866

-ší — přípona komparativu (dříve -jí, vz
toto); před ní se h v ž, ch v š rozlišují:
tuhý — tužší, hluchý — hlušší, mladý —
mladší. — Dvouslabičný kompar. tvořený
touto příponou má kmenovou slabiku krát-
kou: další, užší, bližší. Mk. -ší na Mor.

přípona v komparativě příslovcí m. -ji: sil-
nější (silněji) táhnouti, rozumnější (rozum-
něji) mluviti; ale v různořečí žďárském a
na mor. Drahansku (Hý.) jako v Čechách:
silněji táhnout'. Šb. Vz Komparativ. — 2.
Přípona adjektiv utvořených z příslovcí:
Někdejší, nynější, onehdejší, tehdejší, vče-
rejší, vedlejší, zdejší, zítřejší. Mkl. B. 341.

1. Šiba, y, f. = šejb. Slov.

2. Šiba, y, m , osob. jm. Šd. — Š., volání
na ovce. U Jižné. Vrů.

Šibacím krokem tančiti, schleifend. Cf.
Šibati. Mor. Tč.

Šibačka, y, m. = šibání, das Schwippen,
Peitschen. Bern. — Š. = šmerkus.

Šibačky, pl., f. = laskavec, amarantus,
der Amarant. Slb. 253.

Šibák, u, m. metla, die Schwippe,
Ruthe. Dám ti jednu šibákem = metlou. Us.
na mor. Drahansku. Hý. Na š-y, po š-kách
choditi v pondělí velikonoční. Vz Šmerkus.
Slov. Bern.

Šibal, a, m. = chytrák, čtverák, der Schlau-
kopf, Schalk. Štvaný šibal. D. Přípona -lъ.
Mkl. B. 96. — Š. = podvodník, der. Be-
trüger, Gauner, Halunke. Starý š. V. Šibal
chytrostí šálí neopatrné. Kom. K libosti
mluviti, lísati se, chytrým šibalům náleží.
Kom. Zloděj zloději a šibal š-lu neuškodí.
Mus. Lotr šibalem podšitý. Aesop. To je
pěkný š.! Us. Dch. To je šibal, jen co svět
nese! U Kunv. Msk. Řečník š.,nepravý ža-
lobník. V., Kom. — Jg. — Š., osob. jm.
Tk. III. 202.

Šibala, y, m. = šibal. Mor. Šd.

Šibalec, lce, šibalek, lka, m. = šibal.
Kram.

Šibaliti, il, en, ení; šibalívati = šáliti,
šiditi, täuschen, betrügen. Bern. Pošli žida
do Trantarie, i tam bude š. Us. u Litomš. Dš.

Šibalka, y, f., der Trug. Ty máš v hlavě
š-lku, chceš mne podvést, šohajku? Sš. P.
211. — Š. = podvodnice, die Betrügerin.
Us. Hý.

Šibalnosť, i, f., die Schalkhaftigkeit.

Šibalný = šibalský. Šm.

Šibalovati = čtveračiti, bewegen, schleu-
dern; šiditi, betrügen. Na Slov. Plk.

Šibalský = podvodný, schalkhaft, arg-
ljstig, listig, spitzbübisch, betrügerisch. V.
Š. podvod, Lom., hospodář. V. Š-ým způ-
sobem něco udělati. Us.

Šibalství, -stvo, a, n. -podvod, chytrost,
čtveráctví zvl. pro zisk, die List, Arglist,
Schalkheit, Possen, Betrügerei, der Streich.
V. Skrze š. a oklamání; Všechna šibalství
mají na jevo vynésti. V. Dopustil se něja-
kého š. Mor. Šd. Š. slove politictví. Kom.
Š. provésti. Štelc. Nemůže zanechati svého
š. D. - Jg., Tk. III. 414. - Š. = secta. ZN.

Šibalův, -ova, -ovo, dem Schalk, Betrüger
gehörig. Chodí v š-vě čubě, er ist ein Schalk,
betrüger. Lom.

