880

Šišmati; šišmávati = makati, ochmatá-
vati, begreifen, betasten; makáním špiniti,
beschmutzen, besudeln; se = mačkati se,
zabývati se. Jg., Lng., Zkr. — se s kým. —
se odkud: z domu (loudati se). Koll.

Šišmavosť, i, f. = špinavosť; loudavosť.
Slov. Bern.

Šišmavý = kdo šišmá, beschmutzend,
sudelnd, schmutzig; 2. loudavý, trüg, lang-
sam, zauderhaft. Bern.

Šišmorek, rka, m. = ničemný, nemocný
člověk. Llk.

Šišmota, y, f. == šišmavosť.

Šišmotati = šišmati. Slov. Bern.

Šišmunda, y, m. = jídlo z mouky a ze
zemčat. U Jižné. Vrů.

Šišmyš, gt. šišimyši, f. = netopýr, die
Fledermaus. Původ první časti slova (šiš)
jest temný. Mz. 323. Nelíbí se mi ty šišimyši
(pokoutnosti, pochlebnosti). Mus. 3. d. 59.,
Č. M. 532.

Šišně, é, f. = ozher, šušeň, der Rotz. —
Š., ěte, m , deR Rotzbube. Us.

Šišrůže, e. f., squamatio, die Zapfenrose.
Šm. (Hý.).

Šištěnec, nce, m., blechum. Rostl. I.
247. a.

Šištička, y, ť-, vz Šiška.

Šišvora, y, f. = titěra. U Pelhř. Ptů. Co
ty tu vyzáblá šišvoro děláš? Berla král.
II. 75.

Šišvorcovitý. S. rostliny, orontiaceae:
šišvorec, vodoklas. Rstp. 1653.

Šišvorec, rce, in., malá šiška jako na
bríze, das Zäpfchen. Zlob. Š-rec, julus, die
Kätzchenfrucht, plod složený, šúlu podobný,
povstalý z jehnědy ztvrdnutím n. zdřevna-
těním šupin na př. u habru, břízy, olše.
Rst. 502. Vz Šiška. — Š. = chuchel, cucek,
der Klunker. Jest tak špinavý, až se dělají
š-ce po těle. Us. Vz Šiška (na konci). —
Š. = tatarské zelí, prsní koření, kalmus, ca-
lamus acorus, der Kalmus. S-rec má kořen
hořký, aromatický, jenž se u nás jídá cu-
krovaný. Vz Schd. 'II. 268., Čl. 144., Kk.
118., FB. 6., ČI. Kv. 85., Slb. 223., Rstp.
1654. Nejspíše z něm. Süsswurz a pruškvorec,
prustvorec, puškvorec, z něm. Brustwurz.
Mz. — Š. = přischlá lejna na ocase hově-
zího dobytka. U Chocně. Ktk. — Š., zimo-
stráz. V.

Šišvoří, n., rostlina cizopasná, modrým
květem kvetoucí, roste na vrbách. Mtc.

1. Šít, u, m., šíta, y, f., šitek, tku, m. =
otep slámy, ein Strohbund. Us. v Krkonš.
Hk., Dřk. Vz Otep. Z něm. Schütte. Mz.
412.

2. Šít, a, m. = stařec, der Greis. Š. babu
rovně též jako pacholík děvčičku miluje.
Jel. Enc. m. 21. Šestý věk od sedmdesáti
až do skončenie slove šietnosť, od niež slovú
šietové. Hus II. 65. Avšak šiet nebo baba
pokřikne. Hus III. 110. Slovo toto ustou-
pilo v 16. stol. obvyklému nyní kmet. Jir.
v Mus. 1863. 263.

Šíta, vz Šít, 1.

Šítal, a, m., osob. jm.
Šítati = mrskati, peitschen. Jg.
Šitboř, e, m., Schüttwa, ves u Ronš-
berka. PL. Vz S. N.

