878

Ostrav. Tč. Dóm š-ký neb vrata š-ká, jimiž
bez zavazenie veliký kóň, velblúd nebo
vó:z projede. Hus III. 108. Povinovati jsú
jeho rukojmie položiti do 30 hřiven groši
širokých. NB. Tč. 99. Cesta do pekla jest
velmi široká. Tkad. Kto má široká plece,
ten mnoho unese. V. Kdo jest širokých plecí,
mnoho unésti může. Prov. Hodil sebou jak
široký tak dlouhý. Širší než delší. Širší
udělati. D. Jest široká (těhotná). Rk. — Š.
s akkus. Ta látka jest dva lokte široká. Vz
Akkusativ, Dlouhý. — Š. čeho. Přišli jsme
do jeskyně dlouhé čtyř krokův a tří široké.
Har. Ženy turecké před očima asi dvou prstů
š-kon růšku mají. Vrat. 79. (Ale z pravidla
se pojí s akkusativem). Cf. Lipa byla na
12 siah dlhá (dlouhá). Ht. Sl. ml. 219. Š-ké
peníze (ne drobné). Nemám drobných peněz
ale samé široké. Us. — Š. předek, der breite
Blick, v horn. Bc. — Š. smysl, weiter Sinn.
Ta slova jsou širokého vyznamenání. Br.
Širokou řeč s někým míti. Jel. S někým do
š. řeči se dáti. Bibl. Š. svědomí. D. Vida,
že širší rady není, volil sobě oběšení. Dal.
Širšími slovy něco vypravovati. Br. — Š-ká,
f., subst., na Slov. = osoba při svatbě, nej-
větší z družic. Koll. — Š-ká = žena, která
mívá nevěstu svěřenu a při oddavkách za
ní jde, starosvatka, růšnica, die Brautmutter.
Němc, Šd. — Š., samota u Chrašťan. —
Š., Schiroky, samota u Něm. brodu. — Š.
důl, Breitenthal, ves u Poličky. — Š-ký brod,
Breitenfurt, ves u Fryvaldova. — Š. hájek
n. lesík, Breitenwaldel, myslivna u Břeclavy.
— Š. pole, Breitenfeld u N, Města na Mor.
Tč. — Š., osob. jm. Š. ze Široké. Vz S. N.
Širolistý = širokolistý. S. lilek, solanum
tegore. Rostl. III. a. 84. Ostrôžka š., del-
phinium Requienii. Tb. 45.

Širomluvství, n., die Phrasenmacherei.

Šm.

Širomocný, weit mächtig. Š. říše. Krok.

Široň, ě, m. = vůl se širokými nízkými
rohy. Slov. Plk.

Šironoh, a, m., porcellana, korýš dlouho-
ocasý, rakovitý. Krok. II. 248.

Široocasý, breiten Schwanz habend. Š.
holub, columba laticauda, der Breitschwanz;
užovka š., coluber laticaudatus. Šm. (Hý.).

Široparohý, breites Geweih habend. Š.
jelen, cervus euryceros. Mus. 8. 437.

Širopeň, pně, m. = štír (znamení na nebi),
scorpius. Ms. bib.

Široper, a, m., cyprinus jeses, der Mund-
fisch. Šm.

Široperka, y, f., renilla, rohozilec. Krok.
II..520.
Široplecí, breitschulterig. Us. Tč.

Širopřehradečný, širokrzný, breitwen-
dig, opatřený přehrádkou běžicí průměrem
plodu delším obzvl. u šešulinkatých na př.
u tařic. Rst. 502.

Širopustý, weit und breit verlassen oder
leer. Bž. 238.

Širosáhlý, weitreichend. Dch.

Širosemenka, y, f., platyspermum, der
Breitsame. Slb. 600.

Šíroslav, a, m., osob. jm. Pal., Mus. 6.68.

Širosloupka, širokosloupka, y, f., ptero-
stilis, rostl, vstavačovitá. Rostl.

Širosť, i, f., strsl. širostь, příp. -stь. Mkl.
B. 169. Š. (Hý.) Š. širokost, die Breite.
D.Vz Sirota.

Širošiře, des Langen und Breiten. Us.

Široširoce = širošiře. Dch.

Široširý = šírý, široký, weit. Š. svět. C.
Cf. Bž. 125., 238.

Širota, y, f. = šíř, latitudo. Příp. -ta.
Mkl. B. 164. (Hý.). Vz Širosť.

Široučky, pl., m. = nádobí kuchyňské
na dělání svítků. U Vys. Mýta. Hrp.

Široúst, u, m., portlandia, die Portlandie,
rostl. Rstp. 813.

Širovati = strojiti. Cf. Kširovati. — koho:
koně. Mor., slov., slez. Šd. A vy formané
širujte koně a vy družbové sedajte na ně.
Sš. P. Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme
v čiré pole, přes to pole přes široké, najdem
dívča černooké; Plače o mne, ruce zalomuje,
že se pro mne koníček širuje; Pacholičku
můj, konicky širuj, koničky vyvaďaj, do
voza zaprahaj, pojeděmy pryč. Sš. P. 189.,
573., 756. (TČ.).

Širovětevný, breitästig. Dch.

Širožeberný, breitrippig. Navka š., area
senilis, die Breitrippe. Šm. (Hý.).

Širšavá, é, f., Schirschawa, předměstí
v Přerově. PL.

Širůček, čku, m.. ein breiter Topf. Us.

Širůšek, šku, m. = širák klobouk. Umím
nakovaja kosu aj travičku kosit, zelený roz-
marýn za širůčkem nosit. Sš. P. 547.

Šírvlnobitný, xokvfkoioßos. Š. moře. Mus.
Plk. 71.

Šírý, širý (zastr. sír, a, o) = široký, pro-
stranný, breit, weit. O víře šírého mluvení
zanechám. Vš. S. les, Rkk., moře, pole, nebe,
Us., noc, D., tma (čirá), Zlob., svět, louka,
les, síla. Š. a Ž. Na šírém moři. V šírém
poli. D. Stáli jsme pod šírým nebem (noco-
vali jsme. Kom. J. 483.). Ros. Na šíré moře
se dostati; Lože pod širým (nebem); Dostati
se do šírého (pole); Mají své dříví na širém
(im Freien); V tom pokoji je zima jako na
širém; Útočiště v širém. Ďch. Pod širým ne-
bem ; na Slov.: pod holým nebom. Sd. Ukažte
jí cestu šírú, kady hříšní do pekla jdú; Umřel
mně z vonné růže květ, mrzí mne celý šírý
svět; A v tym širým poli kapky vody něni.
Sš. P. 25., 187., 594. (Tč.). V širém se pro-
háněti, sich im Freien herumtreiben. Us.
Dch.

Šisléř, e, m., z něm. Schüssel, collector
scutellarum, scutellator, služebník při dvoře,
který měl na péči stolní náčiní t. mísky.
Tk. III. 18.

Šisina, vz Schisma.

Šisr, u, m. = stoupni tluk, z něm, Schiesser.
Um. les. 3. 72.

Šístý, lépe: šestý.

Šiša, e, f. = šiška, knedlík, der Kloss.
Má okále jako šiše. Mor. Šd.