Šibati, šubati, šubkati, šibnouti, bnul a
bl, ut, utí; šibávati — klátiti, třásti, bewe-
gen, schleudern. Ros. Na mor. Drahansku
čubati. Hý. — Š., schnell gehen. Na Ostrav.
Tč. — kam. Luna v tom za oblak šibne.
Vaj. — Na Slov. a na Mor. = švihati, šu-
pati, schwippen, peitschen, schlagen. —
koho čím: prutem, Šf, metlou (na Mor.).
D. A keď plakalo, prutem ho šibala. Dbš.
175. Kráva chvostem tě šibne. Sl. ps. 368.
Š. koně bičem. Brt. — komu kam. Šibá
mi sněh do tváře. Plk. — se = klátiti se,
schwanken, schaukeln. Mat. Beneš.

Šibava, y, m., osob. jm. Pal.

Šibboleth, u, m. (hebr., klas) = znak, po
kterém poznati lze, že někdo nenáleží skut-
kem k té straně, ku které, se přiznává slo-
vem, das Erkennungszeichen, Parteizeichen,
das Erkennungswort. Dch. Vz S. N., Knihy
soudců (Judic.) 12. 5. 6.

Šiben, u, m. = šibenice. Slov. Šd.

Šibeňák, a, m.= vrch, na kterém věšejí,
der Galgenberg. Šd.

Šibenec, nce, m., na Slov. = šibeničník,
der Galgenstrick. D., Dbš. 44.
Šibenice, e, šibenka, šibenička, y, f.,

od šib-ati. Š. = visálka. Kom. J. 668. Š. =
nástroj k oběšování zločinců. Vz S. N. Na
š-ci oběsiti; jíti na š-ci. V. Š-ci ujíti; š-ce
hoden býti. D. Dozrává kazisvět pro š-ci.
Sych. Ku trestání metly jsou vězení, muky,
š-ce. Kom. J. 668. Oběšenec na š-ci se kláti.
Sych. Š. mu chybí (nic mu neschází); Se
š-ce spadl; Piští naň od š-ce ; U kata mu
kraj a u š-ce konec; Dospělý k š-ci; Jdi
třebas na š-ci (vz Kletba). Vz ještě: Ko-
nopí, Krkavec. Č. Ať jsem na š-ci! Us. Dch.
Buď ty s tvojím spokojený, nežádej mať
více, abys pre cudze peňaze nemal š-ce.
Slov. Tč. Pro ten zlý skutek zlodějský mají
ti dva oběšeni býti na š-ci; Pravíce, že ten
jeden prve odprošen od š-ce; Raôtež nás
naučiti, kto š-ci vzdvihnúti má podlé práva;
Jakož š. jest všie obce, tak také má ode
všie obce obecniem nákladem vzdvižena býti
a protož tkadlci nejsú z práva povinoTati
sami z svého řemesla obecní š-e vzdvíhati,
leč chtie dobrovolně to učiniti; Však pra-
vím, žes tak podobný k zlodějovi jako já a
hodený š-ci jako já. NB. Tč. 114., 120., 123.,
235. Šibenko šibená, pro kohos stavěna?
Dybych to byl vědzel, že na ni visěč mám;
Šibenko, šibenko, dybych já byl věděl, že ty
budeš moja, byl bych tě dal dlažiť od vrchu
ež do dna; Šibenko šibená, pro koho si sta-
věna? čili pro mne samého, či pro koho ji-
ného? Sš. P. 129., 150., 172. Kostelóm vyhý-
báte, šibenicám se klaňáte; K š-cám přijeli,
zdaleka se klaňali; A tu paničku chytili, do
želez ju zakovali, na š-ce ju dali; Už Aničku
nesú s pannami mládenci a Juľenka vedú kati
k š-ci; V tém holickém poli š. dvoje, po-
hledni Juříčku, keré budú tvoje; Z úterka
na středu už Janička vedú, vedú ho silnicí
kači (kati) k š-ci; Dívali se páni z tej hodon-