895

Škrabánka, y, f. = škrabačka. — Š. =
mouka z pražené pšenice, Mehl aus gerö-
stetem Weizen. U Jílov. Mý. — Š. = nízká
tráva, kurzes Gras. Ale nesu jenom š-ku.
V Kunv. Msk. — Š. Je to kůzle š-ka (suché,
na oškrabování). V Kunv. Msk.

Škrábaný; -án, a, o, geschabt, gekratzt.
Š. mrkev, jablko. Us. Š. (vyškrábané) místo,
die radirte Stelle, Rasur. Nz.

Škrabati (škrábati), škrabám a škrabu;
škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; škrabávati. Vz
Mazati. — Š. == něčím ostrým tříti, kratzen;
drbati, kratzen, jucken; drápati, kratzen,
krauen, krällen; dojímati, nabírati, šiditi,
vexiren, täuschen, foppen, anführen; strou-
hati, schaben, scharren; týrali, klamati, be-
vortheilen, um etwas bringen, beleidigen;
haněti, schimpfen; špatně psáti, kritzeln,
schlecht schreiben, schmadern; se — drbati
se, sich kratzen, sich krällen, sich ritzen;
škrábaje lézti, krabbeln. Jg. — abs. Kočky
škrabou (drápají). Us. Ten škrabe (špatně
píše). Us. Napřed hladí, zadu škrabe. Prov.
Ten hřeben škrabe. — co, koho: sklo. Us.
Ten ho Škrabe (nabírá, šidí, haní). Aesop.,
Klat., D. Své vlastní škrabe (obírá, šidí).
Kom. Kdo s koho býti může, ten toho
škrabe. Ler. Cos tam škrábl (= ukradl) ?
Us. Škrabala myšička křen. Brt. Škrabati
koho = udeřiti. Mor. Brt., Kčk. Škrábalť
mne dosti i ženě mé rob stuchlých nadával
jest. NB. Tč. 245. — co odkud. Cos
s krámu škrábnul (ukradl)? Us. — co čím,
nač. Kočka drápy na dvéře škrabe. Jg.
Š. někoho nehty, Kom. J. 263., jehlou, Us.;
brambory n. mrkev nožem š. Us. Š. nožíkem
písmena v rukopise, radiren. Us. Nz. —
koho s kým oč. Řečník spolu s súdci
škrabe o peníze lidí. Jel. Enc. m. 52. —
komu co: si hlavu. — se. Kam se škrabeš
(škrabaje lezeš)? Us. I tam se škrabe, kde
ho nesvrbí. Us. — se kam: na strom
(lézti). D. S. se do výšky. Us. Dch. 52. Š.
se k domu, k zahradě. Us. — se kam
s čím. S. se s bačkorami na parádu = vy-
pínati se, chlubiti se. Us. u N. Kdyně. Rgl.
— se oč, čím. Š. se o hřebík, jehlou. D.
Svině se o zeď škrabe. D. — se jak: až
do krve se š. Kom. — (se) kde: v hlavě.
Us. Škrabati se za ušima. Jen pod drnem se
š. = rudy jen v mělčině dobývati. Vys. Do
očí hladí, za zády škrabe. Us. Dch. Nemocná
sestra se sotva po pokoji škrabe. Us. Dch.

Škrabátko, a, n., das Kratzeisen. Vz
Škrabadlo.

Škrabek, škrábek, bku, m. = malý
škrab, das Ritzchen. Ta lžíce má škrábky
od mytí pískem. Us. Dch. — Š. = oškrabky,
Abschabsel, n. Vz Oškrabek. U Olom. Sd. —
Š. = škraloup, die Kruste. Takhle mu dát
š. s mlíka. V Kunv. Také na Mor. Gn. —
S., bka, m., osob. jm.

Škrabílek, lka, m. = škrabal. U Koje-
tína. Bkř.

Škrabivous, a, m., špatný holič, der
Bartkratzer. Us.

Škrabka, y, f. = druh kyje (lopatky) ku
hře s míčem ve dlouhé trávě, angl. scraper.

Dch. — Š., y, m., osob. jm. Šd. — Š., m.
a f. = vydřiduška, der Scharrhals, Schaber,
die Schaberin. Jg.

Škrablatý = škrablavý. Rk.

Škrablaviti, il, en, ení, rauh machen.

Škrablavosť, i, f., die Rauhigkeit. Us.

Škrablavý = drsnotý, nicht glatt, krat-
zend, rauh. Jg. Š. hlas (chraplavý). Rk. Š.
máslo, sádlo, olej (zasmrádlý, razivý) ranzig.
Us. Dch.

Škrablice, e, f. — šavle, der Säbel (s pří-
hanou r. žertem). Bern. Cf. Škrablisko.

Škrablisko, a, n. = pometlo, alter Besen.
V Blansku. Ktz. Cf. Škrablice.

Škrabně, ě, f., na Slov. = staré koště,
alter Besen.

Škrábnouti, vz Škrabati.

Škrábnutí, n., der Ritz. Us.

Škraboška, škrabuška, y, na Moravě
škramuše, e, f. — larva, die Maske, Larve,
Mumme. V., Háj. Š-ou zastříti, verlarven;
š-u vzíti. D.

Škrabot, u, m., lautes Kratzen; Gezänk,
der Lärm, das Geräusch. Mor. Vch., Kd.,
Šd. Jaký jest to zde š.? To je člověk,
ustavičně délá nám škrabot. Us. Hý.

Škrabotati - škrabati, laut kratzen. Jg.

Škrabotina, y, f., vz Škrab.

Škrabotiti, cení, laut kratzen, lärmen,
zanken. Mor. Šd.

Škrabotník, a, m.— svárlivý člověk, rý-
pal, der Stänker. U Přer. Kd.

Škrabový mlýn, Strabamühle, u Zlutice.
PL.

Škrabuch, u, m., das Glaspapier. Tpl.

Škrabulka, y, f., die Insektenlarve. Šm.

Škrabuněk, ňku, škrabuňk, u, m.
šizení, die Vervortheilung, Prellerei, der Be-
trug. — Š. = týrání, příkoř, das Drangsal.
Korn. — Š. = kejklířství, der Schwank, die
Posse, Gaukelei. V.

Škrabuška, vz Škraboška.

Škráček, čka, m., na. Slov. = ošklivý člo-
věk, ein abscheulicher Mensch; skřeček, der
Hamster. — Š. = skřítek. Bern. Není doma
ani š-čka (ani živé duše). Němc. III. 12.

Škračka, y, f., na Slov. - škvarka, die
Kramel. Leška.

Škradliti se s čím = piplati se, tän-
deln, langsam arbeiten. U Opavy. Klš.

Škradlúp, a, m. = škraloup. U Strážn.
na Mor. Šd.

Škrach, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Škraka, y, f. = slanina s mlékem roz-
puštěná. Na mor. Valašku. Vck., Nl.

Škraličky, v Jg. slov. šp. m.: šrakličky
Jg_;

Škraloup (zastr. skraloup), u, škralou-
pek, pku, škraloupeček, čku. m. == hustá
mázdra na něčem vařeném n. smaženém a
jinde, die Rinde, Kruste, der Schorf, Ranft,
die Haut;. Vz Škrabán, Škradlúp, Škralúp.
Škraloup vedlé skraloup. Srbsky skorup,