Předchozí (865)  Strana:866  Další (867) |
|
|||
866
|
|||
|
|||
-ší — přípona komparativu (dříve -jí, vz
toto); před ní se h v ž, ch v š rozlišují: tuhý — tužší, hluchý — hlušší, mladý — mladší. — Dvouslabičný kompar. tvořený touto příponou má kmenovou slabiku krát- kou: další, užší, bližší. Mk. -ší na Mor. přípona v komparativě příslovcí m. -ji: sil-
nější (silněji) táhnouti, rozumnější (rozum- něji) mluviti; ale v různořečí žďárském a na mor. Drahansku (Hý.) jako v Čechách: silněji táhnout'. Šb. Vz Komparativ. — 2. Přípona adjektiv utvořených z příslovcí: Někdejší, nynější, onehdejší, tehdejší, vče- rejší, vedlejší, zdejší, zítřejší. Mkl. B. 341. 1. Šiba, y, f. = šejb. Slov.
2. Šiba, y, m , osob. jm. Šd. — Š., volání
na ovce. U Jižné. Vrů. Šibacím krokem tančiti, schleifend. Cf.
Šibati. Mor. Tč. Šibačka, y, m. = šibání, das Schwippen,
Peitschen. Bern. — Š. = šmerkus. Šibačky, pl., f. = laskavec, amarantus,
der Amarant. Slb. 253. Šibák, u, m. metla, die Schwippe,
Ruthe. Dám ti jednu šibákem = metlou. Us. na mor. Drahansku. Hý. Na š-y, po š-kách choditi v pondělí velikonoční. Vz Šmerkus. Slov. Bern. Šibal, a, m. = chytrák, čtverák, der Schlau-
kopf, Schalk. Štvaný šibal. D. Přípona -lъ. Mkl. B. 96. — Š. = podvodník, der. Be- trüger, Gauner, Halunke. Starý š. V. Šibal chytrostí šálí neopatrné. Kom. K libosti mluviti, lísati se, chytrým šibalům náleží. Kom. Zloděj zloději a šibal š-lu neuškodí. Mus. Lotr šibalem podšitý. Aesop. To je pěkný š.! Us. Dch. To je šibal, jen co svět nese! U Kunv. Msk. Řečník š.,nepravý ža- lobník. V., Kom. — Jg. — Š., osob. jm. Tk. III. 202. Šibala, y, m. = šibal. Mor. Šd.
Šibalec, lce, šibalek, lka, m. = šibal.
Kram. Šibaliti, il, en, ení; šibalívati = šáliti,
šiditi, täuschen, betrügen. Bern. Pošli žida do Trantarie, i tam bude š. Us. u Litomš. Dš. Šibalka, y, f., der Trug. Ty máš v hlavě
š-lku, chceš mne podvést, šohajku? Sš. P. 211. — Š. = podvodnice, die Betrügerin. Us. Hý. Šibalnosť, i, f., die Schalkhaftigkeit.
Šibalný = šibalský. Šm.
Šibalovati = čtveračiti, bewegen, schleu-
dern; šiditi, betrügen. Na Slov. Plk. Šibalský = podvodný, schalkhaft, arg-
ljstig, listig, spitzbübisch, betrügerisch. V. Š. podvod, Lom., hospodář. V. Š-ým způ- sobem něco udělati. Us. Šibalství, -stvo, a, n. -podvod, chytrost,
čtveráctví zvl. pro zisk, die List, Arglist, Schalkheit, Possen, Betrügerei, der Streich. V. Skrze š. a oklamání; Všechna šibalství mají na jevo vynésti. V. Dopustil se něja- kého š. Mor. Šd. Š. slove politictví. Kom. Š. provésti. Štelc. Nemůže zanechati svého š. D. - Jg., Tk. III. 414. - Š. = secta. ZN. |
Šibalův, -ova, -ovo, dem Schalk, Betrüger
gehörig. Chodí v š-vě čubě, er ist ein Schalk, betrüger. Lom. Šibati, šubati, šubkati, šibnouti, bnul a
bl, ut, utí; šibávati — klátiti, třásti, bewe- gen, schleudern. Ros. Na mor. Drahansku čubati. Hý. — Š., schnell gehen. Na Ostrav. Tč. — kam. Luna v tom za oblak šibne. Vaj. — Na Slov. a na Mor. = švihati, šu- pati, schwippen, peitschen, schlagen. — koho čím: prutem, Šf, metlou (na Mor.). D. A keď plakalo, prutem ho šibala. Dbš. 175. Kráva chvostem tě šibne. Sl. ps. 368. Š. koně bičem. Brt. — komu kam. Šibá mi sněh do tváře. Plk. — se = klátiti se, schwanken, schaukeln. Mat. Beneš. Šibava, y, m., osob. jm. Pal.
