86?

skej brány, co dělá Juříček pod š-cami. Co
by dělal? Visí, nebožátko mosí; Už milenku
nesú mládenci pod věnci a milého vedu kati
k š-ci; Na velických kobcách šibeničky, budú
na ně věšat dvě děvečky, a když jich po-
věsá, viset mosá, ani jich maměnka nevy-
prosá. Sš. P 23., 97., 99!, 129., 130., 150., 611.
Nechť já nejukrutnější a nejohavnější smrť
trpím a před svými přátely budu ohaven
za něho a na š-ci oběšen. Hus I. 298. Při-
vykl psotě, jak cikán š-ci. Snadněji jest
dostati se na š-ci než s ní. Hnš. Pro š-ci
nečiní zlého. Vz Ničema. Lb. Má-li na koho
přijít š., neutopí se v rybníce. Vz Zločin.
Co má viseti, neutopí se, aby voda přes
š-ci šla (běžela); Hlad se š-ce nebojí. Jg.
Z jehličky na grešličku, z grešličky na tru-
hličku, z truhličky na kravičku, z kravičky
na š-u. Koll. Vz Mladý. Na š-i koho posýlati
(zum Henker). Šm. Vz Šibený.— Šibenička,
der Pfluggalgen. Us. Jg. — Š. ptáková =
bidlo s ptákem, k němuž se střílí. Štelc. —
Š. = stojan na kalák, der Tropfsackhalter.
Suk. — Š. = dřevo na dvou zaražených
kolcích na příč položené. Š-ky přeskako-
vati. Mor. Šd.

Šibenicovitý, galgenartig. Techn. I. 213.

Šibeničník, a, m., der Galgenvogel, Galgen-
strick, kdo hoden jest šibenice. Š-ku (na-
dávka) ! D. Již toho š-ka chytili. Sych. —
Š., u, m., šibeničný provaz, der Strang.

Šibeničný, Galgen-. S. vrch, hora, Rk.,
provaz (šibeničník). D. Jdi na kolo, pse
(kluku) šibeničná. Jg. Ty kluku š-ná. SI. ps.
II. 4. 31. To je učinená hlava š-ná. Dch.
Š. hora u Prahy. Tk. I. 31., 110., 179., II.
279., III. 420. Š. válka. Tk. IV. 329., Let. 66.

Šibeník, a, m., mě. v Dalmatii, Sebenico,
vz více v S. N. — Šibeničan, a, m. — Sibe-
nický.

Šibenka, y, f., vz Šibenice. — Š. = ná-
stroj k válení vody, der Brunnengalgen. V. —
Š-ky, jm. polností. Na š-kách. Mor. Šd. Vz
Šibenička.

Šibený. Šibeničko š-ná, pro koho jsi sta-
věna? Sš. P. 172. Vz Šibenice.

Šiberna, y, f., Schiberna, hájovna u Be-
nešova; samota u Hostomic. PL.

Šibice, Schibitz, samota u Nimburka; ves
u Těšína.

Šibík, u, m., das Gesenke, der Rollschacht.

Šibíkový kámen, der Gekrösestein. Sp.
S. sůl, das Schibikersalz. Šp.

Šibinka, y, f., vz Šebinka. Kd.

Šibko = hybko, rychle, obratné, schnell,
behend. Slez. Šd. Cf. Šibati.

Šibký = prudký, rázný, flink, schnell.

Šiblík, a, m., osob. jm.

Šiblink, u, m., pellira (oděv), zastar.
Rozk. 91.

Šiblosť, i, f. = prudkosť, ráznosť, die
Schnelligkeit, Geschwindigkeit. Jg.

Šibna, y, f., v horn., der Schwenkbaum.

Šibnouti, vz Šibati.

Šiboleth, vz Šibboleth.

Šibor, a, m., osob. jm. Šd.
Šiborati = po zemi nohy táhati, die Füsse
nachschleppen. Kb.

Šiborov, a, m.. Schiborau, ves u Vel.
Meziříčí. PL.

Šibřín, a, m., ves u Běchovic. PL.

Šibřinek, šebřinek, nku, m., pl.: ši-
břinky = vrabčí hlas, das Sperlingsgeschrei.
Ros. — Sibřinky = frašky, šašky, žerty,
D., kudrlinky, der Schnack, die Posse, Läp-
perei, Fratze, Narrenpossen. D., Nz. Zdály
se jim věci ty tretami, š-kami, pletkami,
pošetilostmi býti; Vydati se v sibřinky.
Sš. L. 215., II. 126. (Hý.). Sibřinky z cizí
kli sinky a což až tvá zdechne? Č. M. 183.
— Kom. L. 22. 5., Kram., Sych. — Š. =
podvod, klam, šizení, die Bethörung, Betrü-
gerei, Täuschung, Spiegelfechterei. Umí do-
bytku opravovati a jiné mnohé š-ky pro-
vozuje. Štelc. — Kom. L. 22., Sych., Kram.,
Koll. — Š-ky, ples maškarní, ein Masken-
ball, Juxabend, Faschingsfest, Schlaraffen-,
Narrenfest. Dch. Sokol pražský měl ¹¹/₂1882.
na Žofíně š-ky. Us.

Šibřinkati, šibřinkovati, zwitschern; žerty
tropiti, šašky provozovati, Possen reissen,
Narrenpossen machen. Ros. — Šibřinkovati
se kam — lajdati se, toulati se. Mor. Šd.

Šibřiti, il, ení — žertovati, scherzen, Pos-
sen treiben. Us. u Ronova. Rgl.

Šic, jinde pšic, volá se na kočku, aby se
zahnala. Š., e, m., osob. jm. Vz S. N.

Šicí, Näh-. Š. jehla, Us., stůl. D., škripec,
Kram., příze, truhlička, poduštička, košíček,
umění, škola, rám, šroub, hedvábí, niti, ná-
řadí, stroj (Wheelerův a Wilsonův, Howeův,
Singerův); práce, dílo šicího stroje; š. ho-
dina (po jejíž trvání se šije). Šp. Šicí, ne:
šící stroj atd., vz -cí.

Šička, y, f-, die Nähterin. — Š. = šicí
stroj, die Nähmaschine. Slez. Šd. — Š.
písmě š. Vz Šičkový.

Šickový rým, končící se v š: myš —
piš. Puch. Vz Šička.

Šid, u, m. = šizení, der Spott, Hohn. L.

Šíd, a, m., šád, šet, šít (zastr.) = stařec
šedivý, der Greiš. Troj. Vz Sít.

Šída, y, m. = šibal. Zlob., Kb. — Š.,
osob. jm. — Š., y, f., kraví jm. Mor.

Šidák, a, m., der Lügenvogel. Rk.

Šidář, e, m. = šidil, der Betrüger. Zlob.

Šidatý = plesnivé barvy jako myš, mäuse-
grau. Rst. 501. Us. Poličan.

Šiďavý, trügerisch, trügsam. U Olom. Šd.

Šidba, y, f., šejd, der Betrug, die Hinter-
list. J. tr., Ptra. jde šidbou (= šidit). U Do-
brušky. Us. Dobyti čeho šidbou. Sš. Ob. 249.

Šidbař, e, m. - kdo šidí, der Betrüger.
Povaha š-ře a šibala. Sš. Sk. 152. (Hý.).

Šidéř, vz Šidíř.

Šidil, a, m., der Schwindler, Trüger, Be-
trüger. Jg.

Šidilka, y, f., die Schwindlerin, Trügerin.
Jg.