Předchozí (891)  Strana:892  Další (893) |
|
|||
892
|
|||
|
|||
kde se učí, die Schule, das Schulhaus. Š-u
čistiti, mésti. Šp. Kobyla se ohřebila před školú na mostě, devět Turku zanechala a židů patnáste. Sš. P. 722. Protož mudrci byli sú napsali nad veřeji své školy: Po- znej se sám. Hus II. 22. Ve škole/zůstávati. Us. Plná škola žákův (velmi syt). Č. — Š. — žáci všichni jedné š-ly, soubor všech stou- penců nějakého mistra neb nauky v jakékoli vědě aneb zvláštního způsobu v jakémkoliv umění, die Schule, die Schüler. Celá škola vyběhla. Školu zkoušeti. Šp. Škola Aristo- telova, Platonova (jejich žáci). Š. stoická, Rafaelova, Rubensova, římská, hollandská, německá, francouzská (malířská). Jg. — Š., y, m., osob. jm. Tk. III. 558. Školácký, Schüler-, schülerhaft. D. Š-á
matice, die Schülerlade, Dch., napodobení, Kos. 01. I. 280., stav, život. Jg. Školáctví, n. = školácký stav, život, der
Schülerstand. Jg. — Š-, lépe: školství, das Schulwesen. D. Školáček, čka, m., der Schuljunge. Šm.
Vz Školák. Školačka, y, f., die Schülerin. D., Puch.
Us. Školák, a, školáček, čka, m., der Schul-
knabe, Schüler. Š. první, druhé atd. třídy; š. obecných, měšťanských atd. škol. Š-lák velmi pilný a hodný. Š-ka ku pilnosti po- vzbuditi. Us. Ten š-lák má se k učení. Us. Dch. Na sv. Blažeje pozdě onde chodívají školáci rožeň nesouce a sobě živnosti hle- dajíce. Sš. P. 721. Deň slúži sedlákům a noc školákům. Na Mor. Tč. Školár, a, m. = školák. V.
Školař, školář, e, m. = školák. Ros. — Š-lař — čunče školometa, der Schulfuchs, Schüler. D. — Š., osob. jm. Šd. Školárka, y, f. — školačka. Slov. Bern.
Školasta, y, m., osob. jm. Slez. Tč.
Školastik, a, m. = školdozorce, der Scho-
lastikus. Š-vé kostela vyšehradského. Háj. r. 1088. Školauda, y, m., osob. jm. Šd.
Školce, e, f. = nevěstka, die Hure. Když
ji tak pozná, že jest školce pravá. Trakt. 15. stol. Před každým dřevem rozstierala jsi se, školce. Ib. Š-cí ji nazývali. Ib. Školdozorce, e, m., der Schulaufseher.
Us, Školiti, il, en, ení = mnoho kárati, tre-
stati někoho řečmi, skaliren, schulmeistern. Koll. Školka, y, f. Š. dětská, vz Škola (opa-
trovna, zahrádka, der Kindergarten, die Kleinkinderbewahranstalt), mateřská, die Mutterschule, der Kindergarten, Dch., vinná, vinařská, vz Čk. 187., štepařská, zahrad- nická, lesní. Školmet = školomet.
Školmetný, školmetský, Schulfuchs-,
pedantisch. Šm. Školmistr, a, m. = učitel, pěstoun, der
Schulmeister. Nejvyšší š., der Rektor. Vq. 1524., Kom. J. 727. |
Školmistrová, é, f., die Sehulmeisterin. Jg.
Školmistrovský, schulmeisterisch. Osv.
Školné, ého, n., das Schulgeld. Š. platiti.
Osvoboditi žáka od placení školného (zby- tečné m.: od školného). Brt. Školně, ěte. n., das Schulkind. Šm.
Školní, Schul-. S. kniha, učitel, mistr,
správce, Žák, V., práce, byt, dům, přítel, nemoc, D., matice (die Schullade), prach, pomůcka, povinnosť, porada, Dch., zdravot- nictví, die Schulhygiene, vole, der Schul- kropf, vzduch, die Schulluft, Nz. lk., vědo- mosti, Šp., budovy, topení, nářadí a náčiní, mappy, diagrammy, globy, hračky, appa- raty, sbírky, modelly, Prm., setniny, S. N. 11., 96., pomocník, plat, zkoušeni, Sych., úřad, věc, záležitosť, dozorce, dohližitel, vzdělání, řeč, okres, okresní (zemský) rada nebo inspektor n. dozorce, nadaci, zákon, rok, řád, zkouška, radni, trest, visitace, inspekce, dohlídka, čas, J. tr., sluha (školník). Š. kapsu na hřebík pověsiti —- učení-se ne- chati. Š. pán = nadsbprničný, vz toto, archi- synagogus. ZN. Cf. Školský. Školnice, e, školniěka, y, f. = školačka,
die Schülerin. Bern. — Š. — školníkova žena, die Schuldienerin. Us. — Š. = školní světnice, das Schulzimmer. U Nového města nad M. Hrš. Školnícký, Schüler-, Schulmanns-. Jg.
Školnictví, -ctvo, a, n. = školnícké za-
městnání, stav, der Schüler-, Schulmanns- stand, die Schulmeisterei. Č. Školník, a, m. = kdo ve škole bydlí.
Ros. — Š. = správce školy, der Rektor; školní učitel, Lehrer, m. V., Jel. — Š. = žák, der Schüler. V. — Š.= nyní: školní sluha, der Schuldiener. — Š., der Aufseher der Synagoge. Židé po 1 zl. aby platili, než rabi a š. jejich ti žádného platu dávati ne- majú 1580. Gl. 336. Cf. Tk. II. 304. Školný, ého, m. = školník, učitel. Kat. 99.
Školodík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Školomet, a, školraeta, školometa,
školometka, školmetka, y, m. = kdo školy mete, der Schulauskehrer. Š., pater- farnilias, quales olim pauperiores erant discipuli, qui inter alia scholam scopis ver- rebant. Jg. Vz Mendík. — Š. = školní pe- dant (grammatička, pravítko, Šm.), puntičkář, malicherník, der Schulfuchs, Schulpedant. 2. Apol. Zavrtaný š. Dch. Školometka, y, m. = žáček. Us. u Pelhř.
Ptů. Školometný = malicherný, pedantisch.
Nz. Školometství, n., die Pedanterie, Kleinig-
keitskrämerei, Silbenstecherei, malichernosť, malicherenství. Nz. Školoznalec, lce, m., der Schulkenner.
Dch. Školoznalství, n., die Schulkunde. Dch.
Školozorce, e, m. = dozorce škol, der
Schulaufseher. Kom. D. Vz Školdozorce. Školský (sky, po -sku), Schul-. Š. ká-
zání, V., hadání, Ryt. kř., prach, Smrž., |
||
|
|||
Předchozí (891)  Strana:892  Další (893) |