877

Jakož ortel to v sobě šíře okazuje; To š.
provésti mohu, u koho jsem jej kúpil; Jakož
první list náš to šíře okazuje; List šíře
psaný; To vše šířeji pravila. NB. Tč. 61.,
117., 127., 189., 237. Jakož sem psal o tom
člověku jedno kázánie zvláště a široce. Hus
II. 336. ' i

Širočán, u, širočánek, nku, m. = široký j
hrnec.

Širočelý, breitstirnig. Š. jalovička. Mejs-
nar Odys. 3. 382. Vz Širokočelý.

Širočina, y, f. = širokosť, Breite, f. Bern.
Příp -ina. Mkl. B. 139. — Š. = široká se-
kera tesařská a mlynářská, oštěpačka, teslice,
tesačka, das Breitbeil. D., Bc. Nenajde-li
Matějova píla, najde Josefova š. (led = ne-
mrzne-li o sv. Matěji, bude mrznouti o sv.
Josefu). Šd., Er. P. 47. Cf. Matěj (I. 985. b.)

Širočiti = šířiti. Reš., Kom.

Širodálný, široširý, weit und breit. Šm.,
Dch.

Šírohlavec, vce, m. Š. zemní, coelopeltis
lacertina, had podezřelý. Vz Frč. 330.

Širohlavý, breitköpfig. Mus.

Širohmatný, breitgriffig. Šm.

Širohub, a, m. Velryb širohub balaena
musculus, das Brekmaul. Šm.

Šírojazyčný. Š-ní plžové, rhipidoglossa.
Vz Frč. 233.

Široká, é, f. = starosvatbí. Slov. Vz S. N.,
Široký.

Širokalhotník, a, m., der weite Hosen
trägt. Mus.

Širokalich, u, m., molucella, der Trichter-
kelch, rostl. Kk. 179., Rstp. 1192.

Širokan, u, m., eurychora, hmyz. Krok.

Širokatý, ungemein breit. Us. Šm. Když
jste taková širokatá. Us.

Široko, vz Široký. — Š., adv. a subst.,
die Breite, breit. Vz Široce. Daleko a š.
Daleko š. ďábelství své roztrušuje; o něm
daleko š. mnoho řeči bylo. Sych. S., z ši-
roka choditi. Us. S-ko se vypínati. Dch. Má
se k tomu (k té práci) jaksi ze š-ka (o ne-
japném a nemajícím veliké k tomu chuti). Us.
Hý. Dílové š. daleko roztažení. Us. Z daleka
široka hrnuli se dělníci. Kom. Otevřte mu,
tatuličku, široko dveři, ať un (on) sobě ně-
pomatle to zlate peři; Daleko široko kameň
od kameňa, ešče dalej šiřej můj milý ode
mňa. Sš. P. 410., 795.

Širokočelý, breitstirnig. Rk. Yz Širočelý.

Širokočlenný hranatohlav, dibothrium
latum. Nz. lk.

Širokohlavec, vce, m., elaphrus, hmyz
hmyzožravý. Krok. II. 251.
Širokohlavý, breitköpfig. Rk.

Širokohlučný, weitschallend. Š. moře.
Plk.

Širokohrdlý, širokého hrdla, breithälsig.
Š. sklenice. Us.

Širokokolejný, breitspurig. Dch.

Širokokopovitý, breitlanzig. Lupeny
tvaru š-tého. Rostl. III. a. 3., 11.

Šírokolem, weit umher. Us. n Petrovic.
Dch.

Širokolistý, breitblätterig. Š. jetel. Byl.
272.

Širokolusk, u, m., cyclas, rostl. tamaryn-
dovitá. Rostl. I. 230. b.

Širokonohosť, i, f., die Breitfüssigkeit.

Širokonohý, ploskonohý, breitfüssig. 8.
pták, avis pansa. 8. člověk, der Breitfuss.
V. Š-zí nekulhají. Kom. J. 284. 8. šína, die
breitfüssige Schiene. Bc.

Širokonosý, breitnasig. V. Cf. Plesko-
nosý.

Širokonožec, šironožec, žce, m. = ši-
rokonohý člověk, der Breitfuss. Šm. (Hý.).

Širokonožka, y, f., crabro, hmyz žilno-
křídlý. Krok. II. 261.

Širokonožný = širokonohý. Š. zvíře.
Aesop.

Širokoocasý, breitschwänzig. Ssav. 176.

Širokooký, breitäugig. Ros.

Širokoplecí, breitschulterig. Šm.

Širokopole, e. n., Breitenfeld, ves u Ji-
mramova.

Širokoprsý, breite Brust habend. Us.

Širokoramenný, breitschulterig. Šm.

Širokosáhlý, weitlangend, ausgebreitet.
Š. vševěd. Jg. Slov. 275.

Širokosloupka, y, f., pterostylis, rostl.

Širokost, i, f., die Breite. Š. země, die
Erdfläche. V. Š. času. Reš. 8. věcí těch
vypsati nemohu. Mus.

Širokostřechý, breitkrämpig. Šm. Š. klo-
bouk. Us.

Širokotělý, breiten Körpers. Šm.

Širokounce — široce, ein wenig breit.
Rostl. III. a. 12.

Širokounký, ein wenig breit. 8m.

Širokovejčitý, late ovatus. Š. listy. Rostl.
III. a. 3,, 9.

Široko vládce, e, m., der Weitherrscher.
8. Agamemnon. Puch. 5. 153.

Širokovládný, weitherrschend Š. Aga-
memnon. Nej.

Širokržný = širopřehradečný.

Širokvětý, breitblüthig. 8. povijnice, ipo-
maea latiflora. Rostl.

Široký; (zastr. širok), š-ka, o, komp. širší,
superi, nejširší, vz -eký. Strsl. širokí., příp.
-ok5. Mkí. B. 256. (Hý.). Š. = roztažený, ne
úzký, prostranný, breit. Š. miesto. Ž. wit.
30. 9. Dub širokého listu; š. cesta, mísa,nohy, nos (pleskatý), plece, sekera (širočina),
statek, V., ulice, Ros., čelo, Kom., moře. D.
8. jako moře, jako svět. Dbš. 43. Položil
groš š-ký. Pk. Š. kůže. Šp. Dunaji, Dunaji,
jsi-li tak hluboký, jak se zdáš široký, bych
se utopila; Vím já lučinu š-kú, na ni tra-
věnku vysokú; Stojí hruštička u jaboru, širší
na horu než dolů. Sš. P. 87., 190., 751. Po
zahradě chodila, ščep jablůnku sadila; sadila
ju zhlyboka: růsť jablunko z š-a. Sš. P. 435.
Š. slovo míti. Us. Dch. Š-ký i. e. tolar. Na