879

Šišák, u, m., hl. na Slov., lebka, přílbice
chocholem zdobená, die Pickelhaube. D.,
Kká. Š. 57., Hdk. L. kv. 100., Šd., KB.,
Vký. Š., galea, der Helm, ze strrus. Šišak"b
a to ze strsl. šišьka, galia, conus, der Kegel.
Gl. 335. — Š. = zimní dub, zimnák, křeme-
lák. Jg. — Š., das Helmkraut, scutellaria,
rostl. FB. 63.. Čl. Kv. 262., Slb. 334.. Rstp.
1193.

Šišan, a, m. Š-ni, cassidina, měkkýši
břichonožci. Š. ďubkovaný, cassis cornuta,
rudý či ohnivá pec, c. rufa. Frč. 241.

Šišatěnka, y, f., cranichis. Rostl. I. 270. a.

Šišatiti, il, cen, ení = šišatým činiti,
zapfenförmig machen. Jg.

Šišatý = homolatý, kegelartig, zapfenför-
mig. Víd. list.

Šiše, e, f., na Mor. = knedlík z mouky.
D. — Š. v jablkách a hruškách prostora,
v níž jsou jádra, das Kerngehäuse, der
Butz. Us. Jg. Vz Siša, Sišma.

Šišečka, vz Šiška.

Šišečkovací = ku šišečkování způsobný.
Š. stroj, die Frisirmühle (ku šišečkování
suken). Techn. I. 316. Vz Šišečkovati.

Šišečkovati = vlákna na povrchu sukna
plsiovati, frisiren, krispiren. Techn. I. 316.

Šišečný, zapfentragend. Š. rostliny. Rostl.
I. 80. b.

Šišel, f.? mera (arbutum), zastr. Rozk. 71.

Šišen, vz Šušeň.

Šišimyši, vz Šišmyš.

Šišina, y, f., žláza žaludová, conarium.
Ssav. 67. Vz Šišinka. — Š-ny, kožená jablka,
Lederäpfel, m.

Šišinka, y, f., žláza žaludová v mozku.
Vz Schd. IL 333., Šišina.

Šiška, šišečka, šiščička, šištinka, y,
šišinka, f., šištice, e, f. Vz Plod. Š. u rost-
lin, conus, strobilus, der Zapfen. Vz S. N.
Š. =šách, šál, plod množitý povstalý z je-
hnědy samičí, jejížto šupiny zdřevnatěly a
v jejichž úžlabíčku plody jsou ukryty. 8.
sosen, smrků. Vz Rst. 157., 177., 502. Roze-
znávají se trojí proměny: a) šiška (vlastně)
či šáh, šúta, kruta, jejížto šupiny jsou neh-
tovité n. čárkovité; b) prchůvka, jejíž šupiny
jsou homolovité spodinou vně položenou;
c) možicha, jejížto šupiny zdužnatěly, tak
že šiška podobá se bobuli. Rst. 157. Šiška
u stromů jehličích: šutka, smolka. Pt. Šiška
dlouhá, válcovitá, visutá, přímá, šikmo od-
stala, vejčitá, krátká, tupá, kulovitá. Čl.,
Kk. 59., 93. Š. borová, cipřišová, smrková,
jedlová. Us. Borovice nese borové šišky.
Kom. Nestojí za borovou š-u (za nic). Ros.
Š-u borovou za to dostaneš. Sych. Má jej
za borovou šišku (= neváží si ho). Lb. Dám
to za š-ku borovou. Ctib. H. Za někoho ani
borovou šišku nedáti. Šml. Lepší šišečka
borová nežli pečenka lojová; Dyž tam do-
jedeme, co tam jest (= jísti) budeme? ty
šišečky z borů, co padajú dolů. Sš. P. 458.,
459. (Tč.). Je-li na smrcích mnoho šišek,
bude veliká zima. Kda. — Š. na olších, na
ořeších. V. Limbová š., die Zirbelnuss. Dch. —

