865

Neštěstí, Nešťastný). Č., Lb. — Š. v chirurgii,
die Naht. Š. hrázový, Damm-, stehový, Stepp-,
roubíkový, Zapfen-, střevný, Darm-, hřebe-
nový, Kamm-, odpínavý, Entspannungs-, ko-
runový, Kronen-, štěrbiny víčkové, smyč-
kový, Schnür-, měchýřový, Blasen-, paste-
linohrázový, proctoperinaeoraphia, záhlavný,
Lambda-, věnčitý, Kranz-, pochvy, colpora-
phia, hrázopochvový, episioelytroraphia, ší-
pový, Pfeil-. Nz. lk. Š. rány. Us. Švy na
lebu hlavy. V. Š. = jizva, která zbývá, když
rána se zahojila. Šd. — Š. v rostlinství =
brázdička na povrchu plodu, kde jednou
plod pukne. Rostl. Š. = pruh, někdy žláb-
kovitý, jindy naopak vyvýšený, na tobolce
nebo na prášníku, ve kterém se roztržení a
tím pukáni děje, sutura, die Naht. Čl. Kv.
XXVIII. Š = žlábek n. brázda, řidčeji vy-
výšená prouha znamenající srostnutí dvou
dílů sousedních anebo krajů dílu zavřeného,
často toliko místo, kde později se rozdělují n.
štěrbinou pukají, jak to na plodech a práš-
níkách. Na každém vorečku rozeznává se
šev břišní, semenonosný, satura ventralis,
seminifera, Bauch-, samentragende Naht,
udělaný vehnutými kraji a vždycky obrá-
cený k ose květové, a obyč. vnitř semena
nese; šev zadní, satura dorsalis, die Rücken-
naht, udělaný žilou prostřední listu plodního
a vždycky odvrácený od osy květové; š.
stěnný, satura parietalis, die Wandnaht, š.
na obvodu mezi jednotlivými listy plodnými,
když jich plod více má; š. pazový, vz Paz.

Ševc = švec. Us. místy. Sd.

Ševcová, é, f., die Schusterin. Příp. -ovъ.
Mkl. B. 231.

Ševcovati = ševcem býti, schustern. Us.

Ševcovina, y, f., das Schusterhandwerk.
Us. Šd., Škd. Půjde na š-nu. Us. Šd.

Ševcovna, y, f., die Schusterwerkstatt.
Kom. J. 506.

Ševcovský, Schuster-. S-ské černidlo,
špice, V., řemeslo, Br., tovaryš, knejp, D.,
jehla, Jg., plátno. Us. Ševcovské šidlo,
práce, učeník, (prtě, ševčík), krám, šev,
cvok, smola. hin. Ševcovská ulice v Praze.
Tk. II. 187. Š. maz, der Schusterkleber.
Dch. I vystavili jsú před nás cechmistry
s jinými mistry š-ského řemesla; Úmysl má
do cechu š-ského sě vkúpiti podlé obyčeje
a zvyklosti téhož cechu; Potom na řemeslo
ševcovské jest dán. NB. Tč. 231., 277., 278.
Dělati ševcovskou. U Olom. Sd.

Ševcovství, n. = ševcovské řemeslo, das
Schusterhandwerk. V. Vz více v S. N.

Ševcův, -ova, ovo, dem Schuster gehörig.
Us.

Ševčák, a, m., osob. jm. Sd.

Ševčena, y, f. = ševcová. Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Ševčice, e, f. = ševcová (s příhanou).
D.

Ševčička, y, f. = ševcová. Šla š. žalovač
na svého Ševčíka, že jí nechtěl botň šic.
Sš. P. 703.

Ševčík, a, m. = špatný švec; učenník
ševcovský, der Schusterjunge. — Š. = ryba,

lín, der Schusterkarpfen. Šm. Us. u Jič. —
Š.,osob. jm.

Ševčíková, é, f., samota ve Vinohradskú
u Prahy.

Ševčina, y, f., die Schusterei. Š-nou smr-
děti. D., Sm.

Ševčiti, il, en, ení, schustern. D.

Ševel, u, m., das Lispeln, Gelispel. Šml.,
Dch., Kšá. S. 89.

Ševelení, n., z rus. = trhání nervů, die
Zuckung. Ja. Š. a třesení údův. Rostl. Uvedl
ho do š. podobného vlnám mořským. Pal., D.

Ševeliti, šebeliti, il, en, ení; ševelívati,
šebelívati = hýbati, potřásati, bewegen, rüt-
teln, auflockern. Jg., Bzd. — co: peřiny
(muchlati, cuchati). Us. — se kde. Dítě se
ševelí v posteli (vrtí se, hází sebou). Us.
(Turn.). — čím: listím = šelestiti. Č.

Ševelivý, lispelnd.

Šever, seber, u, m. = pošik, křivosť, šour,
die Quere, Schiefe, Krümme. Z něm., vz
Mz. 322. Severem jíti (šourem, šikou, šej-
drem, šikmo, o opilém). Koule jde jako na
š-u. Saně šly š-em, saně vzaly š-rem (smekly
se s cesty). Us. Cf. Šejdr. Jde to šeberem
(nedaří se to). D. Pohleď, jak jde š-rem,
čtyřmi cestami. Vz Opilství. Č.

Ševětín, a, m., Schewetin, ves u Lom-
nice v Buděj. PL. Vz S. N.

Ševětinsko, a, n., ves v Pracheňsku. Tk.

L 87.

Ševkyně, ě, f. = švadlena, die Nähterin.
Slov. Dbš. 162., Bern.

Ševlák, u, m. Š. cukrový, sium sisarum,
die Zuckerwurzel, rostl. Kk. 198.

Ševlati = šeplati, lispeln, zischeln. Us.
u Boskovic.

Ševle, e, f., ševlátko, a, n., z němec.
Scheibel. Mz. 322. Š. = prsten z tuhé kůže,
z plsti atd.. který se dává mezi dve části
nástroje atd., aby k sobě lépe přiléhaly,
úškrt, kotouč usněný, die Lederscheibe; š.
konopná, kovová. Šp.

Ševlík, u, m., filatorium, nástroj ševcov-
ský, zastr. Ždk.

Ševloun, a, m., der Lispler. Šm.

Ševluně, ě, f., die Lisplerin. Šm.

Ševnatý, suturatus, benähtet = švy opa-
třený ku př. pecka sliv, mandlí. Rst. 501.
Cf. Šev.

Ševnice, e, f., sutorium. Lex. vet.

Ševný, poševný, suturalis, na švi n. ve
švu jsoucí. Š. pukáni = podlé švu, dehis-
centia suturalis. Rst. 501. Cf. Šev. — Š.,
suturatus, -näb.tig. Jedno-, dvou-, tří- atd.,
mnohoševný, ein-, zwei-, drei-, vielnähtig.
Rst. 501.

Ševrlinka, y, f. = pomluva, die Nach-
rede. Ex auct. ant.

1. -ši = přípona přechodníku minul. času
rodu žen. a středního: nes, nesši; byv, byvši;
ved, vedši. Vz Přechodník.

2. -ši, osob. přípona m. -si. če mútiši
vodu? LS. v. 1. Slavoji bratře! kdaz hada
potřieti chceši. Rkk. 10.