Předchozí (869)  Strana:870  Další (871) |
|
|||
870
|
|||
|
|||
Šíjososcový, trachelomastoideus. Nz. lk.
Šijovatý — hrdlatý, dickhälsig. L.
Šíjový, Nacken-. Žlázy šíjové, Rostl.,
krajina, Šp., svaz, das Nackenband, důlek, jamka, die Nackengrube, skrčenina, staže- nina, die Nackenkontraktur. Nz. lk. Š. nosič, první obratel, der Atlas. Ib. Šijule, e, f., emys, želva. Krok. I. c. 127.
1. Šik, u, m., ze středoněm. schic, conve-
nientia, slušnosť, způsob; zajisté značilo též řád, pořádek. Mz. 322. Š. = řád, spořádání, pořádek, správa, V.; zvláště řád vojenský, die Ordnung, das Glied, die Schlachtord- nung, Truppenstellung, Š. čelní, die Stirn- linie, boční, die Flankenlinie. Š. řaditi. Dch. Čtverhraný š. vojska; ve šiku postaviti; svůj š. opustiti; něčí š. rozraziti; š. bitevní. V. Vojsko do šiku staviti. Ros. Do šiku se stavati. Zlob. Do šiku vojáky uvésti, Jel., vstoupiti. D. Ve svém šiku státi. V. Š. přední, zadní. D. Ze šiku svého vystoupiti. Troj. Š. vojenský Řekův: klínový, nůžkový, po- délný, čtvercový. Rf. A on vždy v šiku bojovném táhl dále. Pal. D. 3. 2. 131. Š-em táhli pět dní proti nim. Let. Vz Voj. — Š. v tělocviku: původní, obrácený (nerušený, rušený v četách, rušený ve četách i v čle- nech, rušený v četách i ve členech a dvojí- cích). Tš. Vz KP. I. 430. - Š. = houf, zá- stup, der Haufen. V., Kom. V prvním houfu bude Luciper, v jeho šiku budou všickni pyšní. Lom. Pých. 235. Hvězdy pak svítí v šiku svém. Br. Bůh kazil jim šiky. Čr. Zmátli mu šiky (toho i onoho se chytá; cf. Neví, kolik kur doma; Z brku vyražený; Vz Nesnáze). Jg.. Č., Čr. — Š. = úmysl, der Plan, das Koncept. Ten jeho š. se pro- nesl. Karyon. — Š. = slušnosť (zastr.), die Schicklichkeit. To není šik. Papr. 2. Šik, u, m., šika, y, f. (zastr.), ve frasi:
šikem, šikou — na příč, quer, schräg. Sikou pohleděti, D., orati, Puch.; Trám nahnouti n. šikem přiseknouti, Nz.; šikem choditi, Knst., hleděti. Bern. Trochu dáleji šikem o tři kročeje. Ms. 1604. Šikou proti skalám. Ib. 3. Šik, u, m., na Slov. = kovový drát,
der Metalldraht; nepravé zlato n. stříbro, Silber. Bern. — 4. Š. či článek prstu, Pha- lanx. Nz. lk. Šika, y, f., vz Šik, 2. — Š., y, m., osob.
jm. Sd. — Š. šikovný člověk, z pravidla ironicky. Tys šika! U Olom., u Rychn. Sd. Šikan, vz Chicane.
Šikl, a, m., osob. jm.
Šiklar, a, m., osob. jm. Šd.
Šikmice, e, f. Ornamenty z pěkných rovno-
běžných šikmic. Havelka. Šikmo = šikem, šikou, šourem, šejdrem,
kosmo, Jg., schylmo, severem, schräg, schief. Šikmokřídlý. Š-dlí, trichoptera, členovci.
Vz Chrostík. Frč. 152. Šikmokvět, u, m., plagianthus, rostlina
slézovitá. Rostl. I. 222. a. Šikmořez, u, m., die Gehrungsschneide-
maschine. Prm. |
! Šikmý — příčný, kosý, šiký, na pokos,
pokosný, úkosný, quer, Zwerch-, entgegen- gesetzt, schräg, schief. Šikmý směr. Rostl, myšky. Ja. S. řez, Prm., čára, úhel, polo- žení,Šp., zlomenina, der Schrägbruch. Nz. lk. Šikmý kříž, crux decussata, když obě | rahna šikmo přeložena jsou: kříž přeložný, překladný, das Andreaskreuz. Sš. J. 288. (Hý.). Šiknouti se, ul, utí, z něm., sich schicken,
hoditi se. — se nač. To se šikne (hodí) jako
pěsť na oko. D. — se do čeho, k čemu.
Rk.
Šikný = způsobilý, geeignet. V Krkonš.
Kb.
Šikola, y, m., osob. jm. Šd. Šikosrděitý, schrägherzförmig. Š. listy.
Rostl. III. b. 477. Šikoušek, šku, m., buxbaumia, die Bux-
baumie. Rstp. 1805. Šikování, n. S. lidu válečného k bitvě,
š. vojska, die Ordnung, Aufstellung. Nauka o š. Vz S. N. 11. 213. — V. — Š., na Slov. =
zaopatření, die Verschaffung; posýlání, die Sendung, Schickung; shodnutí, das Schicken, Treffen. Bern. Šikovaný; -án, a, o, gereihet, geordnet.
Rst. 502. Bitva řádně š. Pal. Šikovatel, e, m., der Feldwebel. S. N.
Šikovati, šikovávati, z něm. schicken —
strojiti, pořádati, ordnen, richten, zu Recht stellen, in Ordnung stellen; dohoditi, zu- bringen, schaffen, herbeischaffen; posýlati, schicken, senden; dopustiti, zulassen, zu- schicken; hotoviti, působiti, spraviti, chy- stati, bereiten, zurecht machen, zubereiten, einleiten, bewirken; se pořádati se, sich ordnen, chystati se, sich anschicken. Jg. — co, koho: vojsko. Us., Pal. Já ho tam ši- koval (dohazoval). Ros. Co Bůh šikuje (do- pouští). Bern. — v co. Vojínové ve klín se šikují. Kom. — co čím: prsty. Jel. — co komu: kupce. Žer., NB. Té. 133. — se komu. Tomu člověku vše se šikuje (se hodí). Us. Hý. — co kam. Ale potom do města vozy šikovali. Let. 110. Kázali do vězení ho šikovati. Bl. Z. Aug. 24. - koho komu zač: za poselkyni, za hospo- dýni. — koho, se na co. Někoho na druhý svět š. Bern. Š-vali na mě svého tstě, aby mne pohonil. Půh. II. 395., NB. Tč. 221. Šikuje se na déšť. Bern. — co, se proti komu:vojsko se proti nepříteli š-lo. Ros., Flav., Štelc, Vrat., Plk. — se k čemu. Šikuje se k němu (hodí se). Záv. — se s kým. I š-li s ním do toho hlubokého sklepa. Bl. Ž. Aug. 29. Hned se mi s tou mrchou š-te, odkud jste přišli (pryč jděte). Němc. — s inft. Šikuje se tam jíti. Us. Šd. Šikovňák, u, m. = šikovný člověk. U Olom.
Sd. Cf. Šika. Šikovně, z něm. = způsobně, schicklich,
Us.; náležitě, gebührend. Bern. Šikovnice, e, šikovnička, y, f. která
co šikuje, obstarává, die Verschafferin, Zu sehickerin, Besorgerin, Zubringerin. — Š. svodnice, die Kupplerin. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (869)  Strana:870  Další (871) |