Šitbořice, dle Budějovice, Schüttbořitz.
ves u Klobouk na Mor. PL.

Šíti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; šívati,
šíjeti, (na Slovensku šíjati), el, en, ení,
nähen. — abs. Ledajaké hasafírek chtěl by
ženu míti, nežby radši si vzal jehlu a učil
se šíti. Sš. P. 685. Není šití a je nití; není
nití a je šití (jedno mám a druhé ne). Vz
Nuzný. Lb. Jeden šije, druhý pára (vz Marné
počínaní); Jak šíti tak párati (= vše mu
práce. Vz Zmatek); Šíti jako párati, vše
robota (vz Stejnost'). Č. Učiti se šíti. — co.
Krejčí šije šaty. Kom. Není co šíti, ano vše
děravo. Smil., Č. — co komu: kabát. Mojí
nejmilejší košulenku šijte; Šij mi ženo ko-
šulu, bo mam celu ohnilu. Sš. P. 150., 162.
Nemocnému lékařství bývá nelibé, kdy jemu
lékař ránu šije aneb úd který řeže. Hus II.
259. — co čím: košili jehlou, rukou, šicím
strojem. Us. Neb žena lépe umie jehlu šíti.
Dal. 9. Holečku, já sem už tvýma jehlama
nešila, jak byl čert malé pachole (už dávno).
U Dobrušky. Vk. Nedávej má milá košelky
zlatem šít a pros pána Boha, abych mohl
okřít; Žebys mně, Michalku, mohl ešče ožit,
ešče bych ti dala košelu zlatem šít; Dala
bych já sobě košelku zlatem šít. Sš. P.
122., 165., 184. Nečij pytle hedbávím. V.
Dneska jím všeci čerti šijou, ist teufelsböse.
Us. Šd. — co komu nač. On šije velkú
botu na malú nožičku (dělá vola z komára).
Mor. Tč. Š. někomu kabát na svátek. Sš.
P. 576. — co kde pro koho. Š. na šicím
stroji. Us. Neplač o mne, potěšení moje,
šak mně šijú v Brně šaty nové; V Račiboru
v jednym domě šijú se tam šaty pro mě.
Sš. P. 573., 576. — kdy. Ve dně šila ko-
šulenku, v noci přadla kúdelenku; Ve dně
šila, v noci přadla, poctivě mě vychovala.
Sš. P. 578. — se. Jak se šije, tak se pije.
Vz Šetrnost'. Lb. Nešije (nechystá) se nic
dobrého. Mor. Šd. — se s čím. To mi za
to nestojí, abych se s tím šil. Us. Dch. —
se nač. Šijete (= hrnete, šinete) se na mne
jako vosy; Všichni se na mě šijou. Us.
u Žirovnice. Vlk. — se k čemu. Šije se
k vojně (chystá se, strojí se). Mor. Šď.
jak. Š. stehem předním, zadním, velikým,
malým, drobným, širokým, úzkým, plochým,
dutým, vedlejším. Š. a Ž., Šp. Ty bys' mně
musela košulenku šíti bez jehly, bez niti.
Sš. P. 702., Er. P. 246. Šíti na obníček,
randem. Dch. Šije koutky v hromadu (když
kdo zaháleje po koutech chodí). Mus., Bl.,
Č. Š. od kraje, v kraji. Šp. -- po kom,
podlé čeho. Šp. -- co z čeho: košili
z plátna. Šp. Střevíčky z komárové kůže.
Er. P. 246. Šila ji (košilečku) z hedvábí.
Er. P. 148. — s adv.: hustě, řídce, čistě
atd.

Šití, n., das Nähen, die Nähterei, das
Nähzeug. Jehla k š., die Nähnadel; š. husté,
hluboké, krásné, pracné, snadné, mizerné.
Sp. Vz Šíti. — Š. = šatstvo. Kam to šití
poneseš ? Us. u Rychnova.