869

Šiflík, u, šiflíček, čku, m. = perník, der
Lebkuchen, Schiffel, die Pfeffernuss. Us. také
na Slov. Jg,

Šiflikář, šifličkář, e, m. = pernikář, der
Lebküchler. Bern.

Šiflikářka, šifličkářka, y, f. — perni-
kářka, die Lebküchlerin, Pfefferküchlerin.

Šifllikářský, pernikářský, Leb-, Pteffer-
küchler-.

Šiflikářství, n. = pernikářství, die Leb-,
Pfefferküchlerei. Bern.

Sifón, u, m., druh jemného plátna. Slez.
Sd.

Šifonér, u, m., z fr. chiffoniere, vz toto.
Šífovní, šífový, z něm., Schiffs-, lodní.
S. hák, kotev, V., provaz. V., Kom.

Šifra,, y, f., známka, zvláště tajná, místo
písmene a p., die Chiffre. Rk. Vz více v KP.
I. 308., v Lumíru 1858. a ve S. N.

Šift, u, m., z něm. Schaft, u flinty celé
dřevo, lože, hlaviště, násada, der Büchsen-
schaft, der Schaft, die Kolbe. D.

Šiftař, e, m., der Büchsenschäftler.

Šiftařiti, il, ení, die Schäfterei treiben.

Šiftařka, y, f., die Schäfterin.

Šiftařský, Schäfter-. Š. řemeslo. Jg.

Šiftařství, n., die Schaftmacherei, Büchsen-
schäfterei. Jg.

Šiftovati, Schäften. D.

Šigišov, a, m., Schässburg, maď. Seges-
vár, mě. v Sedmihradech. Vz S. N.

Sich, a, m., osob. jm. Pal. — Š., u, m. -
nepravé zlato nebo stříbro, unechtes Gold
o. Silber, pol. L., Bzd.

Šicha, y, í'., rostl., empetrum, die Krähen-
beere. Š. černá, e. nigrum. Slb. 265., Flora,
FB. 86., Čl. Kv. 326., Rstp. 813. - Š., y, m.,
osob. jm. Tč.

Šichan, a, m., osob. jm. Šd.

Šichle, e, ť., u soukeníků, die Schrippe.
Sm.

Šichmiti, il, en, ení, ve plavectví, schralen
(v. Winde). Šm.

Šichmo, abhängig, donlegig. Rk.

Šichmoblizník, u, m., aulax. Rostll.
235. a.

Šichmý, schief, abhängig, donlegig. Šm.

Šichnice, e, f., die Donlage (eine ab-
hängige Fläche). Šm.

Sichník, a, m., na Slov. = nájemník, děl-
ník, der Taglöhner. Koll.

Šicholistý = mající listy jako šicha. Š.
vrabečnice. Rostl. III. a. 120.

Šichořiti = šachořiti. Slov. Bern.

Šichovitý. S. rostliny, empetreae, kräh-
beerartig: šicha. Slb. 265., Rstp. 313.

Šichovní, Don-. Šm.

Sichový, od šichu. S. kaloun. L.

Šichta, y, f., z něm. Schichte vrstva, sloj,
hranice. Po šichtách, schichtweise. Plk. —

Š. u horníků = počet hodin, určitý čas ku
práci, die Schichte. Jg. š. (lépe: směna,
úkol) určitý počet hodin, po které hutní n.
horní dělníci pracovati musí, 6, 8, 12, málo
kdy 4, 10 hodin; S. denní, noční, ranní; š-u
dělati, zaraziti, volati, ohlásiti, dodržeti; š.
došla; š-ty své pilně konati; šichta trestní
(kterou dělník z trestu zdarma konati musí).
Vys.

Šichtmistr, a, m., z něm. Schichtmeister
= šichtovní mistr, důlní, hormistr.

Šichtník, a, m., v hora., der Schicht-
arbeiter. Šp.

Šijač, e, m. = šíječ. Slov.

Šijačka, y, f., das Nähen, die Näherei.
Přijď na š-ku. Na Mor. Šd., Kčr.

Šiják, a, m., plotus, pták čapatý, der
Schlangenhalsvogel. Krok. I. c. 125.

Šijan, u, m. = šicí stroj, die Nähmaschine.
Slez. Šd.

Šijatec, tce, m., collyris, hmyz. Krok-
II. 251.

Šijatka, y, i'., eulimene, žabronožec. Krok.
II. b. 243.

Šijatý, langhalsig. Rk.

Šíje, e, šijka, šiječka, y, f. — zadní část
krku, týl, vaz, V., Lk., u koní: hřeben, der
Hinterhals, Nacken, das Genick. V., Šp.
Strsl. šija, jugulum, collum. Mkl. B. 4. Š-e
od ši (šinu se). Šť. Popřední krku díl hrdlo
jest, zadní šíje. Kom. J. 352. S. = prvních
sedm obratiu páteře či hřbetnice. Vz S. N.
Má tvrdou šíji. Vz Neústupný. Lb. Tvrdé
šíje člověk (vz Svéhlavý;. V., 0. Svou šíji
jhu poddati. Jel. Šíje zpupné. Troj. Vz
Kostra a S. N. — Š. krk, der Hals. Provaz
mu na šíji uvázali, Šíje jim mečem ohole
(potínaje). Dal. Pod šíjí (pod pokutou ztra-
cení hrdla). Pulk. — Š. plece, die Schulter.
S. mé nesnesou toho břemene. Sych. — Š. —
vchod do sklepa, der Kellerhals, Vorkeller.
Jde se dolu nějakou šíjí nevelmi širokou.
Pref. — Boč.. Zlob. — Š. (novější) = úžina
zemská, mesimoří, okřídlí, v řeč. také av-/ýv.
Š. — úzká čásf souše, která dva, větší díly
souše spojuje. Blř. Die Landenge. Šjje nej-
větší: suecská, panamská. Tl. — Š. hory,
der Bergrücken. Alx. Tab. c. 109. — Š. ve
mlýně, der Mühleisenhals. Prm. IV. 199. —
Š. u loutny, der Kragen. Kom.

Šíjecí = šicí, na Slov. S. jehla. Bern.

Šíječ, e, m., der Näher. Vz Šijač.

Šiječka, y, f., slov. šijačka — švadlena.
die Nähterin. - Š. = šicí polštář, das Näh-
polster. Plk.

Šijek ve složených: nášijek, zášijek a p.

Šíjeti, slov. šijati, vz Šíti.

Šijevník, a, m. = šíječ. Slov. Bern.

Šijka, y, ť. — malá šíje. Kat. 729.

Šijkovati - na šiji bílí, auf den Nacken
schlagen. Ros.

Šijnice, e, f. — šátek na krk, das Hals-
tuch. L.

Šijný dolek, fontenella. Lex. vet. — Š.
okrasa, ornamentům colli, Hals-. BO.