nemohou. Ler.

Šetřivosť, i, f., der Sparsinn, Hang zum
Sparen. Jg., Dch., D.

Šetřivý = schránlivý, schonend, sparsam.
D.

Šetrně = pozorně, opatrně, aufmerksam,
behutsam. Š. s někým zacházeti, Us., okno
otevříti. Berg. — S. == uctivě, achtungsvoll,
bescheiden. V. Š. k někomu se míti. Ros. —
Š. — schránlivě, hospodářsky, schonend, häus-
lich, sparsam. Š. s penězi zacházeti. Sych.

Šetrnost, i, f. = opatrnost, pozornosť.
die Vorsichtigkeit, Aufmerksamkeit, Acht-
samkeit. Kladeným-li ohněm čili nešetrností.
V. Nešetrností prach se zapálil. Har. — Š. =
starosť, die Sorgfalt. Míti něco v bedlivé
šetrnosti. Papr. Žáci užitečné ptactvo v š-ti
míti se učí; lépe: žáci užitečného ptactva
šetřiti se učí n. žáci tomu se učí, aby uži-
tečného ptactva šetřili. Vst. — Š. = ucti-
vost, die Achtung, Hochschätzung, Ehrer-
bietung, Bescheidenheit. Š. všelikou proka-
zovati. V š-sti něčeho žádati Ros. Š. k němu
pronášel, Kom., měl. Dch. Š. k někomu za-
chovati. Apol. Tak aby se jiní v š-sti měli.
(1650.). Er. — Š. = zachovávání, die Be-
obachtung. Š. práva. V. — Š. = sporota,
die Schonung, Sparsamkeit, Häuslichkeit.
Přílišná š. blíží se k lakomství. Sych. Š.
jistý výdělek. Č. Š. nad bohactví. Pk. —
Strany přísloví vz: Dobrý, Duchna, Groš,
Haléř, Hnojíček Hody, Hospodařiti, Hospo-
dářství, Hra, Hráč, Huba, Chléb, Karta,
Kiín, Kolo, Kráva, Krok, Louka, Málo, Már-
nosť, Martinek, Maso, Medvědí, Měšec, Míra,
Moc, Moudrý, Natahovati se, Pěšky, Plýt-
vati s čím, Přáti si, Příliš, Řemen, Scho-
vaný, Střecha, Studnice, Svrchnice, Šetřiti,
Šiti, Tele, Ústa, Utráceti, Vrabec, Vůz, Vy-
hrání, Záloha, Zítra, Zub, Žeň.

Šetrný = opatrný, moudrý, pozorný, vor-
sichtig, behutsam, aufmerksam, einsichtig.
V. Š. zacházení s čím. — Š. = poslušný,
zření mající, achtsam, beobachtend, folgsam.
čeho: práva, voják šetrný kázně. V. Že
veleapoštolé Jan, Jakob, Petr zákona toho
pilně š-ni jsou. Sš. II. 18. Šetrn býti pilné
modlitby. Sš. II. 309. (Hý.). — Š. = uctivý,
ehrerbietig, bescheiden, achtend, achtungs-
voll. Služebná a šetrná žádosť, Apol., úcti-
vosť. V. S. úcta; Š-nou mlčelivosť zacho-
vati. Dch. — Š. = spořivý, schránlivý, spar-
sam, wirtschaftlich, häuslich, schonend. Jg.
Š. hospodář, hospodyně. Sych. Ona je velmi
nešetrná. Ros. Strany pořekadel vz Lub,
Masť, Mlýn, Oko.

Šeu = šev, ve vých. Čech.; šeučík a p.
Kb., Kd.

Šev, švu(vz E), švík, u, švíček, čku, m.
steh, der Stich, Nadelstich. Šev, strsl. sbvb,
sutura = šbv + b. Mkl. B. 15., 17. Udělejte mi
několik švů. Š. spodní, vrchní, D., krejčovský,
Us., přední, prostřední, zadní; š. anglický,
obvázaný, tlustý, tenký, dvojnásobný udělati,
spojovací, podševní, žlábkový (Hohlnaht),
křížový, postranní. Vz Steh. Šp. — Š. =
místo, kde dvě částky jehlou a nití ji. jiným
způsobem spojeny jsou, die Naht, Š. dvojitý
n. dvojnásobný, Doppel-, anglický, patní, Fer-
sen-, vypouklý, Hoch-, dutý, Hohl-, svrchní,
Ober-, obrubní, Saum-, Šp., prostřední, vý-
pustkový, spojovací, francouzský, ramenný,
na rukávu, rovný, šikmý, klínový, plochý,
tlustý, tenký. Š. a Ž. Krejčí šije, ale aby
švy patrný nebyly. Kom. Š. se párá. D. Us.
Bez švu; š. na plocho žehliti, š. rozžehliti,
š. přes sebe žehliti; po švu párati; š. ště-
povaný, úzký, široký, okrouhlý; š. vykle-
pati, dělati. Šp. Nepáře se mu po švu —
po vrubu (nedaří se mu po jeho vůli; vz