Předchozí (864)  Strana:865  Další (866) |
|
|||
865
|
|||
|
|||
Neštěstí, Nešťastný). Č., Lb. — Š. v chirurgii,
die Naht. Š. hrázový, Damm-, stehový, Stepp-, roubíkový, Zapfen-, střevný, Darm-, hřebe- nový, Kamm-, odpínavý, Entspannungs-, ko- runový, Kronen-, štěrbiny víčkové, smyč- kový, Schnür-, měchýřový, Blasen-, paste- linohrázový, proctoperinaeoraphia, záhlavný, Lambda-, věnčitý, Kranz-, pochvy, colpora- phia, hrázopochvový, episioelytroraphia, ší- pový, Pfeil-. Nz. lk. Š. rány. Us. Švy na lebu hlavy. V. Š. = jizva, která zbývá, když rána se zahojila. Šd. — Š. v rostlinství = brázdička na povrchu plodu, kde jednou plod pukne. Rostl. Š. = pruh, někdy žláb- kovitý, jindy naopak vyvýšený, na tobolce nebo na prášníku, ve kterém se roztržení a tím pukáni děje, sutura, die Naht. Čl. Kv. XXVIII. Š = žlábek n. brázda, řidčeji vy- výšená prouha znamenající srostnutí dvou dílů sousedních anebo krajů dílu zavřeného, často toliko místo, kde později se rozdělují n. štěrbinou pukají, jak to na plodech a práš- níkách. Na každém vorečku rozeznává se šev břišní, semenonosný, satura ventralis, seminifera, Bauch-, samentragende Naht, udělaný vehnutými kraji a vždycky obrá- cený k ose květové, a obyč. vnitř semena nese; šev zadní, satura dorsalis, die Rücken- naht, udělaný žilou prostřední listu plodního a vždycky odvrácený od osy květové; š. stěnný, satura parietalis, die Wandnaht, š. na obvodu mezi jednotlivými listy plodnými, když jich plod více má; š. pazový, vz Paz. Ševc = švec. Us. místy. Sd.
Ševcová, é, f., die Schusterin. Příp. -ovъ.
Mkl. B. 231. Ševcovati = ševcem býti, schustern. Us.
Ševcovina, y, f., das Schusterhandwerk.
Us. Šd., Škd. Půjde na š-nu. Us. Šd. Ševcovna, y, f., die Schusterwerkstatt.
Kom. J. 506. Ševcovský, Schuster-. S-ské černidlo,
špice, V., řemeslo, Br., tovaryš, knejp, D., jehla, Jg., plátno. Us. Ševcovské šidlo, práce, učeník, (prtě, ševčík), krám, šev, cvok, smola. hin. Ševcovská ulice v Praze. Tk. II. 187. Š. maz, der Schusterkleber. Dch. I vystavili jsú před nás cechmistry s jinými mistry š-ského řemesla; Úmysl má do cechu š-ského sě vkúpiti podlé obyčeje a zvyklosti téhož cechu; Potom na řemeslo ševcovské jest dán. NB. Tč. 231., 277., 278. Dělati ševcovskou. U Olom. Sd. Ševcovství, n. = ševcovské řemeslo, das
Schusterhandwerk. V. Vz více v S. N. Ševcův, -ova, ovo, dem Schuster gehörig.
Us. Ševčák, a, m., osob. jm. Sd.
Ševčena, y, f. = ševcová. Na mor. Zlín-
sku. Brt. Ševčice, e, f. = ševcová (s příhanou).
D. Ševčička, y, f. = ševcová. Šla š. žalovač
na svého Ševčíka, že jí nechtěl botň šic. Sš. P. 703. Ševčík, a, m. = špatný švec; učenník
ševcovský, der Schusterjunge. — Š. = ryba, |
lín, der Schusterkarpfen. Šm. Us. u Jič. —
Š.,osob. jm. Ševčíková, é, f., samota ve Vinohradskú
u Prahy. Ševčina, y, f., die Schusterei. Š-nou smr-
děti. D., Sm. Ševčiti, il, en, ení, schustern. D.
Ševel, u, m., das Lispeln, Gelispel. Šml.,
Dch., Kšá. S. 89. Ševelení, n., z rus. = trhání nervů, die
Zuckung. Ja. Š. a třesení údův. Rostl. Uvedl ho do š. podobného vlnám mořským. Pal., D. Ševeliti, šebeliti, il, en, ení; ševelívati,
šebelívati = hýbati, potřásati, bewegen, rüt- teln, auflockern. Jg., Bzd. — co: peřiny (muchlati, cuchati). Us. — se kde. Dítě se ševelí v posteli (vrtí se, hází sebou). Us. (Turn.). — čím: listím = šelestiti. Č. Ševelivý, lispelnd.
Šever, seber, u, m. = pošik, křivosť, šour,
die Quere, Schiefe, Krümme. Z něm., vz Mz. 322. Severem jíti (šourem, šikou, šej- drem, šikmo, o opilém). Koule jde jako na š-u. Saně šly š-em, saně vzaly š-rem (smekly se s cesty). Us. Cf. Šejdr. Jde to šeberem (nedaří se to). D. Pohleď, jak jde š-rem, čtyřmi cestami. Vz Opilství. Č. Ševětín, a, m., Schewetin, ves u Lom-
nice v Buděj. PL. Vz S. N. Ševětinsko, a, n., ves v Pracheňsku. Tk.
L 87.
Ševkyně, ě, f. = švadlena, die Nähterin.
Slov. Dbš. 162., Bern. Ševlák, u, m. Š. cukrový, sium sisarum,
die Zuckerwurzel, rostl. Kk. 198. Ševlati = šeplati, lispeln, zischeln. Us.
u Boskovic. Ševle, e, f., ševlátko, a, n., z němec.
Scheibel. Mz. 322. Š. = prsten z tuhé kůže, z plsti atd.. který se dává mezi dve části nástroje atd., aby k sobě lépe přiléhaly, úškrt, kotouč usněný, die Lederscheibe; š. konopná, kovová. Šp. Ševlík, u, m., filatorium, nástroj ševcov-
ský, zastr. Ždk. Ševloun, a, m., der Lispler. Šm.
Ševluně, ě, f., die Lisplerin. Šm.
Ševnatý, suturatus, benähtet = švy opa-
třený ku př. pecka sliv, mandlí. Rst. 501. Cf. Šev. Ševnice, e, f., sutorium. Lex. vet.
Ševný, poševný, suturalis, na švi n. ve
švu jsoucí. Š. pukáni = podlé švu, dehis- centia suturalis. Rst. 501. Cf. Šev. — Š., suturatus, -näb.tig. Jedno-, dvou-, tří- atd., mnohoševný, ein-, zwei-, drei-, vielnähtig. Rst. 501. Ševrlinka, y, f. = pomluva, die Nach-
rede. Ex auct. ant. 1. -ši = přípona přechodníku minul. času
rodu žen. a středního: nes, nesši; byv, byvši; ved, vedši. Vz Přechodník. 2. -ši, osob. přípona m. -si. če mútiši
vodu? LS. v. 1. Slavoji bratře! kdaz hada potřieti chceši. Rkk. 10. |
||
|
|||
Předchozí (864)  Strana:865  Další (866) |