Šibboleth, u, m. (hebr., klas) = znak, po
kterém poznati lze, že někdo nenáleží skut- kem k té straně, ku které, se přiznává slo- vem, das Erkennungszeichen, Parteizeichen, das Erkennungswort. Dch. Vz S. N., Knihy soudců (Judic.) 12. 5. 6. Šiben, u, m. = šibenice. Slov. Šd.
Šibeňák, a, m.= vrch, na kterém věšejí,
der Galgenberg. Šd. Šibenec, nce, m., na Slov. = šibeničník,
der Galgenstrick. D., Dbš. 44. Šibenice, e, šibenka, šibenička, y, f., od šib-ati. Š. = visálka. Kom. J. 668. Š. =
nástroj k oběšování zločinců. Vz S. N. Na š-ci oběsiti; jíti na š-ci. V. Š-ci ujíti; š-ce hoden býti. D. Dozrává kazisvět pro š-ci. Sych. Ku trestání metly jsou vězení, muky, š-ce. Kom. J. 668. Oběšenec na š-ci se kláti. Sych. Š. mu chybí (nic mu neschází); Se š-ce spadl; Piští naň od š-ce ; U kata mu kraj a u š-ce konec; Dospělý k š-ci; Jdi třebas na š-ci (vz Kletba). Vz ještě: Ko- nopí, Krkavec. Č. Ať jsem na š-ci! Us. Dch. Buď ty s tvojím spokojený, nežádej mať více, abys pre cudze peňaze nemal š-ce. Slov. Tč. Pro ten zlý skutek zlodějský mají ti dva oběšeni býti na š-ci; Pravíce, že ten jeden prve odprošen od š-ce; Raôtež nás naučiti, kto š-ci vzdvihnúti má podlé práva; Jakož š. jest všie obce, tak také má ode všie obce obecniem nákladem vzdvižena býti a protož tkadlci nejsú z práva povinoTati sami z svého řemesla obecní š-e vzdvíhati, leč chtie dobrovolně to učiniti; Však pra- vím, žes tak podobný k zlodějovi jako já a hodený š-ci jako já. NB. Tč. 114., 120., 123., 235. Šibenko šibená, pro kohos stavěna? Dybych to byl vědzel, že na ni visěč mám; Šibenko, šibenko, dybych já byl věděl, že ty budeš moja, byl bych tě dal dlažiť od vrchu ež do dna; Šibenko šibená, pro koho si sta- věna? čili pro mne samého, či pro koho ji- ného? Sš. P. 129., 150., 172. Kostelóm vyhý- báte, šibenicám se klaňáte; K š-cám přijeli, zdaleka se klaňali; A tu paničku chytili, do želez ju zakovali, na š-ce ju dali; Už Aničku nesú s pannami mládenci a Juľenka vedú kati k š-ci; V tém holickém poli š. dvoje, po- hledni Juříčku, keré budú tvoje; Z úterka na středu už Janička vedú, vedú ho silnicí kači (kati) k š-ci; Dívali se páni z tej hodon- |
||
|
|||
Předchozí (865)  Strana:866  Další (867) |