894

Škortání, n., das Knurren. Š. v břiše. Lk.

Škortati; škortnouti, tnul a tl, ut, utí;
škortávati. Š. = ničím ostrým strouhati,
scharren, kratzen, nagen. Jg. — co. Myši
škortají řípu (hryzou), (líru. Us. — nač:
na housle (špatně hráti, quitschen). Us. —
komu kde. Škortá mi v břiše (chrčí),
knurrt, kollert, Us. — Jg.

Škorucha, y. f., na Slov. = řeřicha, die
Kresse. Bern.

Škorupa, škořupa, y, f. = škořepa, die
Schale; Seherbe. — Š. škraloup, die
Kruste. Š na hrnci od mléka. Slez., mor.
Tč.. Klš. S. na poli (když po dešti svrchní
vrstva půdy ztvrdne). Klš.

Škorupěti, ěl, ční. eine Kruste bekommen.
Slez. a mor. Tč.

Škorupina škorupa. Pk.

Škoruša oškeruše. Slov. Jg.

Škorvada, y. f. hádka, der Zank,
Streit. Vký.

Škot, a, m. Skotové. V. Vz Šot.

Skotsko, a, n., Schottland, n. Vz Skotsko.

Škoubačka, y, f. — škubačka, das Rupfen.
Š. = škubání peří obyčejně na svatvečer
v sobotu, když se nic jiného nepracuje,
leda někomu zdarma se pomáhá. Na Ostrav.
Tč. Vz Škoubka.

Škoubka, y, f. = škubání, das Rupfen.
Š. hus. kachen. Us. Jg. Vz Škoubačka.

Škoudera, y, m. — lakomec U Jilemn.

Škoudleti, el, ení; škoudnouti, dnul a
dl, utí = hubeněti, mager werden; nuzovati
se, sich das Nöthige abbrechen. Us.

Škoudlík, a, m, skrbec, der Knicker,
Kniuser. Us.

Škoudlil, a, m., der Geizkragen. Dch.

Škoudliti, il, en, ení = hubenili, mager
machen; utrhorati, abdarben, abknausern.—
co si od čeho. Matka si to od hub škoudlí.
— kde. U toho panstva se škoudlí. Dch. —
se o koho, darben, knausern. O děti se mí-
zuje a škoudlí (se hubení). Us

Škoudnouti, dnul a dl, utí, mager wer-
den. Rk.

Skoula, y, f. chromota hovězího do-
bytka. Us. — S. skoula, die Ritze, Spalte,
das Loch. Jg.

Škoulinec, nce, m., phocas, mlž. Krok.

Škouliti, il, ení, škoulívati, na Slov. =
šilhati, schielen. Koll. — na koho. Roz-
umec jen hrdě na tě škoulí. Sš. Bs. 187. —
čím: očima, Ziak.

Škovránek, škrovánek, nka, m. skři-
vánek. Slov. a mor. Vz Škrovánek. A ty
černý ptáčku š-nku, něrozhaňaj husek po
hajku. Sš. P. 546. Spievajú škrovánke, javor
sa rozvíja. Sl. ps. 129.

Škrab, u, m. = čára škrábnutím udělaná,
die. Scharte, der Ritz. Š. jehlou udělaný.
Techn. — Š., škrabotina = špatné pole,
schlechtes Feld. Us. Dch.

Škrábá, y, f., die Schramme. U Nové
Kdyně. Rgl. — Š. špatné písmo, schlechte

Schrift. U Ronova. Rgl. — Š-by = trepky,
pantofle, staré střevíce. U Kdyně. Rgl.

Škrabací, Kratz-, Radir-. S. železo, no-
žík. D.

Škrabač, e, m. = škrabadlo ku seškra-
bování trávy se zahradních cestiček, das
Schindeisen, der Schindpflug, das Scharr-
eisen. Dch. — Š., e, m., der Kratzer. Jg.

Škrabačka, y, f., která škrabe, die Krat-
zerin. — Š. = škrabanka, hrabanka, die
Waldstreu. Us. u Zbirova, Lg. — Š. = škra-
badlo. Vezmi škrabačku a oškrab kola, vůz
(bláto s vozu). Us. Šd. Hledáte ho, nandete
ho, nandete š-čku vedli něho. Sš P. 659. —
Š. — odrhlá metla. Slez. Šd.

Škrabadlo, škrabátko, a, n., das Schab-
eisen. Š. u truhláře, die Zinke; u kotláře,
die Schabkrücke, f. Us. Š. (skoble) Luerovo
na kosti, vz Nástroje (resekční, trepanační,
k pitvě). Cn. — Š. = stroj včelaršký, jímž
se nečistota se stěn úlů seškrabuje. Lš. —
Š. = šorna, die Kübelscharre. D.

Škrabák, a, m. = kdo škrabe, der Schaber,
Kratzer; špatný písař, škrtač, der Kritzler.
Schmierer, Schmaderer. Jg., D., Sych. —
Š. = holič, der Kratzer, Bartscherer. — Š. =
vydřiduch, hamonič, der Schaber, Zusasrm-
menscharrer. — Š., u, m. = nástroj ku škra-
bání, das Kratzeisen; u pekařů, der Auf-
reiber. — Š. = nástroj k vytahování kulek
z hlavní, der Kugelzieher. — Š. = krace,
die Kratze. Na Mor. — Š. = rasple na dřevo,
die Raspel. — Š. = náhubek, krabuška, der
Maul-, Beisskorb. V. Koně š-kern sevřeného.
Kom. J. 450. — Š. = noha škodné zvěři,
liščí, vraní atd. (pazour), der Griff. Jg. —
Š. = zahnutá lopatka, jíž se bláto se sil-
nice seškrabuje. Us. Ktk. — Š. = kyselý
nápoj z planěk, trpké víno, ein herbes Ge-
tränk. D.

Škrabal, a, m., der Kratzer, Schreibler.
Jg. Vz Škrabač. — Š., osob. jm. Šd.

Škrabala, y, m. = písálek, der Schreibler.
Vz Škrabač. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

Škrabálek, lka, m., der Schrejbler, Skri-
bler. Us. — Š., osob. jm. Mor. Šd.

Škrabälka, y, f., die Kratzerin. Jg.
Kočka š. Us. Dch.

Škrabán, u, m. = škraloup, die Kruste.
V Policku, v Kunv. Kšá., Msk.

Škrabanec, nce, m. - škrab, škrábnutí,
der Ritz. Má na hubě š. Mor. Šd. — Š.,
das Gekritzel, die Schmieralien. U Olom. Sd.

Škrabánek, nku, m., mlýn u Humpolce.
PL. — Š. — koláč z tista po neckách vy-
škrabaného, poškrabek, výškrabek, ein Ku-
chen aus zusammengeschabtem Teig. Mor.
Bkř., Kd., Šd. — Š-ky, druh jablek. Mor.
Bkř.

Škrabání, n., das Schaben, Gekritzel,
i Kratzen.

Škrabanice, e, f. = špatné psaní, das
Gekratzel, die Schmiererei. — Š = mnohé,
namáhavé psání, die Schreiberei. To jsme
měli dnes š-ci! Us.

Škrabanina, y,f. škrabanice