Předchozí (877)  Strana:878  Další (879) |
|
|||
878
|
|||
|
|||
Ostrav. Tč. Dóm š-ký neb vrata š-ká, jimiž
bez zavazenie veliký kóň, velblúd nebo vó:z projede. Hus III. 108. Povinovati jsú jeho rukojmie položiti do 30 hřiven groši širokých. NB. Tč. 99. Cesta do pekla jest velmi široká. Tkad. Kto má široká plece, ten mnoho unese. V. Kdo jest širokých plecí, mnoho unésti může. Prov. Hodil sebou jak široký tak dlouhý. Širší než delší. Širší udělati. D. Jest široká (těhotná). Rk. — Š. s akkus. Ta látka jest dva lokte široká. Vz Akkusativ, Dlouhý. — Š. čeho. Přišli jsme do jeskyně dlouhé čtyř krokův a tří široké. Har. Ženy turecké před očima asi dvou prstů š-kon růšku mají. Vrat. 79. (Ale z pravidla se pojí s akkusativem). Cf. Lipa byla na 12 siah dlhá (dlouhá). Ht. Sl. ml. 219. Š-ké peníze (ne drobné). Nemám drobných peněz ale samé široké. Us. — Š. předek, der breite Blick, v horn. Bc. — Š. smysl, weiter Sinn. Ta slova jsou širokého vyznamenání. Br. Širokou řeč s někým míti. Jel. S někým do š. řeči se dáti. Bibl. Š. svědomí. D. Vida, že širší rady není, volil sobě oběšení. Dal. Širšími slovy něco vypravovati. Br. — Š-ká, f., subst., na Slov. = osoba při svatbě, nej- větší z družic. Koll. — Š-ká = žena, která mívá nevěstu svěřenu a při oddavkách za ní jde, starosvatka, růšnica, die Brautmutter. Němc, Šd. — Š., samota u Chrašťan. — Š., Schiroky, samota u Něm. brodu. — Š. důl, Breitenthal, ves u Poličky. — Š-ký brod, Breitenfurt, ves u Fryvaldova. — Š. hájek n. lesík, Breitenwaldel, myslivna u Břeclavy. — Š. pole, Breitenfeld u N, Města na Mor. Tč. — Š., osob. jm. Š. ze Široké. Vz S. N. Širolistý = širokolistý. S. lilek, solanum tegore. Rostl. III. a. 84. Ostrôžka š., del- phinium Requienii. Tb. 45. Širomluvství, n., die Phrasenmacherei.
Šm.
Širomocný, weit mächtig. Š. říše. Krok.
Široň, ě, m. = vůl se širokými nízkými
rohy. Slov. Plk. Šironoh, a, m., porcellana, korýš dlouho-
ocasý, rakovitý. Krok. II. 248. Široocasý, breiten Schwanz habend. Š.
holub, columba laticauda, der Breitschwanz; užovka š., coluber laticaudatus. Šm. (Hý.). Široparohý, breites Geweih habend. Š.
jelen, cervus euryceros. Mus. 8. 437. Širopeň, pně, m. = štír (znamení na nebi),
scorpius. Ms. bib. Široper, a, m., cyprinus jeses, der Mund-
fisch. Šm. Široperka, y, f., renilla, rohozilec. Krok.
II..520. Široplecí, breitschulterig. Us. Tč. Širopřehradečný, širokrzný, breitwen-
dig, opatřený přehrádkou běžicí průměrem plodu delším obzvl. u šešulinkatých na př. u tařic. Rst. 502. Širopustý, weit und breit verlassen oder
leer. Bž. 238. Širosáhlý, weitreichend. Dch.
Širosemenka, y, f., platyspermum, der
Breitsame. Slb. 600. |
Šíroslav, a, m., osob. jm. Pal., Mus. 6.68.
Širosloupka, širokosloupka, y, f., ptero-
stilis, rostl, vstavačovitá. Rostl. Širosť, i, f., strsl. širostь, příp. -stь. Mkl.
B. 169. Š. (Hý.) Š. širokost, die Breite. D.Vz Sirota. Širošiře, des Langen und Breiten. Us.
Široširoce = širošiře. Dch.
Široširý = šírý, široký, weit. Š. svět. C.
Cf. Bž. 125., 238. Širota, y, f. = šíř, latitudo. Příp. -ta.
Mkl. B. 164. (Hý.). Vz Širosť. Široučky, pl., m. = nádobí kuchyňské
na dělání svítků. U Vys. Mýta. Hrp. Široúst, u, m., portlandia, die Portlandie,
rostl. Rstp. 813. Širovati = strojiti. Cf. Kširovati. — koho:
koně. Mor., slov., slez. Šd. A vy formané širujte koně a vy družbové sedajte na ně. Sš. P. Širuj, kočí, širuj koně, pojedeme v čiré pole, přes to pole přes široké, najdem dívča černooké; Plače o mne, ruce zalomuje, že se pro mne koníček širuje; Pacholičku můj, konicky širuj, koničky vyvaďaj, do voza zaprahaj, pojeděmy pryč. Sš. P. 189., 573., 756. (TČ.). Širovětevný, breitästig. Dch.
Širožeberný, breitrippig. Navka š., area
senilis, die Breitrippe. Šm. (Hý.). Širšavá, é, f., Schirschawa, předměstí
v Přerově. PL. Širůček, čku, m.. ein breiter Topf. Us.
Širůšek, šku, m. = širák klobouk. Umím
nakovaja kosu aj travičku kosit, zelený roz- marýn za širůčkem nosit. Sš. P. 547. Šírvlnobitný, xokvfkoioßos. Š. moře. Mus.
Plk. 71. Šírý, širý (zastr. sír, a, o) = široký, pro-
stranný, breit, weit. O víře šírého mluvení zanechám. Vš. S. les, Rkk., moře, pole, nebe, Us., noc, D., tma (čirá), Zlob., svět, louka, les, síla. Š. a Ž. Na šírém moři. V šírém poli. D. Stáli jsme pod šírým nebem (noco- vali jsme. Kom. J. 483.). Ros. Na šíré moře se dostati; Lože pod širým (nebem); Dostati se do šírého (pole); Mají své dříví na širém (im Freien); V tom pokoji je zima jako na širém; Útočiště v širém. Ďch. Pod širým ne- bem ; na Slov.: pod holým nebom. Sd. Ukažte jí cestu šírú, kady hříšní do pekla jdú; Umřel mně z vonné růže květ, mrzí mne celý šírý svět; A v tym širým poli kapky vody něni. Sš. P. 25., 187., 594. (Tč.). V širém se pro- háněti, sich im Freien herumtreiben. Us. Dch. Šisléř, e, m., z něm. Schüssel, collector
scutellarum, scutellator, služebník při dvoře, který měl na péči stolní náčiní t. mísky. Tk. III. 18. Šisina, vz Schisma.
Šisr, u, m. = stoupni tluk, z něm, Schiesser.
Um. les. 3. 72. Šístý, lépe: šestý.
Šiša, e, f. = šiška, knedlík, der Kloss.
Má okále jako šiše. Mor. Šd. |
||
|
|||
Předchozí (877)  Strana:878  Další (879) |