886

Škoda (zastaralé škůda), škůdka, y, f.
Strsl. skada ze sked (šted) -|- a, defectus.
Mkl. B. 38. Pol. szkoda, lit. szkada, iszkada,
z germ. strněm, scado, scadho, střnm. schade,
nněm. Schade atd. Vz Mz. 325. Š. = poru-
šení nebo zkáza dokonalého stavu věci nějaké,
zvláště ublížení tělu, rána atd., der Schade,
die Verletzung o. Unterbrechung o. Störung
eines vollkommenen Zustandes eines Dinges.
Jg. Š. záporná n. negativná, lucrum cessans
— zisk, jenž uškozením spravedlivého vlast-
níka minul; š. kladná n. vzešlá, damnum
emergens. MP. 196. Š. na osení n obilí, když
kroupy potlukou; š. na moři. V. S. ohněm
pošlá. D. Stane se š. na věci, když se v ni
něco pokazí, poláme, roztrhne atd. Us. Sobě
na š-du jednati; Poměrům pospoje š. se činí;
Měl jsem š-du při tom; Nebude ti to na š-du;
Š-dy něčím nabyti; Jaká to š.!; Měl jsem
z toho jen samou š-du. Us. Dch. Dobytek
šel do škody, je ve škodě (někde, kde š-du
činí). Us. u Opavy. Klš. Š. námořská, die
Havarie; Úpis o napravení škod; Svou š-du
odhádati; Užitek i š-da jde na kupujícího;
Náprava pro škody; Š-dy zvěří nad míru
rozmnoženou způsobené; Vyvarovati š-dě,
vorbeugen; Š-da myslivostí učiněná. J. tr.
Vávra horného a horníky na š-du vedl (aby
ji spatřili). Pk. Pastýř aby žádnému stádem
n. dobytkem š-dy nečinil Zř. selské 1525.
Pojištění škody od ohně; Kůže často š-du
vezmou při sušení; Š-da, pokud se dokáže.
Šp. Š-dy z příliš dlouhého močení, z příliš
starých louhů. Šp. Já jsem se pěkně cizí
š-dou kál. Us. Na tejto cestě na pokojnej
olúpen sem a toho mám škodu velikú. Exc.
Dobytek dělá š-u na osení (šlapáním). Š-a
jest zmenšení, porušení, zohyzdění věci naší
vlastní. Pr. měst. Š. od zvěři. D. Ve š-dě
ležeti; býti na š-ách (š-dě vysazenu býti).
Us. Š. od povětří, D., od povodně. Ta zima
mnoho škody nadělala. Us. Přilož šátek ve
vodě namočený na š-du (ránu etc.), rozpustí
se krev. Čern. Na zdraví š-du udělati; bez
š-y a ujmy (celý); nežádej zlých věcí, třebas
s nejmenší škůdkou ctnosti; po vzaté š-dě
opatrnějším býti; š-ou zmoudřeti; na životu
a statku š-u nésti; š-u udělati, učiniti, způ-
sobiti, komu nahraditi, přinésti; ke škodě
komu býti; š-y zprostiti; samého sebe ke
Š-ě přivésti. Někoho ze š-y viniti (učiněné).
Kdož by se škodou obchod vedl? Kom.
Š-du nésti na něčem (z něčeho, Us.); š-du
na něčem trpěti (tuto frasi pokládal někdo
v Bs. za špatnou ale neprávem). Br., J. tr.
Hroznou š-u nad nimi učinichu. Troj. Bez
š-dy mého práva (bez ublíženi); Hrozných
škod někomu nadělati. Ros. Š-u něčeho
míti (al. vzíti). Dal. Někomu na statcích š-u
činiti; Byl tam na š-ách (škodu tam činil);
To nic na.š-u není, že jest cizozemec. Háj.
Nebude vám na škodu, přijmete-li ho do
spolku; Které š-dy vzešlé nahraditi se uvo-
lujeme. Sych. Škodu z něčeho vzíti. Pref.,
Fiav. Ve š-dě vzaté (trpěné,Jg.). Jel. Š-u
zabaviti (odvrátiti). Berg. Š-dn napraviti;
bez Š-dy zachovati; znamenitá š.; někoho
chváliti se š-ou jiného. D. Š-du na zdraví,
na dobrém jméně, na, statku, na jmění tr-
pěti, nésti, vzíti. Us. Škoda se děje na stat-

cích atd. Us. Od zvěři š-u vzíti (raněnu
býti). Cyr. Co na š-du? Do škody přijíti.