Š. dubové, Knoppern, die Galläpfel. Ras.,
Sal. 228. 34. Šišky dubové sbírati. Slov. —
Š. = palička rákosní, die Rohrkolbe. D. —
Š. = co šišce podobno, länglicher Krapfen
(kobliška, runder Krapfen). Us. S. z těsta,
smažená. Šišky v másle smažené. Us. Hoř-
kých šišek někomu podati (plísniti). Koule.
Vrtí se co šiška na másle (na pánvi; o ne-
posedovi). Ros. Má se jako šiška v másle
(vz Blahobyt). Č. — Š. másla, hrouda,
u Opav. : oselkca (Klš.), das Butterwerk. Us.
Dch. — Š. husí u pernikáře, Gänseschiskerln.
Dch. — Š-ky = škubánky. Mor. Nl. Drmolí
češtinu na samé šišky. U Litomš. — Š. =
na Mor. holečka, knedlík, Kloss. D., Šm., Brt.
Francouzská š. U Litov. Kčr. Řiekajú šorc
za zástěrku, knedlík za šišku. Hus I. 134.
Posud š. = knedlík u Ronova. Rgl. — Š.
husí (ku krmení husí), Stopfküchlein, Husu
šiškami krmiti. Kom. — Š. = šišvorec (špína
s těla setřená v chomáčích), der Unflath. V. —
Š-ky, mor. paštrky, Mutterkuchenstücke. Us.
Vz Ježíky. — Š. Maže šišku. Vz Opilý. —
Š., y, m., osob. jm. Tov., Tk. III. 68. Vz
S.N.

Šiškář, e, m., der Krapfenbäcker. Jg.

Šiškařiti, il, ení, Krapfenbäckerei treiben.

Šiškářka, y, f., die Krapfenbäckerin. Ros.

Šiškářský, Krapfenbäcker-. Jg.

Šiškářství, n., die Krapfenbäckerei. Jg.

Šiškatělý, šáchatělý, in einen Zapfen
verwandelt. S. jehněda. Rst. 502.
Šiškatěti, ěl, ění, zum Zapfen werden.
Siškatějící, šáchatějící jehněda = v šišku n.
šáh se proměňující. Rstp. 502.

Šiškonosný. Š. rostliny, coniferae. S. N.

Šiškov, a, m., Schischkow, mlýn u Telče.
PL. — Š., osob. jm. S. N.

Šiškovice, dle Budějovice, 1. Schischko-
witz, ves u Nasavrk, 2. Tschischkowitz, ves
u Jablonce.

Šiškovitce, tce, m., sagus. Rostl. I. 267. a.

Šiškovník, u, šištice, e, f., protea coni-
fera, der Zapfenbaum. D.

Šiškovský, ého, m., osob. jm.
Šišla, y, šišloun, šišlák, a, šišlač, e,
šišlal, a, šišlálek, lka, m., der Zischler.

Šišlačka, šišlalka, y, f., die Zischlerin.

Šišlati, zischeln. Us.

Šišlavý, zischelnd. Us.

Šišma, y, f. = šedá renetka, kožené jablko.
Vz Rstp. 519. Vz Šiše. — Š., Schischma,
ves u Pavlovic. PL. — Š., y, šišmač, e,
šišmák, šišmal, a, šišinálek, lka, m. = kdo
šišmá, der Schmutzer, Sudler, Beschmutzer.
Us. Jg. Us. u Pelhř. Ptů. — Š. = člověk
líný, ein fauler Mensch. Hrom do tebe, ty
šišmo V již. Čech. Kal. — Š., osob. jm.
Mor. Šd.

Šišmačka, y, f. = špinilka, die Sudlerin;
loudačka, Zaudererin.

Šišmák, u, m. — knedlík. U Ronova. Rgl.

Šišmánek, nka, m., osob. jm. Pal. D. V.
2. 370.