868

Šidíř, šideř, e, m. = šejdíř. Jak viděti
na Peregrinovi šidéri, jenž ... Sš. II. 397.

Šidířka, šidířský, atd., vz Sej . . .

Šiditi, šidím, šiď, -dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, ění) - šidívati. O původu vz Mz.
80. Š. — klamati, podváděti, betrügen, hinters
Licht führen; týrati, trápiti, škádliti, foppen,
necken, scherzen. V., Jg. — koho. V., Ros.,
Dh. 147. Kdo koho vidí, ten toho šidí. Lom.,
Č. Vz Úskok. Chodívals k nám ve dne
v noci, šidívals mý černý voči, včils mě
oklamal; A mě ten svět velmi šidí, vydejte
mě mezi lidi; Minulo mi sedům let, ošidila
sem jich (chlapců) pět, ještě tebe šidit mám,
ale to neudělám; Na to sem se zrodila, abych
chlapce šidila. Sš. P. 245., 706,, 709. (Tč.). —
koho čím: sliby. Us.

Šidlačka, y, f., zimní hruška. D.

Šidlák, a, m. = kdo šidla dělá, der Ahlen-
macher; 2. šidič. — Š., osob. jm. — Š., sa-
mota u Bělé. PL.

Šidlákov, a, m.. Schilligkau. ves u Ronš-
berka. PL.

Šídlař, šidlař, e, m., der Ahlenmacher.
Vz Šidlák. Tk. II. 376., 381.

Šidlařiti, il, ení, Ahlenmacherei treiben.

Šidlařka, šídlařka, y, f., die Ahlen-
macherin.

Šídlařský, šidlařský, Ahlenmacher-.

Šidlařství, šidlařství, n., die Ahlen-
macherei, der Ahlenhandel. Jg.

Šídlatka, y, f., isoětes. Š. jezerní, i. lacu-
stris, Brachsenkraut, n. FB. 4., Ol. Kv. 80.,
Slb. 85., Rstp. 1770.

Šídlatkovitý. Š. rostliny, isoeteae. Rstp.
1770., FB. 4.

Šidlatosť, šidlatosť, i, f., die Pfriemen-
artigkeit.

Šidlatý, šidlatý, pfriemenartig. — Berg,
exc.

Šidlavý, täuschend, betrügerisch. Mor.
Šd. Š. nádoba (do které se méně vejde, než
by kdo myslil). Mor. Brt.

Šídle, e, n. šidlovka.

Šidlenky, pl., f., druh zimních hrušek.
U Přerova. Šd.

Šidlice, e, f., subularia, die Pfriemen-
kresse. Slb. 713.

Šidlichovský, ého, m., osob. jm.

Šidliti, zastr. = píchati, bodati. — koho.
Jak šidlí mě tvá řeč. Kat. 1313.

Šidlo, šidlo, šidélko, šidýlko, a, ši-
delce, e, n. Snad lépe: šidlo, vz -dlo, Brs.

2. vyd. 225. Strsl. šilo, příp. -lo. Mkl. B.
99., 101. Na Slov. šidlo. Ht. Zv. 44. Šidlo
od ši (šíti). Vz -dlo. Š. (sídlo, subula, ala).
MV. Die Ahle, Pfrieme. Š. hranaté, hladké,
třecí, Techn., hladicí, ševcovské, sedlářské,
rýsovací. Kh., hrubé, podpatní, přešívací,
okolkové, štepovací, obšívací, předpicho-
vací (předpichovač), Šp. Železným šidelcem
něco probodnouti. Ja. Řečí nikoho nepúchaj
jako švec šidlem. Slov. Tč. Jest jako na
sídlech (nemá stání). U Jižné. Vru. V Brodě

koze nemajú, šidlem mléko jídajú, pantokem
chléb krajajú, měchem drva ščípajů. Sš. P.
697. (Antichrist) šidla za nehty bíti. .. bude.
Pass. 11. (Hý.). Nepopustím, kdyby kalená
šidla padala. Us. Msk. Musím domů, by měla
šídla padati, kdyby šidla padala, kdyby
s nebe šidla padala (kdyby byla sebe větší
nehoda. Vz Odhodlaný). Us., Sych., Šd. Cf.
Jáť musím tam jíti, by palice letěly. Vz Nu-
cení. Č. Srovnávají se jako š-a v pytli (vz
Nesvorný); Budeť to tajno jako š. v pytli (vz
Tajemství). C. Š. se v pytli netají (nezatají);
Nemůže se š. v pytli tajiti; Marnosť a bláz-
novství jako š. v pytli tajiti se nemůže; Š.
v pytli a kurva v domě (nemohou se tajiti.
Reš.). Jg. Skryté š. vykole sa z vreca. Slov.
Tč. Vykukuje jako š. z pytle (svou uhlaze-
ností se liší. Vz Uhlazený). Lb. Špičatý
jazyk více píchá než šidlo. Slez. Tč. — Š.,
parus caudatus, die Schwanzmeise, Schnee-
meise. Pdy. — Šidla — druh hrušek. Na
Mor. Bkř., Kčr. — Š. = motýlice modrá,
hadí hlava, callypteryx splendens, Frč. 147.
Schd. II. 520; vodní panenka. D., Ja. —
Š. = neposeda. Ty š., kdy pak se jednou
usadíš? Us. Č. — Š., Schiedel. Š. nové a
staré, vsi u Zákup. PL.

Šidloba, y. f., Schidloba, samota u Li-
buně. PL.

Šidlov, a, m., mě. v Polsku. Vz S. N.
Šidlovatý, vz Šidlovitý.
Sídlovec, vce, m., cyclops, žábronožec.
Krok. II. 243.

Šidlovitý, subulatus, cuspidatus, pfriemen-
förmig. Slb. Š. listy = z úzké zpodiny zne-
náhla se zužující v ostří tenké, jako u ja-
lovce obecného. Rst. 502.

Šidlovka, y, f., druh hrušek. Vz Šídle.
Us.

Šídlozobý. Š-bí (zpevaví) ptáci, subuli-
rostres, oscines, aves canorae, die Pfriem-
schnäbler, Sänger. Nz.

Šidnosť, i, f. = směšnosť, die Lächerlich-
keit; úsměšnosť, die Spötterei, pol. L.

Šidný = úsměšný, höhnisch; směšný, lä-
cherlich, pol. L.

Šidolid, a, m., der Menschenbetrüger. Šm.

Šidružice, dle Budějovice, Schidrowitz,
ves ve Znojemsku.

Šíf, u, m., z něm. Schiff = loď, koráb.
Vz toto. V.

Šifař, e, m. = plavec, der Schiffmann. V.,
Č. Šifaři, šifaři, na šify sedajte, můj zeleny
vinek po moři chytajte. Sš. P. 378.

Šifařiti, il, ení, plavectvím se živiti, von
der Schifffahrt leben. Jg.

Šifařka, y, f. = plavcova žena, des Schiff-
manns Frau. Jg.

Šifařský, Schiffer-, Steuer-, plavecký.

Šifařství, n., die Schifffahrt, Schifferei,
plavectvi. Jg.

Šiflář, e, m. = pernikář. Kázala mně
moje máti, š-ře si namlouvati, toho nechci;
a on dělá šifličky (vz Šiflík) a miluje dě-
večky. Sš. P. 483.