Us. Škodu někomu skládati (nahrazovati).
Ms. pr. ús. Ze škod někoho pohnati; š-dy
útratní, nákladní; všecky škody a útraty
navrátiti. Zříz. Ferd. Jestliže škoda vzejde
tovaryšstvu příčinou některé jedné osoby,
ta bude sama povinna takovou škodu pod-
niknouti. Pr. měst. Š. útratní = útraty. Nz.
Š. vzatá, na poli, ohněm způsobená n. od
ohně, lesní, od vody, od zvířat, nákladní (ná-
klady), soudní; š. (výlohy) v příčině nemoci;
na š-du a ujmu toho, kdo nepřijde; pojišťo-
vatelna pro š-u od ohně; spis o shledaných
š-ách; popsání škod; důchodům obecním ke
škodě; š-dy prokazovati (likvidovati); š. na
věci nedbalostí vzniklá; š. na lodi; š-du na
něčem učiniti, ceniti; někomu š-du napra-
viti; náhrada, náprava, napravení š-y; radosť
z cizí š-y; na zisk i na škodu, k zisku i ke
š-ě. J. tr. Š-y požárně (od ohně); pád a š-u
vzíti; k pádu a ku š-ě přijíti; náprava pro
š-y (Vergütung). Nz. Býti komu na š-u. V.
Š. chudobu, chudoba bídu spósobuje; Jazyk
činí velkú škodu, ačkolivěk jest malý; Z tiché
vody mnoho škody; Víno pité s vodú ne-
učiní škodu, víno bez vody vede do š-dy;
Vlastní zisk mnohým jest ku š-dě; Pokušení
ku š-dě není; Š-dy malé nedbej, kdy zisk
velký přindě; Jak chceš ze škody zisk mít,
musíš ve škodě trpělivým být; Jak máš
jakú š-du, vzhledni na příhodu; Od jednoho
mlýna zrážať na druhý mlýn vodu, jest jed-
nomu osoh Činit a druhému škodu; Někdy
je i pravda na škodě tomu, kdo ji nezpů-
sobně vloží na zlém místě. Mor. Tě. Budeš
vesele živý, jak si v škodě trpezlivý; Dobre
sa ti nevede, snaď si sám na škodě; Kdo
čistú vodu do blata leje, kalí vodu, tak kdo
dobré se zlým míšá, mravom činí škodu;
Neoblubuj, čo by mohlo ku tvej škodě býť;
Každý radněj škodu snese, než své potu-
pení. Slov. Tč. Prednieslo žalobu, že má
velkú škodu. Sl. ps. 17. Š. bylo toho (m.:
byla. Vz Věta bezpodmětná). Něbyla sem
doma, potkala mne š, měla sem milého,
vzala mi ho voda; Nestaraj sa děvče ty, š.
sa ti zaplatí, za ten žbán dukát dám; Dyž
krávy do š-dy zašly; Ně tvoja děvucho, ně
tvoja škoda, zaplaéim ci ja ju baj tolaroma;
Nedělej si š-dy, schovaj košulenku, až já
přijdu z vojny; Udělali š-du hroznó, uřezali
kapsu práznó. Sš. P. 117., 163., 528., 565.,
584., 686. (Tě.). A bojíce se škod připoví-
dali se sami k těm vinohraduom; Tehdy
přišel-li jest k jakej škodě, žádnému o to
prorokovati nemůže než sám sobě; Praví
Šrámek, že skrze to za 300 zl. škody vzal;
Doufám Bohu, že mi to k š-dě nebude ani
právu mému; Kterak se jemu š. stala veliká
i jiným dobrým lidem od Davidky židovky
a to skrze oheň; Také můž každý znáti,
že bych sám sebe v takovú znamenitú š-du
uvésti nechtěl, abych sě sám vypalovati
jměl; Aby mu tu š-du opravil; On škodu
peněz z té truhlice ztracených opraviti mo-
sel; A nás skrze to k velikým škodám a
nákladóm připravil; Petr jest tu š-du na-
praviti povinen; Co se piva týče, tak že
ona v té škodě nenie nalezena, ani která