876

Šířá = zšíří. Hnal přes jetelinu jak šířá.
Jak šířá cesta voda valila. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Širáček, čka, m. = širák.

Širačina, y, f. — kloboučina, ein Stück
von Hut. Slov.
Širáčnický — kloboučnický, Hutmacher-.

Širáčnictví, n. = kloboučnictví, die Hut-
macherei. Slov.

Širáčnička, y, ť. = kloboučnice, die Hut-
macherin. Slov.

Siráčník, a, m. = kloboučník, der Hut-
macher. Slov.

Širáčniti, il, ění, die Hutmacherei treiben.
Slov. Jg.

Širáf, u, m. = ženský hřeben do hlavy.
U Třebíče. Jsk.

Širák, u, m., na Mor. a na Slov. = klo-
bouk širokostřechý, ein breitkrämpiger Hut.
Po druhé zatáhli (moře), širáček vytáhli.
Sš. P. 86. Chudoba naučila ludi i ze slámy
š-ky plésť. Slov. Tč. Sě zlatem košelu, na
širák kosírky, aby ho líbily linčanské de-
venky. Sl. ps. 20. V mor. Valašsku také:
libáň, lebáň. Vck. — Š., a, m., osob. jm.
Šd.

Širakář, e, m. = širáčník. Slov.

Širakářiti = širáčniti, Hutmacherei trei-
ben.

Širakářka, y, f. = širáčnička. Slov.
Širakárnický — šiřáčnický. Slov.
Širakářnictví = širáčnictví. Slov.
Širákářnička, y, f. = širáčnička.
Širakářník, a, m. == kloboučník. Slov.
Širakářský = loboučnický, Hutmacher-.
Širakářství, n., kloboučnictví, die Hut-
macherei. Slov.

Širál, u, m., miconia, die Mikonie. Rstp.
576.

Širán, u, m. = noční hrnec, Nachttopf,
m. Slov.

Širáň, ě, m. = širák. U Kojet. Bkř.

Širáněk, ňku, m, tiefe Schüssel mit zwei
Henkeln. Us. Jg.

Šírání, n.= doba mezi dnem a soumra-
kem. Vz Seřeti.

Šíranka, y, f., flata, hmyz. Krok.

Sírati, vz Šeřeti. Šírá se. Sb. Dlg. 18.,
Němc.

Šírava, y,f., na Slov. a na Mor. — šíř
(šíre). D. — Š., y, m., osob. jm. Pal.

Šířava, y, f., předměstí v Přerově. Tč.,
Šd.

Šiřavina, y, ť. = šířina, die Breite. Š.
pole. Slez. Sd.

Šíravý, ého, m., osob. jm. Sd.

Širdink, u, m., látka plátěná na pod-
šívky, Schirting. JT.

Šíře, vz Široce, Šíř.
Šírek, rka, m., osob. jm. Šd.

Šiří = šir.

Šíří, f. šíře, die Breite. Veliká š. BO.

Šiřice, e, f. = prostý bílý plášť, weisser
Mantel. Slov. Hdk. C. 61., Dbš. 9., KB.

Sířicí = ku šíření sloužící, vz Sířiti. Š.
mlýnec, die Plättmühle, pec, der Streckofen,
kobyla, Bandhammer, válec, die Reibwalze.
Techn.

Šířina, y, f. — šířka, die Breite. Příp.
-ina. Mkl. B. 133. Na Mor. Tč., Sych. Voda
tekla š-nou; U nich tam jde vše š-nou(plýtvá
se). Mor. Šd. Š. = šířka řeky. Nz. — Š. =
komora, veliká prostrannost po vyrobené soli,
die Weitung. Č., Vys.

Šiřiště, ě, m., osob. jm.

Šiřitel, e, m., der Verbreiter, Vermehrer.
Š. osvěty. Rk.

Šiřitelka, y, šiřitelkyně, ě, f., die Ver-
breiterin, Vermehrerin. Č.

Šířiti, šiř, šíře (íc), il, en, ení; šlřívati =
širším činiti, breiton, ausbreiten, erweitern.
Jg. — co: řeč. Bibl. Ať mnoho řeči neší-
řím. Eus. Š. hrnec (na kruhu baniti, roz-
háněti). Us. Dch. Nechci toho š., poněvadž
i patrné jest. Žer. — co komu. Sláva srdce
mu šíří. Dhn. — co, se čím: kov tlučením
š. D. Něco řečí. V. Š. se radostí. Troj. Š.
učení mečem a ohněm, Us., osvětu školami.
Os. — (se) o čem. Šf., Dch. Šířil jste se
o purismu slovném. Kos. Ol. I. 100. Udá-
lost', o níž tuto Lukáš se šíří. Sš. L. 82.
Nebudu zde o tom š. Har. O tom se nechci
déle š. Ml. —- se. Když jest viděla cierkev
židovská, ano sě čtenie po všem světě káže
a křest sě šíří. Hus III. 80. — co kdy. Na
krátkou dobu sice Galatia pod Amyntem
hranice své šířila tak, že . . . Sš. II. 3. -
co, se kde. Obyvatelé v městě se šířili.
Zlob. Něco ve své řeči š. Štěstí.

Šířivý, dehnbar. Rk.

Šířka, y, f., vz Šíř. — Š., na Slov. =
nádoba picí malá, kleines Trinkgefäss. Plk.

Šířky, pl. —přední střihači ramena u nů-
žek, die Scherblätter. Techn. Vz Šíř, 2.

Širm, z něm., vz Štítek.

Širmík, a, m., osob. jm. Tf. 35.

Širnak, u, m. — hluboká mísa s uchy,
tiefe Schüssel mit zwei Henkeln. Mor. D.

Širnoček, čku, m. = osob. jm. Pal. D.
III. 3. 280.

Šírnouti = šířeti. — abs. Pozorovali,
že šírne. Us. Vk.

Šírný, lépe: příčný, quer. Jg.

Širo, a, n. = vesmír. Pl

Šíro, vz Šírý. Na š., ins Freie.

Široblizník, u, m., salaxis, rostl, vřeso-
vitá. Rostl.

Širobřit, u, m., u soustružníka, die Krücke.
Sm.

Široce, kompar. šiřeji, šíře, šíř: breit. Š.
okolo sebe hleděti. Dal. 60. Řeka š. se roz-
vodnila. Jméno jeho dalece a široce skrze
apoštoly zvěstováno jest. Hus III. 91. — Š. =
dlouze, obšírně, weitläufig, ausführlich. Š.
mluviti; š. o něčem psáti. V. Š. to vysvě-
tluje. Br. Najdeš o tom šíř v kronikách
starých. Kom. S. něco vykládati. Us. Dch,