Předchozí (866)  Strana:867  Další (868) |
|
|||
86?
|
|||
|
|||
skej brány, co dělá Juříček pod š-cami. Co
by dělal? Visí, nebožátko mosí; Už milenku nesú mládenci pod věnci a milého vedu kati k š-ci; Na velických kobcách šibeničky, budú na ně věšat dvě děvečky, a když jich po- věsá, viset mosá, ani jich maměnka nevy- prosá. Sš. P 23., 97., 99!, 129., 130., 150., 611. Nechť já nejukrutnější a nejohavnější smrť trpím a před svými přátely budu ohaven za něho a na š-ci oběšen. Hus I. 298. Při- vykl psotě, jak cikán š-ci. Snadněji jest dostati se na š-ci než s ní. Hnš. Pro š-ci nečiní zlého. Vz Ničema. Lb. Má-li na koho přijít š., neutopí se v rybníce. Vz Zločin. Co má viseti, neutopí se, aby voda přes š-ci šla (běžela); Hlad se š-ce nebojí. Jg. Z jehličky na grešličku, z grešličky na tru- hličku, z truhličky na kravičku, z kravičky na š-u. Koll. Vz Mladý. Na š-i koho posýlati (zum Henker). Šm. Vz Šibený.— Šibenička, der Pfluggalgen. Us. Jg. — Š. ptáková = bidlo s ptákem, k němuž se střílí. Štelc. — Š. = stojan na kalák, der Tropfsackhalter. Suk. — Š. = dřevo na dvou zaražených kolcích na příč položené. Š-ky přeskako- vati. Mor. Šd. Šibenicovitý, galgenartig. Techn. I. 213.
Šibeničník, a, m., der Galgenvogel, Galgen-
strick, kdo hoden jest šibenice. Š-ku (na- dávka) ! D. Již toho š-ka chytili. Sych. — Š., u, m., šibeničný provaz, der Strang. Šibeničný, Galgen-. S. vrch, hora, Rk.,
provaz (šibeničník). D. Jdi na kolo, pse (kluku) šibeničná. Jg. Ty kluku š-ná. SI. ps. II. 4. 31. To je učinená hlava š-ná. Dch. Š. hora u Prahy. Tk. I. 31., 110., 179., II. 279., III. 420. Š. válka. Tk. IV. 329., Let. 66. Šibeník, a, m., mě. v Dalmatii, Sebenico,
vz více v S. N. — Šibeničan, a, m. — Sibe- nický. Šibenka, y, f., vz Šibenice. — Š. = ná-
stroj k válení vody, der Brunnengalgen. V. — Š-ky, jm. polností. Na š-kách. Mor. Šd. Vz Šibenička. Šibený. Šibeničko š-ná, pro koho jsi sta-
věna? Sš. P. 172. Vz Šibenice. Šiberna, y, f., Schiberna, hájovna u Be-
nešova; samota u Hostomic. PL. Šibice, Schibitz, samota u Nimburka; ves
u Těšína. Šibík, u, m., das Gesenke, der Rollschacht.
Šibíkový kámen, der Gekrösestein. Sp.
S. sůl, das Schibikersalz. Šp. Šibinka, y, f., vz Šebinka. Kd.
Šibko = hybko, rychle, obratné, schnell,
behend. Slez. Šd. Cf. Šibati. Šibký = prudký, rázný, flink, schnell.
Šiblík, a, m., osob. jm.
Šiblink, u, m., pellira (oděv), zastar.
Rozk. 91. Šiblosť, i, f. = prudkosť, ráznosť, die
Schnelligkeit, Geschwindigkeit. Jg. Šibna, y, f., v horn., der Schwenkbaum.
Šibnouti, vz Šibati.
Šiboleth, vz Šibboleth.
|
Šibor, a, m., osob. jm. Šd.
Šiborati = po zemi nohy táhati, die Füsse nachschleppen. Kb. Šiborov, a, m.. Schiborau, ves u Vel.
Meziříčí. PL. Šibřín, a, m., ves u Běchovic. PL.
Šibřinek, šebřinek, nku, m., pl.: ši-
břinky = vrabčí hlas, das Sperlingsgeschrei. Ros. — Sibřinky = frašky, šašky, žerty, D., kudrlinky, der Schnack, die Posse, Läp- perei, Fratze, Narrenpossen. D., Nz. Zdály se jim věci ty tretami, š-kami, pletkami, pošetilostmi býti; Vydati se v sibřinky. Sš. L. 215., II. 126. (Hý.). Sibřinky z cizí kli sinky a což až tvá zdechne? Č. M. 183. — Kom. L. 22. 5., Kram., Sych. — Š. = podvod, klam, šizení, die Bethörung, Betrü- gerei, Täuschung, Spiegelfechterei. Umí do- bytku opravovati a jiné mnohé š-ky pro- vozuje. Štelc. — Kom. L. 22., Sych., Kram., Koll. — Š-ky, ples maškarní, ein Masken- ball, Juxabend, Faschingsfest, Schlaraffen-, Narrenfest. Dch. Sokol pražský měl 11/21882. na Žofíně š-ky. Us. Šibřinkati, šibřinkovati, zwitschern; žerty
tropiti, šašky provozovati, Possen reissen, Narrenpossen machen. Ros. — Šibřinkovati se kam — lajdati se, toulati se. Mor. Šd. Šibřiti, il, ení — žertovati, scherzen, Pos-
sen treiben. Us. u Ronova. Rgl. Šic, jinde pšic, volá se na kočku, aby se
zahnala. Š., e, m., osob. jm. Vz S. N. Šicí, Näh-. Š. jehla, Us., stůl. D., škripec,
Kram., příze, truhlička, poduštička, košíček, umění, škola, rám, šroub, hedvábí, niti, ná- řadí, stroj (Wheelerův a Wilsonův, Howeův, Singerův); práce, dílo šicího stroje; š. ho- dina (po jejíž trvání se šije). Šp. Šicí, ne: šící stroj atd., vz -cí. Šička, y, f-, die Nähterin. — Š. = šicí
stroj, die Nähmaschine. Slez. Šd. — Š. písmě š. Vz Šičkový. Šickový rým, končící se v š: myš —
piš. Puch. Vz Šička. Šid, u, m. = šizení, der Spott, Hohn. L.
Šíd, a, m., šád, šet, šít (zastr.) = stařec
šedivý, der Greiš. Troj. Vz Sít. Šída, y, m. = šibal. Zlob., Kb. — Š.,
osob. jm. — Š., y, f., kraví jm. Mor. Šidák, a, m., der Lügenvogel. Rk.
Šidář, e, m. = šidil, der Betrüger. Zlob.
Šidatý = plesnivé barvy jako myš, mäuse-
grau. Rst. 501. Us. Poličan. Šiďavý, trügerisch, trügsam. U Olom. Šd.
Šidba, y, f., šejd, der Betrug, die Hinter-
list. J. tr., Ptra. jde šidbou (= šidit). U Do- brušky. Us. Dobyti čeho šidbou. Sš. Ob. 249. Šidbař, e, m. - kdo šidí, der Betrüger.
Povaha š-ře a šibala. Sš. Sk. 152. (Hý.). Šidéř, vz Šidíř.
Šidil, a, m., der Schwindler, Trüger, Be-
trüger. Jg. Šidilka, y, f., die Schwindlerin, Trügerin.
Jg. |
||
|
|||
Předchozí (866)  Strana:867  Další (868) |